"Zlo je bezbranné, když dobří lidé nemají strach" - "V každém z nás je něco krásného a žádný jednotlivec ani skupina nemá právo vnucovat lidem svou vůli a rozhodovat o tom co je pro ně dobré. O tom si informovaní lidé rozhodnou sami." Ronald Reagan
TOČILI TOČILI OBČANŮM NIC NEPUSTILI
Někdo žije čtyřicet let a už nemá co říct, jiný by tu mohl být čtyřista let a stále by mu lidé rádi naslouchali kdyby žil. Tím starým mužem myslel tehdy pan Werich spisovatele a dramatika pana Bernarda Shaw, který měl až do konce svého dlouhého života vždy co lidem zajímavého sdělit.
Mezi podobné patřil i muž, který by se dne osmého února 2011 dožil sta let. Pan president Ronald Reagan. Demokrat myslí i srdcem, realista nadšenec, pro myšlenku svobody, jehož názory naštěstí v několika knihách zaznamenané mohou být aplikovány po celém světě. Stále.
Několik velkých kamer snímalo přeplněný sál českého senátu, kde hovořili o něm, kteří jej znali, jiní o jeho demokracii, kterou dovedl oslovit a nadchnout své občany a ti jej za to milovali po obě volební období. V neposlední řadě jsme slyšeli vzpomínky na Ronalda Reagana od nového amerického velvyslance v České republice pana Eisena, zpočátku také v českém jazyce.
President Reagan získal ostruhy k boji proti hollywoodským komunistickým odborům právě tam. Říkával: "Zlo je bezbranné, když dobří lidé nemají strach". Ronald Reagan nebyl žádný herec "béčkař", jak namlouval komunistický tisk. Natočil přes padesát filmů a už v roce 1945 o něm napsal Gallupův ústav, že v popularitě na veřejnosti se řadí hned za Laurence Oliviera. V té době podepsal s firmou Warner Brothers smlouvu na milion dolarů.
Komunistická strana působila v Hollywoodu již od pětatřicátého roku, což byl požadavek komunistické strany Spojených států v New Yorku, která vydala směrnici zmocnit se hollywoodských odborů, aby strana mohla ovlivňovat jaké filmy se budou točit. Proto členové strany měli získat vedoucí místa v intelektuálních skupinách režisérů, dramaturgů, herců. Samozřejmě tito straníci dostávali štědrou podporu od komunistického centra. Byly to dlouhé slovní souboje, protože někteří z herců i hudebníků tehdy věřili, že Sovětský Svaz je demokratičtější nežli Spojené Státy! Reagan se v odborech přesvědčoval, že komunisté nejsou levice, ale "východ" jak se tehdy říkalo, protože v době jeho prvního manželství rodinu po určitou dobu v noci hlídal se zbraní v ruce. Jedna skupina na něj měla připravený náboj s vyrytým jménem. Kulka pro Reagana. FBI zachytila přípravu jiného atentátu těsně před použitím.
Když se později stal R. Reagan presidentem Svazu filmových herců říkal: "Nejde tolik o komunistickou myšlenku jako o způsob a taktiku, kterou komunisté používají". Setkával se s podvody, falešnými sliby, podrazy, přepady, násilím, pohrůžkami, neseriózností, se skupinami, které sloužily jako krycí komunistům. Žádal, aby se bitva sváděla v mezích demokratických principů. Ale u komunistů jakmile docházejí argumenty, demokracie přestává fungovat.
Reagan bral komunismus po celý život jako velkou výzvu a byl přesvědčen a říkal, že se mu daří pouze v tajnosti, hrozbách a klamu. I velcí herci, hvězdy později ze strany vystupovali z důvodů, že byli oklamáni, zneužiti a obelháni. Tyto lidi měl Reagan ve velké úctě, protože se dokázali veřejně odhalit a přejít na jinou stranu. Věděl jaké trápení i strach takový krok provází.
Regan prosazoval myšlenku, že proti komunismu je nutno bojovat tak jako proti nacismu, proti Hitlerově totalitě. Říkal: "V každém z nás je něco krásného a žádný jednotlivec ani skupina nemá právo vnucovat lidem svou vůli a rozhodovat o tom co je pro ně dobré. O tom si informovaní lidé rozhodnou sami." Byl přesvědčen, že Amerika musí čelit další hrozbě totality vždy čelem a přímo. A také tak činil. O strachu byl přesvědčen, že jej komunisté používají jako mocnou zbraň.
Ke konci konference byl promítnut čtyřminutový projev pana presidenta Reagana před berlínskou zdí, kde pronesl památnou větu: "Pane Gorbačove zbořte tu zeď". A ten jásot který nastal. Bylo to i pro nás v sále dojemné.
Jakoby byl mezi námi se svým úsměvem, klidnou dikcí a učil nás demokracii i dnes. Kdo by jej neměl rád. Jenom komunisté. Kamery české televize odešly v půlce konference a obrazovky kanálů to zaznamenaly jen na pár vteřin. Ano bylo to jako v Česku obvykle. Mezi čtyřmi stěnami v přeplněném sále dvě hodiny demokracie. Pro veřejnost ani ty ne.
Z knihy Petera Schweizera - "Reaganova válka" - vybral a slovem doprovodil K.Mrzílek, 10.2.2011
Vydalo nakladatelství IDEÁL v roce 2007
P.S.
Nemám čas si všechny údaje ověřit, ale tato presentace o americjých presidentech vás jistě zaujme! Nezávislé zpravodajství http://www.webvize.cz/ z konference v Senátu bude přiloženo po zpracování.
Fotografie níže pochází z domku Jiřího Lavičky z Plzně, který už po léta pečuje o US válečné veterány navštěvující plzeňské Slavnosti Svobody. Plakát dovezený z Ameriky zdobí schodiště jeho domku už hodně přes dvacet let. Loni zaujal i nejstaršího účastníka Slavností Svobody veterána Steve Masona - 93 let !!!. Přemluvil jej do telefonu, aby přijel - na jeho smích, že asi neví kolik mu je let, mu řekl, ze ho to vůbec nezajímá - pouze jeho skvělý zdravotní stav. Řekl mu, že věk není tělesná vada. Výsledkem bylo, ze Steveho i s jeho manželkou vyzvedl 30.dubna 2010 na letišti Ruzyně a převezl přímo k US-Embassy. Odkud pokračovali na jeepech až na Staroměstské náměstí. Nádherná fotografie! Steve v mnohých rysech připomíná svým obličejem Ronalda Reagana – v první chvíli jsem si myslel, že se jedná o něho. Docela symbolické. J.Š.
Komentáře