ČT byla na místě, ale v hlavních Událostech, věnovala Pietnímu aktu pouhých 25 vteřin bez zmínky o skvělých projevech premiéra ČR, velvyslance USA a zástupce US veteránů? Pietnímu aktu v Ďáblicích věnovala ČR 74 vteřin, včetně vyjádření Jana Hamáčka, místopředsedy Sněmovny. Karlovu 65 vteřin, kde neopomněla rozvést bombardování plzeňské Škodovky Američany – už nedodala, že Škodovka vyráběla do posledních hodin zbraně pro Wehrmacht, což bylo hlavním důvodem pro bombardování! Z 31 „zpráv“ byla informace o Pietním aktu až na 9. místě. Tak se pyšní „vyváženým“ zpravodajstvím veřejnoprávní ČT podle vzoru BBC! Poslechněte si projevy premiéra ČR Andreje Babiše (od 3:20 min.), velvyslance USA Stephena Kinga (11:10), hejtmana plzeňského kraje Josefa Bernarda (19:10), zástupce US veteránů Earla Ingrama (22:50) a zajímavý závěr od 43. minuty. Omlouvám se za necelý projev hejtmana. Další postřehy níže.
* * *
* * *
Ostatní řečníky jsem nenatočil – zástupce Sněmovny, Senátu a primátora Plzně. Byly, bezduché, neosobní, opakování frází, kdy zejména projev primátora Plzně připomínal svoji formou řečníky na komunistických manifestacích. O to více vynikly ostatní projevy svoji věcností, kdy řečníci hovořili částečně či zcela spatra a o to více svým přirozeným projevem oslovili přítomnou veřejnost. Síla a dikce hlasu jak US velvyslance Kinga, tak zástupce veteránů Ingrama, byly hlasem vskutku svobodných lidí. Máme se stále co učit.
Na konci videa můžete vidět plk. let. Aloise DUBCE – RAF (1923) jak nastupuje za pomoci Ivety Irvingové (dcera gen. Jana Romana Irvinga) do auta. Před několika dny vystoupili na Náměstí republiky v Plni Taxmeni a Samson se skupinou Nezmaři. Plk. Dubcovi a čet. Josef Švarcovi (1926) zahráli na jejich počest. Obě hudební skupiny je jmenovali. Narvané náměstí doslova bouřilo a oba vojáci jim tam udělali náležitou stafáž. Životopisy obou níže.
Omlouvám se za špatnou kvalitu záběrů. Na můj novinářský průkaz mi nebyl vstup povolen (předem jsem se nepřihlásil). Dříve to bylo možné. Zástupce radnice mi sdělila, že rozesílají informace médií dle seznamu. Asi už na seznamu nejsem, přitom mne všichni odpovědní z mých každoročních reportáží znají. Byl jsem tak nucen natáčet často proti slunci, rep. tribunu s boku s průhledným černým závěsem.
Mimochodem bylo zajímavé, že v průběhu natáčení – jak můžete sami vidět – se objevil Andrej Babiš najednou jako jediný osvícený paprskem slunce, který si vybral jen jeho na podiu hostů. Vskutku symbolické – jakoby nám i shora byl vysílán signál i shora, že máme „osvíceného“ muže, kterého bychom si měli vážit za to co dělá pro nás a naši zemi. Svůj názor jsem vyslovil na konci videa, věřím, že s ním bude souhlasit většina. Potom máme naději o které je život – jen „jistoty“ ho zabíjejí - i naději!
Bohužel jsem nevěděl o odhalení pomníku letcům RAF v Plzni Karlově stejného dne za účasti ministryně obrany ČR Karly Šlechtové. Mohu nabídnout pouze tyto dvě fotografie. Projevy jistě byly hodnotné. Zatím jsem je nikde nenalezl.
Jan Šinágl, 7.5.2018
* * *
Plk. let. Alois DUBEC – RAF (1923):
V roce 1941 vstoupil k vládnímu protektorátnímu vojsku (bylo to na radu bratra, že se tak legálně vyhnul totálnímu nasazení). Některé z těchto vojáků převeleli v roce 1944 do Itálie, kde se mu podařilo utéci a přidat se k místním partyzánům na sklonku roku 1944 odešel do Švýcarska, odtud pak do Anglie, kde zahájil pilotní výcvik u RAF, který byl ale přerušen koncem války po únoru 1948 odešel z armády do stavebnictví, jako voják ze západu měl problémy s pracovním zařazením, pracoval i v lomu či na šachtě krátce po srpnové okupaci v roce 1968 emigroval s budoucí manželkou do Švýcarska. V roce 1996 natrvalo přesídlil zpět do České republiky.
Čet. Josef ŠVARC (1926):
Jako mladý hoch od Němců v rámci totálního nasazení určen na výkopové práce do oblasti Normandie. Po vylodění Spojenců při bojovém chaosu a útěku civilistů proklouzl k výsadkovému praporu US Army, kde po 3 měsíce působil jako polní kuchař. Při stále intenzivnějších bojích s nepřítelem na území Francie byl proto s dalšími asi 5.000 vojáky a civilisty převezen do alžírského Oranu, jenž byl v provozu již od vypuknutí války a sloužil jako tzv. přestupní stanice téměř pro všechny čs. letce a vojáky. Odtud byl už coby adept bojových složek převezen do skotského Edinburgu, kde byl zařazen k výcviku v čs. samostatné obrněné brigádě. Poté, co vypukly mohutné boje v legendárním přístavu Dunkerque, celá brigáda byla převezena do britského přístavu v Souhamptonu, kde čekali na operační rozkaz. Zanedlouho se tedy již čet. Švarc znovu ocitl opět na území Francie, aby zde napomáhal dnes už legendární obraně přístavu a jako příslušník III. dělostřeleckého oddílu se naplno zapojil do bojů. Celá čs. samostatná obrněná brigáda pak spolu s ostatními spojeneckými armádami postupně směřovala k našim hranicím a první zastávkou Josefa Švarce po překročení československých hranic, kde brigáda na několik dní spočinula, byl dne 28. 5. 1945 již svobodný šumavský Kolinec. Slavnostní nástup brigády se uskutečnil v Železné Rudě, kdy bylo členům dělostřeleckého oddílu prezidentem Benešem předáno vyznamenání – Čs. válečný kříž 1939, a to za účasti jejich nejvyššího velitele generála Ant. Lišky. Ani jemu se pak po roce 1948 nevyhnuly problémy s nově nastoupenou totalitní mocí.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.