Ruský předrevoluční politik Pjotr Arkaďjevič Stolypin byl nejúspěšnější ruský premiér předrevoluční doby v letech 1906-1911.Velmi uznával odkaz Miroslava Tyrše a založil ruskou odnož Sokolského hnutí.Se svým synem sám vstoupil do ruského Sokola. Jeho reformy mohly časem změnit polomongolské carské Rusko v civilizovaný evropský stát, jak sám říkal…
Stolypinovy zkušenosti s politickou správou Ruska, znalost hospodářských a sociálních poměrů země i revoluční atmosféra v roce 1905 přispěly k tomu, že po roce 1906 Stolypinova vláda navrhla především zavedení agrárních reforem, které chtěly Rusko na jedné straně zmodernizovat a na druhé straně zabránit dalšímu revolučnímu výbuchu.
Reforma bezesporu posílila ekonomický růst Ruska před první světovou válkou a dala základy pro vznik moderního zemědělství, který ale přerušila bolševická revoluce (1917) a následující kolektivizace zemědělství ve dvacátých letech 20. století.
Dne 14. září (resp. 1. září podle pravoslavného kalendáře) 1911 byl během představení v Kyjevském divadle smrtelně zraněn (postřelen) atentátníkem Dmitrijem Bogrovem, studentem práv, anarchistou a zároveň agentem Ochranky. Za čtyři dny dne 18. září (5. září pravoslavného kalendáře) 1911 svému zranění podlehl.
Po roce 1991 je postava Pjotra Stolypina v Rusku oceňována, a to především díky jeho reformní politice i schopnosti stabilizovat ruskou politickou scénu mezi lety 1906–1911. Je považován za nejúspěšnějšího ruského premiéra předrevoluční doby. V roce 2008 byl v televizním hlasování zvolen druhým nejvýznamnějším Rusem ruských dějin, hned za Alexandrem Něvským a před Josifem Stalinem. Pro agrární elitu současného Ruska je od roku 2001 udělována Cena Pjotra Stolypina.
Pro česko-ruské vztahy měl Pjotr Stolypin též mimořádný přínos, když v roce 1907 svou vládní vyhláškou přeměnil Ruskou gymnastickou obec na ruskou odnož Sokolského hnutí, za což sklidil kritiku od některých ruských odpůrců západnictví, ruských turnerských spolků a rakouské vlády. Velmi uznával odkaz Miroslava Tyrše a se svým synem Arkadijem Petrovičem do Sokola sám vstoupil a začnal podporovat Svaz ruského sokolstva v každém možném směru.
„Jeho reformy mohly časem změnit polomongolské carské Rusko v civilizovaný evropský stát“, jak sám říkal. Nedivme se že marxisté a Stolypina zavraždili jako likvidovali každého, kdo je ohrožoval. Po něm už Rusko nemělo možnost se vzchopit, kdy elita byla postupně likvidována a zničena. Rusko se stalo následně vskutku „říší zla“. Zaplavilo a stále jím zaplavuje celý svět.
Rusko nikdy neustoupí ze svých cílů, dokud se mu nepostaví taková síla, kterou je donuceno uznat a respektovat. Pokud to nechceme pochopit a včas efeltivně konat, hazardujeme se svobodou, demokracií. Potom to pocítíme dříve než tušíme.
Dějiny mění vždy jen silné osobnosti směrem k dobru, nebo zlu. Pjotru Stolypinovi čas dopřán nebyl – možná by překonal i Alexandra Něvského jako nejvýznamější Rus v dějinách Ruska - a svět by dnes mohl vypadat zcela jinak…
Rusko mohlo být zemí blahobytu všeho svého obyvatelstva, využívajícího nejen bohatství země, ale i umu mnoha desítek zlikvidovaných příslušníků národů a etnik, žijích na jeho území – i ku prospěchu Evropy a celého světa.
Jan Šinágl, 30.5.2020
Read more...