Opět česká média připomenula osud statečné ženy a sportovkyně Věry Čáslavské. Vážím si toho, že jsem ji v posledních letech jejího života směl doprovázet, často jako jediný. Např. při návštěvě velvyslanectví Japonska, nebo při uctění památky Jana Palacha japonským ministrem zahraničí.
Připomínáme si často naši zbabělost v minulosti, ale o té současné budeme psát zase až po letech. Co jsme to za zemi, kdy při loučení s Věrou Čáslavskou v Národním divadle nezazní ani Československá hymna a když ji návštěvníci začnou spontánně zpívat, veřejnoprávní ČT ukončí přímý televizní přenos? Nemluvě o tom, že program nebyl odsouhlasen její rodinou. I dnes by jistě podporovala premiéra Babiše. Památky a odkazu Věry Čáslavské stále nejsme hodni. Paní Věro odpusťte nám… J.Š.
Komentáře
K.Mrzílek
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.