Když tuto otázku položím, následuje divení se, co je to za otázku? Po položení otázky: „A co jsou potom Moravané, Slezané a další? Následuje znejistění, kdy většinou přesvědčím, či přinutím nad otázkou hlouběji přemýšlet.
Původně žili na území naší země různé kmeny, které mezi sebou často válčily – i stejné proti sobě (vzpomeňme např. Slavníkovce). Některé odešly, jiné zůstaly. Časem se přeměnily v etnické skupiny. Lišili se řečí i ve schopnostech, danými jejich přirozeností, kdy postupně během staletí vytvářely národ se společnými prvky, pro něho typické. Byli to Češi, Moravané, Němci, Slezané a další, kteří přispěli k rozkvětu země za moudrých králů.
(vlevo LN, 24.5.2018) Na území naší země se narodilo celkem 12 nositelů Nobelovy ceny, či pocházelo z řad svých předků. K Čechům Heyrovskému a Seifertovi se řadí 10 z řad českých Němců, včetně první ženy Berty Suttner, bojovnice proti válkám. Otec Karla IV. byl francouzský Němec, či německý Francouz. V žilách 27 popravených českých pánů kolovala ze 2/3 i německá krev. Architekt Petr Parléř se jmenoval Peter Parler. Sudety byly nejvíce průmyslová část Rakousko-Uherska. Mohl bych pokračovat…
Stále více lidí považuje za zločin založení Československa, kdy jsme ignorovali 1/3 vlastního obyvatelstva a jejíž kvality a schopnosti nám dnes tolik chybí. Škoda, že TGM nerealizoval svoji myšlenku založit stát podle švýcarského modelu konfederace, kde se jednotlivá etnika (německé, francouzské, italské a rétorománské) respektují, mají své vlastní zákony, svoji policii, jsou hrdí na svůj původ, ale vně Švýcarska vystupují jednotně jako hrdí, sebevědomí Švýcaři. Mohli jsme jednotlivými etniky vytvořit stejně hrdý, sebevědomý a vyspělý národ, kde se obyvatelé vzájemně ve své obohacující různosti respektují a ctí, by byl každý hrdým Čechem, Moravanem, Němcem či Slezanem, ale vně hranic země hrdým Bohemianem. Název země Bohemia by odpovídal staletému významu, tradici a dějinám tohoto území. Skutečná národ se vyznačuje nejenom slavením sportovních vítězství bojů druhých, ale i vlastním bojem za trvalé hodnoty, nemá-li upadnout v zapomenutí, tak jako mnoho jiných zemí v minulosti.
Narativ našeho českého, široce sdíleného příběhu, ukrytého v našem hlubokém povědomí, je po staletí stejný a je v něm pevně zapsán. Stal se součástí kolektivního podvědomí a je přijat do historického cítění a vnímání. Jsme velmi náchylní posuzovat realitu skrze romantický narativ, nikoli skrze historická fakta. Sami sebe vidíme jako oběti, kdy na vině jsou vždy jen ti druzí, kteří jsou mravně zkaženi, zatímco my jsme ve svém narativu moudrými, mírumilovnými lidmi dobrého srdce. Na jeho narušování reagujeme vždy agresí. „Narušitel“ je okamžitě napadán, místo abychom mu poděkovali. Proto jsou naše dějiny jeho věrným obrazem. Instinktivně se bráníme pravdě o našich dějinách.
Jsme inteligentní etnikum, upřednostňující vždy svoji individualitu, neschopné spojit se v zájmu vyššího, tedy s absencí žitých morálních a mravních hodnot o kterých umíme jen mluvit, ale obětí, bojem a riziky nenaplňovat. To ponecháme vždy na druhých, které nezapomeneme nikdy kritizovat. Naši elitu jsme vždy dokázali zlikvidovat a vydávali za ni tu, která ji nikdy nebyla.
Zůstává to denní výzvou každému z nás. Z úcty k našim předkům, bychom zde neměli zanechat pouze materiální hodnoty, ale i mravní, bez nichž není trvalé prosperity. Potom budou moci příští pokolení na ně navázat a zvyšovat vyspělost a kulturnost naší země ve, všech oblastech.
Jan Šinágl, 12.5.2018
* * *
„Pod zástěrou svobodného smýšlení kalné vody vynesly na povrch i mnohou hlavu prázdnou. Snadno získané bohatství – přivleklo za sebou rozmařilost a otupilo mravní sílu národa. Demokracie se zvrhla v demagogii, kdy svedený lid kráčel slepě za svými vůdci, jímžto byl jen stupněm po němž spěchali výše za svými cíly – ne vždy šlechetnými…“
Tak konec první řecké lidovlády hodnotil vzácně objektivní Thukydides, před 2 500 lety… (dle historika Dr. J. Kosiny).
„Nevybudují-li zavčas vnitřní strukturu Evropy jako jediné politické entity demokraté, začnou ji budovat jiní a demokratům pak zbudou jen oči pro pláč. Démoni, kteří tak neblaze poznamenali dosavadní evropské dějiny – a nejhůř ve dvacátém století! – čekají na svou chvíli. Zapomenout na ně kvůli nějakým fondům, kvótám a tarifům by byla tragická chyba.“
Václav Havel: Evropa jako úkol, Cáchy, 1996
* * *
Jan Urban: Oslavy Československa? Vyhnali jsme Němce, přijali diktaturu a zbavili se Slovenska
* * *
Český politik Karel Kramář (1860-1937) připomněl občanům v prosinci 1918 jejich povinnosti: „Jsme to my, kteří požadovali, aby u nás Němci zůstali. Na věčnost, dokud bude republika existovat, měli by s námi žít, a také bychom měli vzít ohled na psychologii německého národa … Odplata není žádný program … slíbili jsme našim Němcům, že je nebudeme utlačovat ani národně, ani kulturně, ani hospodářsky, a to bychom měli také dodržet. Prosím, aby nikde nedocházelo k násilným činům. Stydím se do hloubky své duše, když odstraňujeme a zakazujeme německé nápisy, nebo zakazujeme hovořit německy.
(Christian Willars, Die böhmische Zitadelle, str. 237).
* * *
Bývali jsme národem
„Češi jsou jedním z kmenů, které osídlili kotlinu po odchodu Keltů. Pšované, Zličané, Slavníkovci a další. Zřejmě Čechové byli razantnější už proto, že vybili Slavníkovce mimo sv. Vojtěcha, ten na Čechy proto zanevřel. V kotlině se vystřídalo z různých důvodů více národů. Francouzi, Švédové, Němci, Rusové. Češi i když se dnes tak nazývají jsou velkou míšeninou cizinců z nichž mnozí se zde usadili a mají potomky. Jejich jména to prozrazují dodnes. Národem jsme vzhledem k tomu, že jsme po dlouhou dobu byli královstvím. Je na to mnoho zachovalých listin, dokladů, měst, která vznikala kolem hradů šlechty od dávných dob. Žel neprojevujeme se nyní jako národ spíše jako chaotická rozdělená společnost. Táhne se to od Bílé hory, přes dva protektoráty berlínský a moskevský. Po tak zvaném převratu jsme si nedokázali udělat pořádek. Extrémní strany zůstaly v parlamentu, bývalým soudcům zůstaly taláry.“
K.Mrzílek, 14.5.2018
P.S.
75% poslanců demokratického parlamentu si zvolilo v tajném hlasování v listopadu 2013 svým místopředsedou předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, usvědčeného agenta-udavače STB za naprostého mlčení médií a veřejnosti. Struktury totalitní minulosti, jejích způsobů, metod a zvyků se usadily v tzv. „demokratických“ stranách a institucích země, kde používají naprosto stejné mocenské praktiky jako za totality. Není divu, bez odporu přešly k demokracii, kterou využívají stejně jako totalitní prostředí, které jim bylo stejně „ukradené“.
Jan Masaryk: „Komunismus je 90% taktiky a jen 10% ideologie.“ J.Š.
Read more...