Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Postřehy a komentáře

Hus JanPronásledování českých katolíků v letech 1412–1434 patří mezi největší náboženská pronásledování v celé Evropě, je však přitom ve světě jedním z nejméně známých. Pozdější následovníci Husových žáků a ctitelů, ať již se hlásili k Lutherovi či Kalvínovi, Robespierrovi či Marxovi, Leninovi či Hitlerovi, páchali své zločiny v těch oblastech, kterým bývá obvykle v historiografii věnována větší pozornost, a nadto na rozsáhlejším území Evropy a posléze i celého světa, takže ve srovnání s těmito událostmi české pronásledování v povědomí ciziny do velké míry upadlo v zapomnění.

Čeští katolíci ovšem dobře věděli o mučednických osudech svých rodáků v husitské době a čeští katoličtí autoři je ve svých dílech již v pozdním středověku a renesanci často připomínali. Evropu tehdy na pronásledování v českých zemích upozornil Enea Silvio Piccolomini (pozdější papež Pius II.), jenž ve své Historii české zdůraznil, že „není žádné země, která by v naší době vydala více Kristových mučedníků než Čechy“.[1] Obzvláštní pozornost mučedníkům husitské doby věnovali hlavně historici doby katolické reformace Bohuslav Balbín a Jiří Crugerius a spolu s nimi i další barokní autoři; ve stejné době pak zvláště jednotlivé kláštery (Sedlec u Kutné Hory, Velehrad, Zlatá Koruna) dávaly zobrazovat umučení svých členů malbami ve svých chrámech. O jednotlivých martýriích se i později zmiňovali všichni historici zabývající se husitskou dobou (čeští liberální a nacionalističtí historici se přitom více či méně skrytě pokoušeli a leckdy dosud pokoušejí mučitele aspoň částečně omlouvat), avšak jedinou souhrnnou odbornou prací věnovanou této problematice je monografie zasloužilého moravského historika, starobrněnského augustiniána Augustina Neumanna, vydaná v Hradci Králové roku 1927,[2] jejíž autor byl tehdejším československým episkopátem oficiálně pověřen sebráním archivních dokladů, jež by posloužily v beatifikačním procesu (dosud bohužel nezahájeném) těchto mučedníků.

Kuratorium v CSRZbývá jen konstatovat, že 70 let po válce se v Česku stále vesele lže -Originální názevGerrmanizovat avers citované Brandesovy knihy Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandsaufnahme. NS-,Volkstumspolitik´ in den böhmischen Ländern, tedy „Přenárodňování, přesídlování, rasová inventura. Národně socialistická ,národnostní´politika v českých zemích“, zcela nevhodně, zřejmě záměrně, změnilo v Germanizovat a vysídlit.

„Brandes v knize uvádí, že Čechů způsobilých k poněmčení bylo podle rasových výzkumů SS 86 %. Tzv. nevyvážených míšenců, již nevhodných k přenárodnění, bylo v české populaci 12,45 %“. Tomáš Krystlík 

Již nadpis článku – Německý historik, šéfující našemu ÚSTRu: Němci za války nechtěli Čechy vyhladit, jenom poněmčit. A to ještě opatrně – českým čtenářům implicitně sděluje: „Považte, oni nebyli tak zlí, chtěli nás jen poněmčit, a to opatrně, tedy ne nás převážně vybít nebo deportovat. To je přece nehorázná lež! A to píše člověk, který metodicky řídí ÚSTR, tedy by asi bylo nejlepší ho zavřít (zatím jen ústav).“

Korupce kveteV souvislosti s ustavením jednotky čínské medicíny v nemocnici HK se ředitel Prymula musel ohradit proti výtkám lékařů, že určitý "nelékařský", ale úspěšný léčebný postup je "placebo efekt". Nebylo by rozumnější než takové odmítání jevu placebo,  raději jej využívat? A zkoumat příčinu psychologického působení takto úspěšného léčení a snažit se vytvořit třeba novou metodu psychosomatické léčby? Nemíním se dotýkat pověsti jistě většiny lékařů, opravdových a obětavých bojovníků za zdraví pacientů. Ale pozoruji se znepokojením, že se mnoho ve světě mění k horšímu.

Vrbik 2Hned po svém sjezdu zvedla soc. dem. prapor tažení na Babiše. Její ministři se snaží Babis Kalousek venrozebrat státní pokladnu pětimiliardovými, sedmimiliardovými a dalšími x-miliardovými požadavky na zvýšení mezd. Na školství, na zdravotnictví, na vrtulníky, atd. Přece ekonomice se daří, proč bychom nemohli hospodařit jako Řecko? Opozice zase bude obstruovat, aby malíři nemuseli vystavovat faktury na štaflích. Jak dojemné.

Dělají to pro lidi (tedy pro jejich hlasy), a ještě připravují půdu pro odvolání úhlavního nepřítele všech, co už neumějí přestat krást. Tentokrát bude Babiš konečně zničen. Nevyhoví a bude za žábu na prameni, anebo vyhoví, pak ovšem nesplní slib maximálně 70ti miliardového schodku rozpočtu a pan Sobotka s podporou zuřivě nepřátelské opozice bude žádat jeho odvolání. Ale to vše je jen hra s bábovičkami na písku ve srovnání s Dvořákovskou televizí. Investigativní Vollnerova parta má v rejstříku snad stovky kauz a může si vybírat podle okamžité situace. Vytáhli tedy z rukávu jeden opravdu otřesný případ zničení lánu obilí. Šikovnou manipulací s fakty, která běžnému divákovi unikne, sestavili příběh, v němž nasadili Babišovi psí hlavu.

Kde domov můj …? Pan Miloš Zeman – Prezident České  republiky. Pan Bohuslav Sobotka – Předseda vlády  České republiky. Pan Robert Fico – Předseda vlády Slovenské  republiky. Pan Jan Zahradil - Europoslanec Poděbrady, 26.května  2015

Vážení pánové, již delší dobou se potýkám s obrovským strachem  způsobeným tématem Islámský stát a uprchlíci. Nechápu, že tyto  oprávněné obavy nesdílí většina evropských politiků či představitelů humanitárních organizací: jsou toho názoru, že jediným řešením  současných politických, jistě obrovských potíží,  je přestěhovat celé národy z jiných  kontinentů do Evropy. Je to pro mne  naprosto nepřijatelná představa, nesmyslné a obrovsky nebezpečné řešení.  Evropští politici snad chtějí zlikvidovat Evropu ?! Chtějí přestěhovat do Evropy nejen kulturou naprosto odlišné obyvatelstvo, ale dále infiltrovat do Evropy velmi vynalézavé bojovníky Islámského státu. K  čemu vede tato evropská velkorysost?

Tak to mám poslední dobou se vším: ledva dopsav článek určený pro Sudetenpost, ve kterém se zabývám významem změny stanov mnichovského Sudetoněmeckého sdružení, zjišťuji, že jej mohu zahodit, eventuálně vystavit v přítmí klosetu, protože z Mnichova dorazila nečekaná zvěst: tamní rejstříkový soud registraci březnové změny stanov odmítl s odůvodněním, že by k ní bylo nutné schválení všemi členy spolku, přičemž dosaženo nebylo ani vota tříčtvrtinového. Ačkoli je dokument datován 19. května, Posseltovo vedení se jím opomnělo pochlubit: asi aby nic nekalilo radostnou atmosferu augsburského sněmu. Zpráva arci není reflektována ani na spolkovém webu, na kterémžto pátráno po pěkných obrázcích pro nový kalendář. Přejme tedy Posseltovcům, ať jim členové nějaké opravdu hezké pošlou.

Sudetsti NemciVina za vraždění nevinných je vždy konkrétní, odpovědnost za masově vraždění je kolektivní!

Měřme jedním metrem! - Vyšetření masakru Němců bránil Klement Gottwald - O Edvardu Benešovi - Vyznamenání pro lháře - Strach a hnus nad Postoloprty - Se lží nelze žít - Švédské šance pětačtyřicátého a ty naše dnešní - Například Pavel Tigrid a Ferdi­nand Peroutka byli v tomto ohledu neúprosní. Nelíbilo se jim napří­klad, že žena - jenom proto, že je Němka - musí jíst vlastní výkaly. I v oné době byli lidé, u nás i v za­hraničí, kteří se zvěrstvy nesouhla­sili. Současná „národní fronta“, v níž i se Václav Klaus radostně poplácá­val po ramenou s Miroslavem Grebeníčkem, schválila vyznamenání pro Edvarda Beneše. Odsun si totiž rozvracet nedáme. A zločiny, které se při něm přihodily, utajíme. Co tak najít taky něja­ký státní řádeček pro soudruhy Nos­ka a Svobodu, kteří to měli všechno zalhat? Mohli by vyznamenání dostat také všichni ti, kdo by nejraději „činy výše uvedené“ chtěli tajit i dál.

Tyden klecici Nemky 010615… Za posledních 7 let jsem byl na všech soustředěních sudetských Němců, ale nikde jsem neslyšel požadavek na změnu hranic, navrácení majetku. Je zajímavé, že komunisté teď využívají strach lidí žijících v pohraničí a nároky sudetských Němců zveličují. Je to typická komunistická demagogie. Předseda KSČ Adamec řekl, že komunisté se zastávají národních a státních zájmů českého národa a že se prý nikdy neomluví. Považuji to za nezodpovědnost, protože právě komunisté zaprodávali desetiletí zájmy obou národů cizí východní moci.

Když byly v prominentním exilovém časopise Svědectví (č.57) zveřejněny v prosinci 1978 „Teze o vysídlení sudetských Němců“, podepsané záhadným jménem Danubius, nikdo ještě netušil, že tím byla mezi historiky odstartována nevídaná diskuse, sahající až do dnešních dnů. Oním mužem, který nevídaný polemický střet způsobil, byl slovenský historik Jan Mlynárik. Vyzval tehdy své kolegy u exilu i disentu k překonání nacionální omezenosti a důslednému odkrytí skvrny na národním štítě. Navzdory výtkám, že moralizuje dějiny a sklouzává k publicistice, spočívá jeho přínos v definitivním zpochybnění spravedlnosti odsunu., což ho nakonec přivedlo až do ruzyňské cely. Dnes žije ve Waldkreiburgu u Mnichova a píše druhý díl práce, zabývající se oním temným obdobím…

Tyden mrtvy Nemec 010615Věra Kotková se před sedmi lety pustila do boje s démony. V Orlických horách pátrá po stopách divokého odsunu sudetských horalů - Černobílý svět neexistuje. A vražda zůstává vraždou - Není mi lhostejný tragický osud nevinných lidí, ať jsou jakékoli ná­rodnosti. Mám obavy, že ani teď ještě nenastal čas, aby vraždy byly po­jmenovány vraždami. Snad toho bude schopna generace našich dětí, která pochopí, že člověk, aby se mohl nazývat Člověkem, by se podle toho měl chovat - „Slyšel, co partyzáni udělali. Dobře věděl, čeho jsou schopni, protože ho už mučili ve Zdobnicl. Zpočátku asi nevěděli, že je staros­tou, proto ho pustili. Když se však doslechl, že si pro něho jedou, obě­sil své rodiče, manželku a dceru a myslím i syna.“

ZDOBNICE: Na mohutném buku jsou umělé květiny připoutané proužkem ke kmeni. U kořenu stoji vy­hořelé svíčky. Za stromem, na kterém ještě několik jet po válce byly patrné stopy po projektilech, se z bývalé nivní louky zarostlé lesem ostře zvedá svah až k silnici Zdobní-Deštné v Orlických horách. Žádný nápis, žádný kříž, žádné vysvětlení, proč zrovna sem někdo umístil hřbitovní plastové květiny.

Sudetcti Nemci vyhnaniČeskou společnost vyrovnáni se s vyhnáním Němců a uznání jeho zločinnosti, teprve čeká. Myšlenka, že sudetoněmecké spolky představují nacismus a revanšismus, že jim není co věřit, je ta nejlepší cesta, jak se s ničím nevyrovnávat a Čechy ještě více v Evropě zadupat do bahna xenofobie a národovectvi.

Je přirozené, že na otázku, zda se Češi i Němci mohou opravdu smířit (viz spor v LtN č. 3) odpovídaly dvě mladé ženy odlišně, Zarazilo mé ale, že Miriam Tiněrová, která hájila zápornou či spíže pro­blematickou odpověď na tuto otázku, není informována o postojích aspoň části Sudetoněmeckého krajanského sdru­žení, pro níž tvrzení, že se nikdy jasně od nacistických zločinů nedistancovalo, neplatí. Člověk má právo být národovec (völkisch), neměl by však psát nepravdu. To se vztahuje na Čechy i na Němce.