Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 13.10.2019 16:59
    O kom se u nás nemluví. „První povinností vlády je chránit ...

    Read more...

     
  • 13.10.2019 16:57
    I za normalizace jsme to dokázali. 200.000 tisíc. Tolik se ...

    Read more...

     
  • 11.10.2019 14:46
    Někdy mě ty emoce, v tomto případě pláče, připomínají průvod ...

    Read more...

     
  • 10.10.2019 18:20
    Budování bez morálních základů buduje vždy jen zkázu.

    Read more...

     
  • 10.10.2019 18:17
    Dnes se dá říci, že hodně věcí komunisté "vybudovali" verbálně.

    Read more...

     
  • 08.10.2019 16:45
    Náš národ je bez paměti a bez zájmu. Hlavně, že je co ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Martyrove aversTuto knihu nikde nekoupíte. Nikdy vydaná nebyla, ačkoliv máme v našem státě mnoho institucí, které ji v této formě vydat měly už dávno (případný sponzor vítán). Takto se zločinný komunistický režim vypořádal se svým největším nepřítelem, který ho bytostně ohrožoval morálními a mravními hodnotami a který by mu překážel v nastolení zločinecké diktatury morálním odpadem společnosti.

Celou knihu si můžete přečíst a stáhnout ZDE. Slova čtenářům kardinálů Miroslava Vlka a Dominika Duky úvodem a závěrem plk. v.v. Josefa Musila, který knihu připravil jako 79-letý do tisku, lze „tesat do kamene“ na věčnou paměť všem nevinným obětem zločinné komunistické ideologie – a to nejsou zdaleka všichni! Zůstává stálou hanbou nás všech, že pohrobci této zvrácené, barbarské ideologie mají i dnes své zástupce v demokratickém Parlamentu ČR a v EU a nestydatě požadují po církvi zdanění majetku, který jí okradli. Níže následují ukázky chování komunistického režimu, v mnohém překonávající nacistický režim. Kněz Josef Toufar byl jedním z mnoha! Děkan Antonín Konopišťský, zemřel po brutálním napadení 27.12.1989 ve věku 79 let, kdy podlehl těžkým zraněním (str. 68). Následují na ukázku další tragické osudy patnácti kněží a dvou žen z této knihy…

Štverák František – odmítl zvonit při pádu Varšavy, prošel si nacistickými koncentráky… (str. 68)

Novotný Josef – nervově nemocný povolán do PTP. Po pouti odvezen na psychiatrii, zahnul cestou do léčebny. Příčinu smrti se rodina nikdy nedozvěděla. (str. 71)

Brůna Emil – spor o majetek Orla, za podivných okolností nalezen mrtev v kostele. (str.72)

Sitte František – dostal povolení k návštěvě NSR. Při návratu 5.ledna 1960 zadržen. O 3 dny později „spáchal“ sebevraždu. (str.72)

Burian Bohuslav – převáděl uprchlíky do Rakouska, zatčen, tvrdě vyslýchán na Ruzyni, na Mírově zemřel v důsledku týrání 29.4.1960. (str. 73)

Šafář Jaroslav – tragicky zahynul při motocyklové nehodě, dle pamětníků jako oběť komunistického režimu. (str. 74)

Vysloužil Antonín – farář, vlastenec, starosta. Pomáhal obětem obviněným nespravedlivě z kolaborace po válce a ukazoval na skutečné kolaboranty. Zavražděn 9.12.1945. (str. 77)

Sobek Ludvík – oblíben mezi horníky. Nalezen oběšený na okně své fary. Svědkové se odvážili hovořit až 5 let po listopadu 89. Podle sdělení farní hospodyně přivítal příslušníky StB se slovy „Pána Boha nezradím!“ Večer před jeho smrtí někdo příslušníky domácnosti uspal a psy otrávil. Jeho tělo bylo zneuctěno ranami na intimních místech. (str. 77)

Coufal Přemysl – v září 1980 vycestoval na Západ. 2.10.1980 při návratu ve vlaku zatčen a podroben násilné prohlídce. Přerušena dodávka elektřiny do jeho bytu. Údajně spáchal sebevraždu, ale jeho tělo neslo stopy fyzického mučení a násilného usmrcení. (str.78)

Zgarbík Antonín – přes jednoznačný lékařský posudek KS Ostrava jeho propuštění po hospitalizaci  zamítl. V říjnu 1964 opět nastoupil do vězení. 22.1.1965 zemřel. Pohřeb na Velehradě byl zakázán. (str. 80)

Malíková Egidie – sestra ošetřovatelka mons. Šrámka a dalšího člena exilové vlády. Z 13. Na 14. Února 1952 převezena „z neznáma“ a po 3 měsících zemřela na otravu neznámou látkou. (str. 81)

Šulc Václav Celestin – ošetřovatel v nemocnici, velmi schopný organizátor, převor Pražského konventu, vezněn v nacistických koncentrácích, vyznamenánpapežskou medailí BENE MERENTI. Soudního jednání před Statním soudem v Praze se nedožil. (str.82)

Matisko Ladislav Marek – salvatorián „V takových nemravných poměrech nebudu“. Zemřel po vážném pracovním úrazu 10.12.1952. (str. 84)

Kučerová Helena – jedna z iniciátorek dopisu gen. taj. OSN Gadu Hammerskjoldovi z 28.6.1956. Od 18 pobyla na svobodě 5 let, 13 let v kriminále. Zemřela 8.1.1966. (str. 86)

Plichta Antonín – katolický laik, Funkcionář ČSL a Orla. Spolupracoval s paravýsadkem Spelter, kdy parašutisty ukrýval. Po 1948 zbaven funkcí. Byl vůdčí protikomunistické opozice na západní Moravě. Nespravedlivě obviněn, popraven 3.8.1951. Postižena celá rodiny – dva synové zabiti (Antonín zastřelen v poli u Bílovic 3.7.1951, ochrnutý Stanislav popraven 23.5.1953, další členové rodiny odsouzeni k mnohaletým trestům. (str. 87)

Průša Václav – hluboce nábožensky založený laik, otec 7 dětí. Zastřelen vachařem  v Leopoldově 24.9.1955 když odklízel odpadky a omylem vstoupil do zakázaného pásma. (str. 87)

Švanda Pavel – společenství katolické a evangelické mládeže. Zapojil se do křesťanského hnutí kolem Charty 77. V roce 1981 se mu podařilo vycestovat do Itálie, kde se setkal se svým prastrýcem Tomášem Špidlíkem a dalšími exilovými knězi. Naposledy byl viděn 2.10.1981. Jeho tělo bylo nalezeno na dně propasti Macocha 10.10.1981. Míra poškození těla neodpovídala následkům pádu. I přes vyšetřování po roce 1989 zůstaly jen hypotézy. (str. 89)

Valena František – pocházel z rodiny truhláře, navštěvoval arcibiskupské gymnázium, zapojen do Studentského sociálního sdružení (SSS), stíhán nacisty, předseda moravsko-slezské sekce  katolických vysokoškoláků a první místopředseda Ústředí katolického studentstva v rámci katolické akce, později předseda tohoto Ústředí. 16.8.1951 odsouzen na 22 let. Těžce onemocněl. 31.8.1960 obdržel výzvu k opětovnému nástupu trestu, v 18 hodin zemřel. (str.89)

* * *

Víme, že komunisté popravili 248 lidí. Víme, že Bohnickou léčebnou prošlo 11.000 lidí za totality? Víme, že 150 čs. občanů bylo odvlečeno do SSSR? Víme, že 11 čs. občanů bylo StB uneseno z Rakouska a Německa? Víme, že v Gulagu skončilo 120.000 čs. občanů a jen 16 se jich vrátilo? Plk. v.v. Josef Musil připravuje k tomuto také zapomenutému tématu našich nedávných dějin další panel, který bude mít premiéru na sv. Hostýně při XXVII. Muklovské pouti 7.9.2019.

Vydáváme knihy a točíme filmy o těchto komunistických zločinech stejně jako o nacistických, které sledujeme dnes a denně na obrazovkách televizí? Co to asi o nás a našem charakteru vypovídá, kdy vlastní zločiny na vlastních lidech zamlčujeme, pachatele netrestáme a necháváme je žít mezi námi jako „ctihodné“ občany? SRN by nám měla být vzorem jak se dokázala vyrovnat se svoji minulostí. Kdo nechá pachatele komunistických zločinů nepotrestány, jejich pohrobky a zděděné struktury vládnout, koleduje si o návrat dřívějších poměrů. Demokracie bez demokratů bude vždy jen jinou formou totality! 

Nechť je tato kniha trvalou výzvou všem slušným občanům České republiky a varováním pohrobkům komunismu.

Pro komunisty byla církev nepřítel číslo 1. Tato knihy je ukázkou bezbřehé třídní a komunistické nenávisti, která se neštítila nejodpornějších zločinů, aby se zbavila těch nejlepších lidí naší země. Kdo tu mluví o humanismu a lidskosti ve jménu své zločinné ideologie? Zůstává neodejmutelnou hanbou a odpovědností nás všech, že jsme dopustili, aby nás „reprezentovali“ v Parlamentu a EU potomci těchto zločinců.  

 

Jan Šinágl, 28.7.2019

* * *

Cisterciáci vrátili Lesům ČR přes 2000 hektarů lesa, které získali v restituci

Cisterciáci z vyšebrodského kláštera vrátili Lesům České republiky přes 2000 hektarů získané v restituci. Informoval o tom představený kláštera Justin Berka. Pozemky řád vydal na základě rozsudku Vrchního soudu, který vyhověl žalobě státního podniku. Podle verdiktu přišel Řád o pozemky na základě Benešových dekretů, a proto se církvi nevracejí. Cisteriáci podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Kvůli vrácení lesů podle nich můžou přijít o práci desítky lidí. Lesy jsou pro cisterciáky hlavním zdrojem příjmů Národní kulturní památka Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku. Po vzniku Československa přišel po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu pak obsadilo budovy gestapo, a v roce 1950 komunisté klášter zrušili. Obnovení se dočkal až v roce 1990. ČRo, 26.7.2019

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.00 (4 Votes)
Share

Komentáře   

-1 #5 Jan Šinagl 2019-07-31 23:22
Jako vězeň odsouzený Státním soudem v r. 1949 v Brně jsem byl ve styku s elitou katolické církve v Jáchymově, ve Valdicích atd. Mohu dosvědčit, ač nábožensky indiferentní, že se tento klérus choval tak, že své církvi přinášel vrcholnou čest i obdiv.
Jan Radvanský
-2 #4 Jan Šinagl 2019-07-30 07:44
Bohužel to platí i pro všechny ostatní organizace a instituce placené z veřejných peněz. Nikdo nenese za nic odpovědnost, nepopudit, mít se dobře, po mně potopa... Můj otec řekl v listopadu 89: "Nemají lidi. Místa obsadí časem stejní." Také říkal jak kdekdo kritizuje a málokdo dělá svoji práci pořádně. Platí to dodnes.

Starořecké přísloví: „Společnost se stává velkou, když staří muži vysazují stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu nebudou nikdy odpočívat...“
-1 #3 Jan Šinagl 2019-07-30 07:38
Není jich mnoho a všichni dohromady se chrání a bojí, aby nenastala situace kdyby teplé místečko nedej bože museli opustit. Status quo - zachovat současný stav za každou cenu. Tedy i kdybychom měli propadnout opět východu
Tak dopadl národ, který se po dvakrát ohnul. Proto si nedovede vládnout. Je to smutné, že Havel byl pouze povolená, domluvená mezihra těmi, co umí pouze poslouchat centrum.

K.Mrzílek
-3 #2 Jan Šinagl 2019-07-29 09:59
Těch co neměli nic společného s komunisty, ať už sami nebo jejich předci, mnoho dnes v parlamentu není. Výrok Jana Masaryka: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky“ je stále aktuální. Říká se, že země je schopna pozitivního vývoje má-li alespoň 3% elity. Dění v naší zemi tuto teorii zatím potvrzuje.
-3 #1 Jan Šinagl 2019-07-28 22:18
Dokud budou komunisté v parlamentě, nic se nehne. Nikdy nám nevyhoví a vždy budou podporovat toho na Hradě, který se domlouvá s totalitními režimy.

K.Mrzílek

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)