Postřehy a komentáře
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Zatímco jsem byl uklizen v psychiatrické léčebně, která mě chránila před opětovným zatčením, sešel se Nejvyšší soud a rozhodl takto právem: „Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. července 1962 se pro porušení zákona ruší, neboť větu, že president republiky Antonín Novotný je vůl, nelze považovat za kulturní činnost.“
***
Knížku jsem našel při třídění mé stále rostoucí knihovny, jakoby na mne čekala. Opět jsem si ji přečetl. Je tak skvěle napsaná, že ji přečtete „jedním dechem“. Styl Vladimíra Škutiny vás prostě nepustí dokud ji nedočtete. Setkal jsem se s ním jen jednou, v Curychu 8.7.1989 na besedě s Pavlem Kantorkem, kterou moderoval (zvukový záznam besedy doporučuji!). JŠ
***
Str. 70: Pak jsem zažil ve svém okolí jiný případ. Profesor matematiky, který trávil ve vězení už čtrnáctý rok. Byl uzavřený do sebe, s nikým se nekamarádil a trpělivě vykonával všechny rozkazy, i ty, které byly absolutně nesmyslné. Jednou jsem vedle něho seděl při navlékání korálů a pan profesor se mi přiznal, že jsem strašně podobný jeho synovi. Věděl jsem, že pan profesor nedostává žádné dopisy a žádné dopisy také nepíše. Byl zavřen pro špionáž a velezradu. Sloužil za války jako letec u RAF v Anglii a hned po osmačtyřicátém ho zavřeli a ještě v roce 1962 neměl za sebou soud. Mnohem později jsem se dozvěděl, že mu syna zastřelili při pokusu o nedovolený přechod hranic, jeho žena zemřela v roce 1949 na rakovinu a dcera spáchala sebevraždu.
Pan profesor se amnestie děsil. Děsil se pomyšlení, že by měl opustit brány vězení a vrátit se mezi lidi. Bál se, že bude muset jít do míst, kde žil a odkud ho bezdůvodně odvlekli. Věděl, že už se nikdy nebude moci vrátit ke své matematice…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Sice „jen“ pro juniory, ale neméně hodnotný úspěch. Ve vyspělých zemích jsou takovéto osobnosti obratem využity jako příklad a motivace pro druhé. Nemusí to být jen věda. Např. tenistka Martina Hingisová byla ve Švýcarsku okamžitě využita jako příklad pro mladé a byla populární v celé zemi díky médiím. Kdo z mladých zná Dominiku Burešovou, když hromadná a veřejná média mlčí? Stejně tak jsme propásli využití vítězství Markéty Vondroušové v letošním Wimbledonu (na přenos finále neměla ČT peníze). Prezentace a příklad výjimečných osobností udělá více pozitivní práce, než miliardy na výchovu a vzdělávání mládeže, či nic neřešící demonstrace. Země, která umí jen brát, neschopna sama dávat, obětovat, bojovat a umírat pro lepší budoucnost, si bídu mravní, kulturní a hospodářskou, zaslouží. Co po nás zůstane budoucím generacím?
Máme dva nositele Nobelovy ceny (dva zamlčujeme). Z řad českých Němců jich pocházelo deset. Většina dnešní mládeže nezná ani jednoho…
Od mravně zdegenerovaných populací nelze očekávat potřebnou kvalitu na všech stupních veřejné správy. O to více je třeba propagovat výjimečné jednotlivce, jako potřebné, motivující příklady. Ty žádný druh výchovy nemůže nahradit. Že to jde, ukázal systém výchovy Baťa, který příkladně realizoval ve firmě i ve správě města. Schopného jednotlivce nemůže nikdy nahradit neschopná většina.
JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Zaznělo na ČRoPlus. Podívejte se, jak ve Švýcarsku sbírají odpad a jak je v Indii odpad likvidován. Nepochybuji, že Švýcarsko svůj odpad patřičně zlikviduje, resp. využije. Na druhé straně nepochybuji, že nemalá část odpadu z „vyspělých“ zemích konči v jiných zemích jako lukrativní obchod. Další ukázka jak je dnešní svět nemocen. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Z knihy ROBERTOVA PRAVIDLA JEDNACÍHO ŘÁDU - Pokusy o vydání této knihy v ČR trvaly patnáct let. Vydal ji Institut pro politickou a ekonomickou kulturu za podpory Nadace VIA v rámci programu „CEE TRUST – posílení neziskového sektoru“ a Velvyslanectví Spojených států amerických v České republice. Bohužel nám stále chybí skutečná elita, kterou jsme si sami zlikvidovali, tedy ani potřebná síla na realizaci níže uvedených myšlenek. Práce na generace s nejistým koncem. JŠ
***
Nevěřím na vlastní českou cestu
Nevěřím, že na převládající atmosféru skepticismu a malomyslnosti je třeba překonávat vlasteneckou hrdostí. Není totiž nic horšího než falešná pýcha a představa, že pozitivní vztah k místu a společenství ve kterém žijeme, se neslučuje s kritickým přístupem k sobě a k soukmenovcům. Falešné vlastenčení přináší xenofobii, provinciální sebestřednou a izolaci od vnějšího světa.
Jinak řečeno, patřím k těm nevlastencům, kteří se domnívají, že hlavním úkolem české inteligence není hledat vlastní českou cestu, neobjevovat objevené, ale pokorně vyhledávat řešení, která existují ve vyspělých společenstvích. Odvažuji se totiž rozlišovat vyšší a nižší civilizace, vyspělejší a zaostalejší společnosti.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Jiřímu Gruntorádovi je 71 let, Johnu Bokovi 78 let, Pavlu Kohoutovi 95 let a JUDr.Milanu Hulíkovi 77 let. Takto podpořil Jiřího Gruntoráda Pavel Kohout písemně a následně telefonickým rozhovorem. Oba hladovkáře podpořil na zvukovém záznamu i Milan Hulík, kterého jsem navštívil. Po převratu v listopadu 1989 přerušil svou činnost v advokacii a stal se ředitelem odboru inspekce v nově založeném Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později přejmenovaném na Bezpečnostní a informační službu (BIS). Tu ceduli si Jiří Gruntorád bere s sebou, aby ji měl pořád na očích a opět ji použil, kdyby bylo třeba…
Jiří Gruntorád ukončil hladovku až po zrušení vládního usnesení, kterým se vláda přihlásila k tradicím Charty 77, bez oslovení a souhlasu jejích představitelů! Svým jednáním a konáním jich dosud nebyla hodna. Opět se ukázalo v jakých rozdílných světech žijí politici a občané. Pokud politici komunikují s občany pouze při volbách a přes média, nutně s občany ztratí kontakt, včetně zdravého rozumu. Premiér Fiala a ministr Jurečka byli při osobních rozhovorech zcela mimo realitu. Jediný, kdo byl schopen jednat věcně byl ministr vnitra Rakušan (na fotografii Jiří Gruntorád těsně před odchodem na jednání s Rakušanem). Slíbil, že udělá co může a brzké řešení. Svůj slib splnil. Veřejnoprávní ČT i Seznam.cz dnes ráno o ukončení hladovky mlčely, alespoň ne na prvních stránkách…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Dnešní mladí studenti: „Musíme se rozhodnout mezi Gottem a Krylem“ (z diskuse se studenty na ČRoPlus).
***
DOPIS ZE SAMETOVÉ REVOLUCE – z knihy Hany Lamkové HLEDÁNÍ DOMOVA. Kdo tehdy věřil, že se dočká dnešního stavu společnosti? Pouhým „cinkání klíčky“ a nepotrestáním viníků, se ještě nikdy žádné zlo neodstranilo, jen se posílilo. Vpravo fotografie z Říma (16.11.1989) - švýcarští krajané a setkání se slavnou herečkou Sylvou Langovou, žijící tehdy v Londýně - neskutečná noblesa, kultivovanost, skutečná dáma. Vynikající diagnosa Jiřího Krupičky dřívější a dnešní doby ve světě, ze stejné knihy, následuje. JŠ
***
Hana Lamková: O Vinohradech kdysi královských
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Hlavní vzpomínková hodina v Den vzpomínek připomíná oběti druhé světové války. Letošní Den památky se konal pod záštitou presidentky Bundestagu paní Bärbela Basa, společně s partnerskou zemí Švédskem. Hlavním řečníkem v německém Bundestagu byla švédská korunní princezna a vévodkyně z Västergötlandu Victoria. Zvláštní vzpomínka byla věnována těm, kteří padli v útočné válce proti Ukrajině. Přednesl ji spolkový president Frank-Walter Steinmeier.
Tato hodina stojí za poslech a shlédnutí – i ke srovnání jak podobné akty probíhají u nás. Princezna Viktoria začíná svůj skvělý projev od 36 min. President SRN Frank-Walter Steinmeier od 51 min. Velká škoda, že veřejnoprávní ČT tento dokonalý vzpomínkový akt, se skvělými projevy, myšlenkami a hudbou, nepřenášela přímým přenosem.
JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Vedení si došláplo na Reportéry ČT. Odstavilo redaktora za cestu do Švédska - Nový šéf České televize Jan Souček po svém nástupu v několika rozhovorech zdůraznil, že si posvítí na pořad Reportéři ČT. Jak to vypadá, nyní se tak skutečně děje. Před několika dny byl z pořadu odstaven redaktor Ondřej Stratilík. Důvodem byla údajně jeho cesta na reportáž do Švédska, kdy cestu a ubytování veřejnoprávnímu novináři platila švédská zbrojařská asociace.
Stratilíkovi bylo 9. listopadu nadřízenými sděleno, že má ihned ukončit veškeré rozdělané reportáže pro Reportéry ČT. „Oficiální informace zatím nemám, nicméně je mi tvrzeno, že údajně před rokem mělo z mé strany dojít k porušení Etického kodexu ČT, což absolutně odmítám.“
Pro Wollnera podle jeho slov bylo nejdůležitější, aby ČT dané firmě nedělala reklamu. „To jsme si dopředu stanovili jako podmínku cesty, že nebudeme vůbec nějakým způsobem zmiňovat žádný jejich produkt. Řekli jsme si, že jedeme točit politický, vojensko politický cestopis do oblasti, která úzce sousedí přes moře s Ruskem.“
Současně zdůraznil, že reportáž je morálně absolutně nezpochybnitelná. „Na reportáži není co řešit. Problém je, že pan Stratilík začal před nějakou dobou točit reportáž o panu Strnadovi. Pan Strnad se nepochybně obrátil na vedení České televize, takže vedení televize nemeškalo, začalo hledat jakousi rok starou reportáž a panu Stratilíkovi dali, jak to říct, no, padáka z Reportérů a nabídli mu zcela nedůstojnou práci.“
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Na Havlův dotaz jest-li toho nemáme nechat odpovídá:
„Pane presidente, drahý Václave. Politika to je služba. My s ní jako rod máme zkušenost skoro tisíc let. Ty ses nechal podruhé zvolit presidentem republiky. Tos nemusel, ale když už jsi na sebe tu službu vzal, tak by tě ta těžká služba a stále těžší měla povinnovat sloužit. Jenom kdyby nastaly nějaké zcela mimořádné okolnosti, tak se z této služby můžeš vyvléci, ale jinak tvojí povinností je sloužit.“
Česká společnost životně nutně potřebuje lidi podobných zásad. Mají je ze své přirozenosti v sobě. Bývají to právě staří podnikatelé, kteří mají v sobě hodnoty, tvoří je a předávají jejich potomkům, kteří na ně navazují a dále je rozvíjejí. Založí a rozvijí se něco, co bude mít narůstající, předávanou hodnotu v budoucnu. To rozhoduje o kvalitě života a budoucnosti společnosti. Zmizí-li tyto hodnoty, zaniká a zmizí zákonitě i společnost, se zaslouženými následky.
JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Náš život je jediným předmětem na tomto světě, který nemůžeme považovati za své soukromé vlastnictví, neboť jsme ničím nepřispěli k jeho vybudování. Byl nám jenom propůjčen s povinností odevzdati jej potomstvu rozmnožený a zdokonalený. Mají proto naši vrstevníci a ještě více naše potomstvo právo žádati vyúčtování z našeho života. Tato kniha má býti takovým srdečným vyúčtováním."
Tomáš Baťa - POSELSTVÍ TOMÁŠE BATI sn.
***
Shlédl jsem jej v kině v CinemaCity na Andělu v Praze. Nic než komunistická, podprahová agitka v novém provedení, která navazuje za komunistický BOTOSTROJ. Otázkou je, zda autoři jsou tak neschopní, nebo za peníze všehoschopní? Nezpochybňuji aktuální téma ani skvělý herecký výkon hlavní představitelky, ale dát dvě velká témata do jednoho v tomto provedení je jedna velká lumpárna, mám-li zůstat slušným.
Jan Antonín Baťa a jeho spolupracovníci jsou zde představeni jako tvrdí a bezcitní podnikatelé. S jeho skutečnou prací, intelektem a význam pro společnost nemá tento film vůbec nic společného.
***
***
1930: Dopis Tomáše Bati premiéru Fialovi a nejen jemu !
Read more...