Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...

     
  • 17.04.2024 19:23
    Zdravím Vás pane Šinágle, něco se děje. Ministr Blažek podal ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Postřehy a komentáře

Bohužel jsem nestihl toto stále aktuální téma. Zveřejnil jsem k němu několik článků – viz odkazy níže na pana Jiřího Nápravníka (JN). Mimochodem eurokomisařka Jourová se mu neozvala, ačkoliv na VŠE projevila při debatě zájem o jeho informace, zkušenosti a názory….

JN: „Je to téma ke kterému je potřeba mít jasné statovisko. Pár úředníků je teď vyděšených z věcí okoli NUBIK a jejich prohlášení o nebezpečnosti Huawei zařízení, když postupně s firmou Huawei chtějí znova spolupracovat i Američané. Microsoft, Google a další by měli být stejně odpovědní jako VW nebo Boeing, mlčí.“

Bata Tomas a Jan… Ale posun to je, ne, že ne! Před r. 1989 by Baťovy potomky zavřeli, dnes jim na Pražském hradě zahrají maňáskové divadlo a na cestu zpět jim dají státní vyznamenání. Svých okradených si tento stát váží.

* * *

Pravil president Miloš Zeman při letošním udělování státních vyznamenání:

Přecházím nyní k dalšímu člověku, který byl rovněž předmětem závisti až nenávisti, a to je Jan Antonín Baťa. Byl to pokračovatel tradice Tomáše Bati, ale byl obviněn z kolaborace, třebaže žil v zahraničí a třebaže finančně pomáhal exilu, ale vše bylo dobré, aby mu byl konfiskován jeho majetek. Chtěl bych připomenout, a pan premiér to dobře ví, že je autorem nám společné publikace Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, vizionářské publikace. Jan Antonín Baťa založil v Brazílii dvě města a nechal postavit most přes řeku Paraná. Člověk jeho manažerských schopností by byl po druhé světové válce vítán, ale zvítězila závist, konfiskace majetku a obvinění z kolaborace.

Ještě že už žijeme v demokratické době, kdy dávno neplatí, že vše je dobré, abychom mohli veřejné nepřátele připravit o majetek.

MS Praha Pika soud 301019Praha 30.10.2019: Podrobně referuje iDNES i Události ČT. Nezmiňují, že soud byl odložen z 9:00 hod. na 13:00 hod., protože se státní zástupce nedostavil. Zadokumentoval jsem dvěma krátkými zvukovými záznamy – MS Praha Pika verejnost 301019první z čekání na státního zástupce a druhý o oznámení posunutí začátku soudního jednání. Za MSZ se nikdo neomluvil – vymluvilo se, že nic neobdrželo a požadovalo nové zaslání do datové schránky. První zaslání bylo soudu potvrzeno.

Během každého kulatého výročí od Sametové revoluce dohlížel na oslavu československé státnosti jeden ze tří českých prezidentů. Václav Havel 28. října 1999, Václav Klaus v roce 2009 a roku 2019 Miloš Zeman. Ve svém projevu v roce 1999 Havel řekl, že by nerad znevažoval úsilí těch, kteří vzdorovali režimu, ale že musí znovu zdůraznit, že pád komunismu byl hlavně součástí tehdejšího velkého mezinárodního pohybu. Uvedl, že konec totalitního režimu nebyl především zásluhou Čechů.

Nekritizujme výroky komunistů, jsou-li naše reakce na ně zcela nedostačující.

Nepovažuji za důležité co komunisté na veřejnosti sdělují. Ať je to dnes pan Grospič s výrokem o okupací v roce 1968, či mrtvých v roce 1969, nebo paní Semelová o poslankyni Miladě Horákové, nebo Klement Gottwald, který za první republiky v parlamentu vykřikoval: „My se jezdíme do Moskvy učit jak vám zakroutit krkem“. Jsou to jasná sdělení o povaze komunistů, na kterém se nic nezmění.

Změnilo se něco s těmi co komunisté nejsou? S našimi poslanci? Jsou otřeseni, nesouhlasí, ale aby přesvědčivou většinou vyvodili důsledky schopni nejsou. Stěžovat si a žádat omluvu nestačí. Nejde o jednorázové absurdní chování komunistů, ale trvající víc jak jednu generaci. Když poslanci nezmění tento nic neříkající postoj je poslanecká sněmovna, jak říkával Lenin, žvánírna případně cochcárna.

Kdy konečně pochopíme, že rozhodovat musí ti, kteří jsou "otřeseni" z různých komunistických výroků a činů, tedy pravicoví poslanci, jsou-li tam! Být rozhorleni, žádat omluvu, když se neomluvitelné chování komunistů táhne celá desetiletí, nestačí, protože takovým nic neříkajícím chováním komunistům nahráváme. Mají zkušenost, že jsme neuplatnili demokratické zákony.

Mejstrik aversDne 15. října jsem stihnul jen konec besedy s Martinem Mejstříkem v Havlíčkově Brodě. Nemohu ji proto hodnotit. Zato jsem si koupil jeho knihu, která je zřejmě jedinečným svědectvím o dění na veřejnosti a v zákulisíMejstrik revers v listopadu 89 od přímého účastníka. V knihkupectvích ji nekoupíte. Součástí knihy je i CD s bohatým „svědectvím doby“ – deníky, dokumenty, kavárny, senát. Budu se k ní vracet. Níže přináším Provolání vysokoškolských studentů k výročí 17. listopadu 1990 (Ukradená revoluce) z jehož cituji:

                Spoluobčané, přátelé, obracíme se na vás jakožto českoslovenští vysokoškoláci! Opět je potřeba se spojit a společně se zamyslet nad stavem věcí, ke kterému jsme se po roce dopracovali. Blíží se výročí revoluce. Nechceme slavit 17. listopad. Není k tomu důvodu! Nechceme, aby staré nomenklaturní kádry vyšly s mávátky na Národní třídu a smály se nám do obličeje. Již není důvodu nazývat naši revoluci „sametovou“. Je to totiž revoluce ukradená! Ukradená nedůsledností nás všech i našich představitelů, kteří v některých případech propadají sebeuspokojení, samolibosti a nebezpečné změkčilosti. Na každém kroku je cítit neklid a narůstající napětí. Dostavuje se zklamání a nedůvěra k vládě i k sobě samým.Požadujeme úplnou pravdu o událostech 17. listopadu! Dosavadní mlčení je už neúnosné. Pouze vytváří podmínky pro nejrůznější dohady. Jeden z nich jsme byli nuceni právě předložit…

Yustitia… Ale tak to prostě chodí: jak říkávám, justice je křivou páteří této společnosti a to, že jsme nebyli schopni svléknout z talárů ani ty největší justiční zrůdy, bude determinovat stav tohoto resortu po nejméně dvě další generace.

Jednou z nejhorších věcí na komunistickém bezpráví bylo tzv. instrumentální pojetí práva, tedy podřízení procedury politickému zadání a dosažení žádoucího výsledku jakoukoli cestou. Příkladmo, když někdo nesouhlasil s okupací země a s politikou komunistické strany, byl mu odpojen, pod pseudoprávní záminkou, telefon, případě přišel o řidičský průkaz, a rovněž tak věznění disidentů bylo jen výjimečně odůvodňováno skutečnou příčinou, ale dělo se tak pod nejrůznějšími záminkami.

Švýcarsko je malá země a vede si skvělě, právě proto, že si svoji elitu udržuje a podporuje - i z řad „cizáků“.

* * *

Cituji z článku Adama Drdy na Hlídacím psu: Náraz na vlast. Jaký byl pro emigranty návrat domů v roce 1989

… V roce 1993 dělala společnost IVVM průzkum veřejného mínění, z něhož vyplynulo následující: 72 procent dotázaných soudilo, že emigranti jsou bohatí; jen 37 procent bylo přesvědčeno, že mají zájem pomáhat republice; právo na český důchod by jim přiznalo 47 procent lidí, právo na restituce majetku 22 procent a právo volit do parlamentu 14 procent Čechů.

… Interpretace je jistě ošidná věc, ale ve výsledcích onoho průzkumu se dá vystopovat směs závisti, nedůvěry, neznalosti i vlivu komunistické propagandy. Mnoho autorů už konstatovalo, že příkop mezi exilem a domovem byl v českém prostředí o poznání větší než u Maďarů nebo Poláků.

Věčné téma našich zákonodárců. O všech svátcích a významných dnech by měly být obchody zavřeny – s výjimkou čerpacích stanic a letišť.

Židé dobře vědí proč mají Šábes, kdy otec organizuje program celé rodiny, aby byla duchovně pospolu, ne konzumně, jak se dnes masově děje i díky otvírací době obchodů. Nákupní horečky v době slev jsou diagnosou nemoci nemalé části společnosti, kterou stát ze zákona ještě podporuje. Nedivme se potom rozpadu rodin a mezilidských vztahů. Konzum je na prvním místě a pro mnohé hlavním smyslem života. Následkem je stres, nespokojenost, závist, nepřejícnost a vymizení úsměvů ze všedních dnů.

ČR bude muset řešit financování budoucího důchodového systému. Chile mělo velmi špatnou silniční síť. Gen. Pinochet si na její vybudování vypůjčil peníze z důchodového fondu (Václav Klaus také - i z příjmů z turismu…). Dálnice se postavily a peníze byly z vybraného mýtného vráceny zpět do důchodového fondu. Dnes do něho mýtné z dálnic bohatě přispívá.