Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.07.2018 10:58
    Obávám se, že k praktikám StB máte možná blíže Vy pane "gsm"?

    Read more...

     
  • 19.07.2018 07:31
    Ve vší úctě, pane Šinágle, ten nenávistný Babišův projev ...

    Read more...

     
  • 18.07.2018 14:47
    Rád potvrzuji, že se potomci bývalých obyvatel Českého lesa o ...

    Read more...

     
  • 14.07.2018 16:26
    To je slovíčkaření! Já se v těch papalášských funkcích nevyznám ...

    Read more...

     
  • 10.07.2018 13:17
    Co ten český národ ještě nesvede?!! Ve světě nevídané. To už ...

    Read more...

     
  • 10.07.2018 11:56
    Zdravím p. Šinágl, máte naprostou pravdu ohledně kampaně proti ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Myšlenky moudrých

Jednou, když jsem šel ze školy, uviděl jsem kluka ze třídy, který šel ze školy domů. Jmenoval se Kyle. Vypadalo to, že nese domů všechny své učebnice.

Myslel jsem si: "Kdo by odnášel v pátek všechny knížky? Musí to být pěkný trouba.!" Já měl naplánovaný celý víkend - párty a fotbalový zápas s přáteli na zítřejší odpoledne. Pokrčil jsem rameny a šel dál. Jak tak jdu, uviděl jsem bandu kluků, co utíkali jeho směrem. Běželi na něj! Vytrhli mu knížky z rukou, podrazili nohy tak, že přistál v blátě. Jeho brýle odlítly a viděl jsem je dopadnout do trávy asi 10 stop od něj. Podíval se na mě a já uviděl ten strašný smutek v jeho očích. Rvalo mi to srdce. Přiběhl jsem mu na pomoc a jak se plazil a hledal brýle, uviděl jsem v jeho očích slzy. Podal jsem mu je a řekl: "Tihle kluci jsou hajzlové, neumí se normálně chovat!" Podíval se na mě, řekl: "Díky!" a na jeho tváři se objevil úsměv.

Kdysi dávno v jedné vesnici v Indii jeden muž oznámil vesničanům, že koupí opice - každou za 10 dolarů. Vesničané věděli, že v okolí je mnoho opic, proto odešli do lesa a začali je chytat. Muž koupil tisíce opic za slíbenou cenu 10 dolarů. Když se snížil počet opic v přírodě, vesničané už nepokračovali ve svém loveckém úsilí. Nato muž oznámil, že bude kupovat opice po 20 dolarech. To vyburcovalo vesničany natolik, že opět začali opice chytat. Záhy se výskyt opic snížil a lidé se vrátili zpět na své farmy. Muž zvýšil nabídku na 25 dolarů, ale v té době bylo už velmi těžké opici chytit. Takže muž oznámil, že bude kupovat opice za 50 dolarů za kus a protože  musí odejít do města, bude ho zastupovat jeho asistent, který také bude jeho jménem opice nakupovat.

„V ruce máme atomovou bombu a v hlavě pocity člověka doby kamenné…“  K.Lorenz

V malé mexické vesničce přirazí ke břehu loďka. Americký turista chválí mexickému rybaří kvalitu jeho úlovku a ptá se ho, jak dlouho mu trvalo, než to nalovil. "Ne moc dlouho."

"Tak proč jste tedy nezůstal chytat o něco déle a nenachytal jich víc?" Mexičan mu vysvětluje, že jeho malý úlovek je pro jeho potřeby a potřeby jeho rodiny dostačující.

"Ale co děláte ve zbylém čase?" "Vstávám pozdě, trochu rybařím, hraju si s dětma, mám siestu s manželkou, večer jdu do vesnice podívat se za přáteli, dát si pár panáku, zahrát si na kytaru a zazpívat pár písniček... Mám plný život..."

"Pojď dál" řekl Bůh. "Tak ty bys se mnou dělat interview?"

"Jestli máš čas", řekl jsem.

 

Strávil jste na jevišti přes půl století. Jak moc se za tu dobu změnilo hlediště?

„Jako dítě jsem ještě viděl vojáky šikovat se do postavení, které znáte ze starých rytin: první řada ležela, druhá za ní klečela, a třetí stála. Mířili mušketami a dvacet metrů před nimi stál důstojník a šavlí dával povel. V neděli jsme chodili v dvojstupu do kostela, provázeni učitelem, který měl fedrpuš, a půlnoc troubili ponocní. Dožil jsem se toho, že lidé chodili po Měsíci a Čech lítal kosmem, dožil jsem se také vojenských letadel se zobákem, které vypadají jako draví ptáci z hrůzného snu. Technický pokrok je úžasný, ale jako všechno má svoje klady i zápory. Když dopustíme, aby technika převládla, když se budeme sytit jen věcmi, aniž bychom zároveň sytili duši, špatně dopadneme. V tom je význam i odpovědnost kultury větší než kdykoliv dřív, v tom je podle mého i závažný úkol výchovy mladých lidí: vést je k tomu, aby si bez duchovního dobrodružství, které přinášejí knížky, divadlo, hudba či obrazy, připadali neúplní a nešťastní.“


Národní umělec Ladislav Pešek

„Vidím vývoj kontinuálně, letopočet není žádným mezníkem. Bojím se, že škodlivý vývoj nesený technikou a masami, jejich potřebami i fanatismy, bude zaražen až nějakou katastrofou. Berte si ve svém bytě, během svého dne, do ruky jednu věc za druhou a musíte přijít na to, že většina nemusela být vyrobena, není k životu nutná. Ten průmysl, ta spotřeba, to je ten pohádkový zlý drak sedící na království.

Kryl_Zeme_lhostejnost__avers_100512…Za vodkou vodka, nouze pěticípá, a bagry ničí černozem, dušička krotká na úbytě chcípá a lidé křičí Za vozem! Za vozem!...

Pierre Teilhard de Chardin

ÚVAHY O ŠTĚSTÍ

Jako jsou ve světě hmotném všechna tělesa poslušna zákona univerzální přitažlivosti, tak ve světě hmoty oživené mají všechny bytosti, i ty nejnižší, tendenci směřovat k vyššímu stupni bytí. Uvažovat o štěstí by tedy mělo být pro řečníka tou nejsnadnější záležitostí. Živý, který mluví k živým, by mohl být přece jistý, že mluví k přesvědčeným a zasvěceným. Avšak ze skutečnosti vím, že úkol, který mám před vámi řešit, je daleko delikátnější a složitější.

Lincoln_PAMATUJ