V pražském kině PONREPO byl 7. února promítnut vynikající britský dokument Sereny Daviesové „Klimatická změna – Fakta“ (Climate Change - The Facts/GB/2019/58 min.).
Mělo by ho vidět co nejvíce lidí. Klimatické změny měly v historii planety své příčiny. Dnes jsme na vině prokazatelně pouze my. Jsme na Titanicu, jedeme plnou parou do „ledovce“ na dohled a do vlastní záhuby, pokud nezačneme okamžitě konat. Jinak budeme v budoucnu o to chudší, o co jsme dnes bohatší.
Dokument končí slovy a výzvou Davida Attenbourogha: „Je to zpráva pro nás všechny od těchto mladých lidí. Nakonec je to jejich generace, kdo zdědí toto nebezpečné dědictví. Dosáhli jsme unikátního bodu v historii naší planety a musíme sdílet společnou odpovědnost. Jak pro náš současný blahobyt, tak pro budoucí život na zemi.“
Sedm známých osobností představilo Institut Equilibrium
Dusíme planetu CO2 stále více, už třetina lesů je zlikvidována a jejich ničení pokračuje. Permafrost díky oteplování je další tikající „časovaná bomba“. Po jeho uvolnění, v důsledku tání ledovců, vnikne do atmosféry metan, mnohonásobně škodlivější než CO2. V dokumentu je vidět jeho hromadění pod permafrostem – stačilo prorazit tenkou vrstvu ledu a škrtnout.
Elektroauta je dobrá myšlenka, pokud by ovšem jezdila na mořskou vodu a sama výroba elektrické energie neprodukovala žádné další jedy, nemluvě o tom kolik je na světě aut, kolik v nich jezdí lidí a jak dlouho stojí v garáži. Automobil bude luxusem. Počet lidí, kteří si chtějí půjčit auto jen když ho nutně potřebují rapidně stoupá.
Jsou zaplavovány stále větší území, mizí flóra a fauna, další na řadě bude člověk, nebudeme-li schopni tento sebezáhubný trend zastavit. Příroda byla, je a bude vždy nejvyšším Pánem. Zpyšněli jsme z rozvoje vědy a techniky a zapomněli, že jsou zde zákony mnohem vyšší inteligence, které je třeba respektovat, nemá-li následovat trest. Právě to se dnes děje – a stále zřetelněji. Moudrá příroda se začíná bránit před tím, kdo ji „jde po krku“. Má mechanismy jak materiální – povodně, sucha, hladomor, virusy apod., tak i duchovní – strach, deprese, sebevraždy, lidé se jen potkávají, přestávají se usmívat, komunikovat na ulici i doma, dívají se do různých krabiček na to jak žijí druzí, místo aby sami žili, rozpadají se rodiny, mizí občanská a společenská pospolitost, stoupá agresivita, násilí, kriminalita, apod. Vše souvisí se vším.
Nezřízený blahobyt, spotřeba zboží a energií nás šťastnými nedělá. Nutně musí dojít k radikálnímu snížení životní „úrovně“, značné omezení nemyslného cestování, převážení zboží, pracovních sil, vedoucích k závislosti na jiných a likvidaci regionálních zdrojů průmyslu i pracovních sil. Je potřebný návrat k regionálnímu hospodářství, jako základu udržitelného rozvoje ve jménu zdravého rozumu. Tento systém vymyslel už Tomáš Baťa a realizoval po celém světě Jan A. Baťa. Bude třeba se k těmto zásadám zdravého rozumu vrátit, má-li přežít člověk. Příroda ho ke svému životu nepotřebuje, člověk bez přírody zahyne.
Obrazně, nadneseně řečeno, zachránit nás může jen, budeme-li čerpat energii z „mořské vody, slunce a větru“. Dnes můžeme nejvíce energie vyrobit paradoxně jejím nevydáním, kdy s ní nezřízeně plýtváme a kvůli ní rabujeme jako šílenci přírodu, dárkyni života. Začít musíme každý sám u sebe.
Po promítání následovala zajímavá beseda a pokračovala i po jejím ukončení. Dostavili se převážně mladí lidé. Jeden z nich, po 8 letech zaměstnání na MŽP, odešel pracovat do humanitární organizace. Vydělává méně, ale práce pro něho dostala smysl, nějaký výstup, které na ministerstvu postrádal. Byl viditelně spokojený a motivovaný. Zapojil se i do práce s mládeží, která ho zcela naplňuje.
Kolik takových lidí asi je? Věřím, že jich přibývá. Je to výzva každému z nás, aby v místě kde působíme, a se schopnostmi které každý máme, jsme začali pracovat na skutečné změně světa. Předpokladem je nejprve změnit sebe a potom aktivně měnit prostředí ve kterém žijeme – tím právě, neustále měníme nejen sebe, ale i svět.
Od politiků to nelze očekávat, ti sledují z velké části jen své nízké, osobní zájmy. To je výzva do budoucna. Volme ty, co chtějí sloužit zemi, v jejím zájmu i vlastním - a našich potomků.
„Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen. A od Hirošimy víme, co vše je v sázce.“
(Viktor Emil Frankl byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie. 1905-1997)
Jan Šinágl, 10.2.2020
P.S.
Kdesi jsem četl slovo „ruleout“, znamenající zhroucení mocenských struktur, neschopných vládnout. Může být naplněno, budou-li se chovat i nadále tak sebevražedně.
Read more...