65.výročí osvobození ČSR, Praha – Černý most 22.5.2010
HOLUBI
Dnes oslavujeme a vzpomínáme na hrdinství vojáků a letců. Ale nebyli to jen lidé, kteří se významným způsobem zasloužili o osvobození zejména evropských národů, nýbrž i zvířata, která si zaslouží naši pozornost, a proto bych dnes ráda vzdala čest i jim. Ta první přijdou na řadu právě nyní.
Jsou malincí, na pohled něžní a v poezii i romantických románech či pohádkách jsou symbolem čistoty duše i lásky. Nicméně jejich bezvadný orientační smysl je všeobecně znám. Hovořím nyní o holoubcích, konkrétně o těch poštovních. Málokdo však asi ví, že tato drobná zvířátka byla pro své schopnosti využívána již ve starověkém Řecku a největšího rozmachu donášky jejich zpráv se dočkal Egypt i Babylonská říše. Do Evropy se dostali až během křižáckých válek a k přenosu zpráv na našem kontinentu začali být využíváni až v 16. století, kdy postupně docházelo i k jejich šlechtění.
Jejich schopnosti nezůstaly utajeny armádám. Využívaly je římské legie, později pomáhali k záchraně města Leiden v roce 1573 během holandsko-španělské války o samostatnost. Díky holoubkům se také v roce 1815 podařilo bankéři Nathanu Rotschildovi získat informace o Napoleonově porážce u Waterloo, a to o celé 3 dny dříve než britské vládě v Londýně. V roce 1850 je začala využívat agentura Reuter z důvodu rychlého získávání burzovních zpráv, který opět jejich zásluhou později umožnil vznik známé tiskové agentury.
Samostatnou kapitolou je jejich účast v obou světových válkách. V té první jich Německo mělo přes 120 tisíc, Francie 30 a Anglie 80 tisíc. V obou válkách také holubi vykonávali řadu funkcí a trpěli stejně jako vojáci. I oni byli obětí střelby či otravy bojovými plyny.
Co se týče 2. světové války, bylo jich při invazi do Francie použito několik tisíc. Jedním ze skutečných malých hrdinů byl holub Winkie, který byl členem posádky bombardéru vracejícího se z operačního letu. Letoun se vracel na základnu, ale protože byl poškozen, 150 mil před cílem se zřítil do moře. Posádka ve vodách bojovala o život a Winkiemu se jentaktak podařilo vyprostit z koše, který byl při pádu vymrštěn z trosek letadla a roztříštil se o vlny. S vypětím sil holoubek dokázal vzlétnout a zamířit k domovu. Když ho tam spatřili, podle stopy od oleje i slané vody odhadli, co se stalo a vyslali záchrannou četu, která trosečníky nalezla. Za to byl později Winkie vyznamenán tzv. Dickinovou medailí za chrabrost, což je obdoba Palmy vítězství určená jen zvířatům. Dalším vyznamenaným byl holub Gustav, který jako první přinesl zprávu o situaci v Normandii během vylodění. Při svých úkolech během 2. světové války zahynulo na 20 tisíc holubů a Dickinovy medaile se jich dočkalo 32. Jejich kariéra skončila v 50. letech, kdy potřeby armád již plně pokryla spojovací technika.
Pro tuto příležitost i významné výročí jsem si vymyslela určité symbolické mírové poselství a využila spolupráce Českomoravského svazu chovatelů poštovních holubů. Je zde s námi pan František Boušek, předseda jedné z oblastí, který na mé pokorné přání svezl po 11 holoubcích z celé republiky, protože máme 11 krajů.
A naším úkolem nyní je tuto nádhernou suitu nejrůznějších druhů holoubků vypustit. Jeden ze skupiny z toho či onoho kraje má na své nožičce tobolku s psaníčkem a vzkazem ode mne, který – doufám, že ve zdraví – doručí s tím, že tomu 66., který byl přidán do počtu pro mne, připevníme před vámi na nožičku můj poslední vzkaz republice v nadcházejících politických změnách. A prosím, aby se podle tohoto vzkazu zařídili zejména zde přítomní političtí představitelé a předali jej dál.
»,,Víra,“ praví Bůh, ,,víra vidí to, co je, v čase i ve věčnosti. Láska miluje to, co je – Boha i bližního, Boha i stvoření. Avšak Naděje vidí a miluje to, co teprve bude, v čase i ve věčnosti. Je to dceruška boží nejmilejší, nejmladší ze tří sester, která je táhne obě za sebou.«
Charles Péguy
JÍZDNÍ POLICIE
Již jsem zmínila významný podíl holoubků ve 2. světové válce, z nichž někteří byli oceněni Dickinovou medailí. Dalšími zvířecími hrdiny už od dávné historie byli také koně, což všichni známe i z filmů. V roce 1947 byli vyznamenáni tři policejní koně za svou službu ve 2. světové válce. Ten třetí – Regal – dokonce zažil dvě velké exploze, utrpěl zranění, byl pokryt sutí, obklopen ohněm, a přesto nezpanikařil a se svým jezdcem dokončil svůj úkol.
A protože koníčci jsou pro své schopnosti, inteligenci i sílu využíváni nejen policií i v současnosti, požádala bych nyní zástupce jízdní policie, aby se ujali svého úkolu a případně někoho pověřili o průvodní slovo.
PSI
Dalšími ze čtyřnohých hrdinů byli i pejsci. Po 2. světové válce byla vyznamenána kolie Sheila, a to za asistenci při záchraně amerických letců, kteří se ztratili v blizardu po leteckém neštěstí v prosinci 1944. Rex byl záchranářem britské domobrany, který zase zachránil 65 lidí v rozbombardovaném Londýně. Pegigree pointer Judy byl pes, který byl jako jediné zvíře oficiálně zaregistrován coby japonský válečný vězeň. Vyznamenán byl v květnu 1946 pro pozoruhodnou statečnost, když v japonském vězeňském táboře udržoval morálku mezi vězni, a také pro záchranu mnoha životů díky své inteligenci a ostražitosti.
Nejznámějším u nás je však asi slavný alsaský vlčák Ant, o něhož životě a operačním nasazení u našich letců 311. perutě mi před 10 lety vyšla knížka s jeho skutečnými, leckdy až neuvěřitelnými příběhy. Spolu s čs. letci prošel Francií, severní Afrikou a svým instinktem mnohokrát zachránil posádku Vaška Bozděcha jak ve vzduchu, tak i na moři a souši. Když Václav posléze utíkal po komunistickém puči v roce 1948, byl to opět Ant, kdo mu pomohl zneškodnit pohraničníka, který se je pokusil zadržet a oni tak mohli útěk zopakovat a úspěšně dokončit. Zemřel mu v náručí v roce 1953 v necelých 14-ti letech.
Read more...