Postřehy a komentáře
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
"Politika je o tom, o čem se mlčí. O čem se mluví je propaganda k dosažení toho, o čem se mlčí.“ K.Mrzílek
... Takže NSZ Zemana klidně vynechte, ten nic řešit nebude. Zeman nic neřídí, ale je řízen. Jeho "tvůrci" jsou Jiří Pospíšil a plzeňský mafián z ODS Jurečka. Znám jeho rodinu a budu jen citovat jednoho z nich "Když on může jen to, co ONI mu dovolí". ...
* * *
Žijeme ve zdivočelé době. Ministryně Benešová o intrikách v Čapím hnízdě a zmanipulovaných davech
Paní ministryně, vy říkáte, že jste akceptovala připomínky nejvyššího státního zastupitelství, ale nejvyšší státní zástupce právě před chvílí na Twitteru oznámil, že je velmi smutné, že jste tak neučinila ani v těch drobných věcech.
No protože chce všechno, on by chtěl všechno a není prostě schopen učinit kompromis, on chce deset let…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Podrobně je to popisováno na Hlídacím psu, ale místo jména autora uvedeno pouze „pes“. Bojí se snad už i tzv. „hlídací pes demokracie“ uvést plné jméno autora, nebo se bojí autor sám? Z úvodu článku:
„Vážení přátelé, je to hrůza,“ komentoval Hynek Blaško své první dojmy z europarlamentu ve dvouhodinovém vysílání internetového Svobodného rádia na konci července. Blaško spolu s druhým zvoleným zástupcem SPD Ivanem Davidem zakotvil v nové krajně pravicové europarlamentní frakci Identita a demokracie. Oba se zviditelnili hned na ustavující schůzi parlamentu – když při úvodní evropské hymně, tedy skladbě Óda na radost, zůstali na rozdíl od ostatních sedět. … Tímto gestem ukázali co jsou – malí, provinciální, uznávající jenom svoji pravdu, bez respektu a úcty k jinému názoru a hodnotám o kterých nemají tušení. Jsou tak dalším důkazem nevyspělosti společnosti, která připustila, aby se stali jejími „reprezentanty“.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Za 12 US vrtulníků zaplatíme 14,5 miliardy korun. Vysíláme tak signál našim západním spojencům na čí straně jsme. Nepochybně obchodu pomohla i návštěva premiéra Babiše v Bílém domě.
Média o tomto aspektu dosud mlčí? Aby snad obraz „agenta StB a trestně stíhaného“ nebyl v očích veřejnosti narušen? Myslet si to mohou. Normální lidé jsou jiného názoru. Jejich počet roste. Oceňují jeho práci pro zemi, jako našeho dosud nejlepšího premiéra po listopadu 89. Pracuje na úkor rodiny, zdraví a oslabení síly Agrofertu, proti armádě neschopných a všehoschopných. Kolik znáte politiků, kteří nejsou v politice kvůli penězům a dalším výhodám? Není jich mnoho, možná jen jeden?! Držme našemu premiérovi palce v jeho nekonečném boji za prosazení zdravého rozumu a dobrých mravů. Bez nich nás čeká jen cesta zpátky. Nechtějme "jistoty předem", ale podpořme naději. Je hlavním smyslem života. J.Š.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Vzduch v soudní síni by se dal krájet, blíží se rozsudek. Strany dostávají prostor k závěrečným návrhům. Nejprve povstane žalobce, významně si odkašle a praví: Pane předsedo, prosím, aby během mého návrhu pan žalovaný počkal na chodbě: mám pro vás závažné informace, které vaše rozhodnutí jistě ovlivní, ale které by se neměl žalovaný dozvědět.
Komické? Ano, v civilním řízení bezesporu. V řízení trestním, bohužel, běžná praxe, zejména rozhoduje-li se o vazbě. Obviněnému bývá během přípravného řízení běžně upíráno nahlížet do spisu – přestože Ústavní soud proti tomu občas cosi zamrmlá – a o tom, co bylo soudci jako podklady k jeho rozhodnutí vlastně předloženo, se obvykle dozví až po skončení vyšetřování.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Článek geografa Zdeňka Kukala na toto téma vyšel v LN 17.8.2019. Doporučuji k přečtení! Mj. píše: Už 26 let se snažíme všechny přesvědčit, že mají pro náš stát za všech okolností používat anglický název „the Czech Republic“. Svět si přitom poradil i bez nás. S výjimkou Islandštiny ho všechny jazyky tvoří analogicky k anglické Czechii. My v prznění vlastního jména cizinu ještě podporujeme. Třeba na dresech sportovních reprezentací nosíme velké „CZECH“ a drobné „republic“. A MV sdělilo Světové poštovní unii místo našeho jména patvar Czech rep. Slovo „Czech“ zní úplně stejně jako „Check“. A to znamená šek… Jedním z důkazů, že se název Czechia neujal, má být průzkum CzechTourismu z konce roku 2017, podle nějž „jen“ necelá třetina návštěvníků Česka dává přednost jménu Czechia před jménem Czech Republic. Ve skutečnosti je to skvělý výsledek. Pokud do názvu Czech Republic tekly přes dvacet let miliardy, zatímco Czechii nezačal náš stát po roce 2016 ano používat, natož aby do ní investoval, nemůže snad být výraznějšího důkazu životaschopnosti krátkého jména. Článek končí slovy: Náš stát nefunguje nejlépe, formu ale vylepšíme snáz a rychleji než obsah. Systém umíme – třeba v turistickém značení a tvorbě map jsme nejlepší na světě. Buďme stejně systematičtí a důslední i v dobrém jménu pro naši vlast. Co pro ni můžeme udělat? Nerepublikovat.
Téma názvu naší země jsem nadnesl na tiskové konferenci s prezidentem Zemanem v Jincích dne 20.4.2016 – viz video níže. Bohužel jsem otázku nedokončil podložením fakty, kdy si prezident vzal slovo. Poté už byla TK rychle ukončena. Doplňuji pod videem o informace, které jsem nestihl na TK sdělit:
Jsme národ, který nikoho nezajímá
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
K článku na HP Rozhlas přijde o investigativní novinářku. Jana Klímová se vrací do novin, připomínám, že je podáno trestní oznámení na „investigativce Janka Kroupu a ředitele zpravodajství ČRo Jana Pokorného. Média mlčí. Roky trvající mediální štvanici na premiéra nemíním rozebírat. Stala se trapnou a s ní i všichni politici a novináři, kteří se na ní podílejí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Advokacie je zároveň jedním z nejkrásnějších a jedním z nejodpornějších povolání. Ke stinným stránkám profese patří, že pokud klient zavelí, musí advokát odhodit všechny zábrany a zapomenout na zásady, které mu vštěpovali na škole, a začít např. tvrdit, že vražda je morální, úplatek byla jen provise (a peníze ve škatuli jen trochu jiné víno), případně že sražený chodec obviněnému lstivě a v sebevražedném úmyslu skočil před automobil, když řečený projížděl kolem tramvajového ostrůvku stošedesátikilometrovou rychlostí.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
V sobotu 10.8.2019 nabídla ČT dva skvělé dokumenty: první český Putování po Nizozemsku inspirované Čapkovým cestopisem za bojovníky s mořským příbojem a podnikateli, kteří vytvořili z malého království obchodní velmoc (Cesta vody, obrázky z Holandska - od 11:35 hod., 36 min., trvale v iVysílání). Druhý francouzský: Země našich západních sousedů se potýká s dědictvím rozděleného a opět sjednoceného státu, využívá supermoderní technologie a uchovává své tradice. (Jeden den v Německu – od 13:55 hod., 85 min., v iVysílaní k dispozici už jen 3 dny!). Oba doporučuji! První končí textem Karla Čapka:
„Stane-li se kolo do té míry národním zvykem jest nutno uvážit jaký asi má vliv na národní charakter i když shledávám poněkud nepřirozeným aby člověk zároveň seděl a kráčel, ale může to mít vliv na tempo a vývoj národa. Je možno pomalu šlapat a přitom se dostat rychle dopředu. Je to vidět na tom, jak daleko se ti Holanďané dostali, ačkoli šlapou skoro jako ve zpomaleném filmu. Holandsko není pyšné, je dokonce jaksi pyšně nepyšné. I ti nejblahobytnější lidé se s paličatostí upnuli na vnější střídmost svých prapředků. Amsterdam jako městský stát existuje dlouho a dlouho už nemá zapotřebí stavět honosné paláce, sochy a obchodní centra. V této zemi se lidé po staletí plahočili, aby se udrželi nad vodou. Když se něco pokazilo, zahynuli všichni společně. To vše dalo Holanďanům přirozený pocit občanství. Tato země je skutečně jejich. Když člověk prochází Holandskem, vzpomene si na jeden nadaný, stejně velký národ který na to zrovna nemá, ale přesto by chtěl imponovat světu tu svými kšefty, tuhle něčím velikánským, který si naříká na malé poměry a chtěl by se vytáhnout nad svá vlastní měřítka. Často má pomícháno hokynářství a velkopodnikání. Tak trochu ve všem, jako by mu chyběl velký a spolehlivý metr. Jeďte se podívat na ten holandský. Jsou na něm také centimetry a milimetry.“ To napsal Karel Čapek před třemi čtvrtinami století.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
„Rozsah problému je obrovský. Problém emočního poškození u mladých lidí se dá označit za pandemii. Takovou úroveň úzkosti mezi nimi jsem dosud nikdy neviděl.“
Článek Odborník varuje před pandemií toxického rodičovství by si měli přečíst všichni rodiče a pracovníci ve školství. Bude-li přeprogramována přirozenost dítěte, hrozí přeprogramování celé společnosti s patřičnými negativními dopady.
U táboráku mne nedávno jeden desetiletý chlapec požádal o napíchnutí chleba na opékací drát… I to jsou důsledky, kdy jeho vrstevník před lety by s tím neměl žádný problém. Na vše musí být návod, před vším varovat, na vše si dávat pozor… Paradoxně tím více budeme náchylní k „úrazům“, zákonitě. Neplatí to jen pro šikovnost, kreativitu, fantasii, ale i pro uchování zdraví. Přílišná zdravotní péče nás může učinit na ní závislou. Obdivuhodný imunitní systém těla tak může postupně ztrácet svoji schopnost udržet nás v plném zdraví. Stoupající náklady na zdravotní péči budou časem neufinancovatelné a budeme opět „objevovat“ dávno objevené.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… Je to parník nejlepší premiér, kterého tahle země od revoluce měla. Myslím, že pokud by v politice hledal jen ochranu svého podnikání a svých zájmů, bylo by pro něj nejlepší, kdyby nechal věci tak, jak byly, a řešil své zájmy přes různé lobbisty a
prostředníky. … Do roku 2010 jsem měl na Andreje Babiše mediálně zkreslený názor a vnímal jsem ho negativně. Poté, co jsem se s ním poprvé setkal, jsem musel přiznat, že je to člověk, který dokáže nejen tvrdě pracovat, ale má v sobě i nějakou vnitřní pokoru a je schopný přiznat své chyby. Pokud někdo má takovou sebereflexi, věřím tomu, že je schopný v politice pracovat ve prospěch země. … Zeman ústavu nepřekračuje. Auditorská zpráva o Babišovi je špatně. Pochybil řídicí orgán, ne Babiš, říká profesor Jiří Chýla
… Neučíme totiž své děti být odvážný a velkorysý. V okamžiku kdy jsme ustrašeni, vždy budeme národem druhé kategorie. Vezměte si Nory, Švýcary, Švédy, Dány, Rakušany či Finy, kteří nejsou větší než my, ale mají ve světě skvělou reputaci. Jsme národ, který žádnou reputaci nemá. Sice se tu žije lépe než kdykoliv dřív, ale přesto jsme druhořadý národ a nikoho v podstatě nezajímáme. Mentálně si to způsobujeme sami. Jde o českou malost, sobectví a někdy i závist.
LN Co je třeba udělat, aby se celospolečenská poptávka pro budování infrastruktury změnila?
Read more...