… Jednotnost v názoru, že každá hlava má právo učiti se po svém, rozvinouti všechno, čím byla obdařena, ale také povinnost být užitečným sobě i druhým. Jako žák i jako učitel
vyjádřil své vychovatelské názory Tomáš Baťa v heslech jednoduchých v slově, nesnadnějších a účinných v provádění. Jako učitel: Buď příkladem! Jako učící se: Zkus a proveď!
* * *
Jestliže jediný muž naučí sousedy a krajany takovému způsobu práce a života, že přes nejnepříznivější podmínky vítězí ve svém oboru v soutěži s celým světem, je to zajisté nejlepší důkaz jeho neobyčejných schopností vychovatelských.
Celý život Tomáše Batě byl nepřetržitým učením a tvořením karakteru u sebe a u jiných. Nebyl učitelem příjemným ani sobě, ani jiným. Způsob, jakým učil a vychovával, bylo by možno srovnati s prací sochaře, který mocnými údery dláta a kladiva, zformuje ji a propálí v ohnivé peci tak, aby i tato stala se ušlechtilejší, tvrdší a spolehlivější.
Jeho nesčetná rozhodnutí nutila lidi začínat u kořene věcí, vraceti se k věcem dávno přezkoumaným a popsaných v knihách.Tato rozhodnutí pramenila z toho, že práci chápal jako příležitost k učení. Tímto způsobem vykonávání práce vychovával z prostých lidí lidi vzdělané, avšak tak, že jejich vzdělání podporovalo jejich sebedůvěru, sebevědomí a vůli k činu. Tím proměnil svůj podnik v něco podobného velké lidové universitě, nebo lépe, obrovské pokusné laboratoři. Každý zde mohl načerpati tolik vědění, na kolik stačil, přičemž celá organisace směřovala k tomu, aby toto vědění se proměnilo rychle v peníze, neboť tyto dokazovaly, že je to vědění, které někomu slouží tak, že je za ně ochoten platit.
Kromě výchovy dospělých lidí obracel se Tomáš Baťa ve svých zralých a mužných letech čím dál tím více k výchově dětí a mladých lidí. Poněvadž na celý lidský život pohlížel z jednotného hlediska, jako na jediný, nepřetržitý proud, snažil se sblížit a spojit život se školou a školu s životem. Ve Zlíně škola přešla do ulic, dílen a domovů a ulice, dílny a domov přešly do školy. Mezi učiteli, žáky, rodiči a veřejností, vyrostl živý kontakt, ustavičně živený denní výchovnou prací, spojující celé město v jednotný celek. Není to jednotnost ve stanutí, ale jednotnost v hledání. Jednotnost v názoru, že každá hlava má právo učiti se po svém, rozvinouti všechno, čím byla obdařena, ale také povinnost být užitečným sobě i druhým.
Jako žák i jako učitel vyjádřil své vychovatelské názory Tomáš Baťa v heslech jednoduchých v slově, nesnadnějších a účinných v provádění. Jako učitel: Buď příkladem! Jako učící se: Zkus a proveď!
Úvahy a projevy, Tomáš Baťa, str. 132.
Read more...