Zákon z roku 2005, podle kterého oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo pozůstalí obětí mohou od státu dostat jednorázové finanční odškodnění od 30 000 do 150 000 korun, tak podle Lišky vytvořil nerovnost mezi poškozenými občany co do vyplacené částky. Mnozí žadatelé totiž byli odmítnuti, protože už jednou odškodněni byli...
Těch 52 let je dalším důkazem kdo v naší zemi určuje dění – bývalí komunisté a jejich pohrobci. K obětem okupace patří i všichni ti, co byli zabiti či zavražděni po okupaci, jejich rodiny a příbuzní – ti už nárok nemají?! Např. jeden z největších českých filosofů filosof Jan Patočka. Byli zveřejněny jména příslušníků StB, co zavinili jeho smrt? Byli pachatelé obžalováni a odsouzeni? Angažovali se ve věci jeho žáci, dnes uznávané osobnosti veřejného života jako Václav Bělohradský, Tomáš Halík, Jiří Němec či Miroslav Petříček?
Na odškodnění obětí Pražského povstání nikdo nepomyslel, ani oběti, jejich rodiny a příbuzní – byla to otázka cti a povinnosti, kdy pomníčky a pamětní desky mají hodnotu nevyčíslitelnou žádnými penězi.
Je symbolem doby, že se vše hodnotí penězi, kdy mravní a morální hodnoty mizí. Vidíme to i dnes kolik firem a lidí žádá od státu odškodnění, bez snahy přinést sami část oběti – o podvodech nemluvě.
Stále tak platíme za naši poválečnou minulost, kdy se nám ztráta morálky a demokratických hodnot nutně projevuje i dnes. Může to vést jen nejen k pokračující bídě mravní, ale i následné hospodářské, pokud si budeme stále myslet, že stát nám náš „blahobyt“ bude trvale zajišťovat a zbavovat nás vlastní odpovědnosti – za sebe i zemi.
Jan Šinágl, 3.10.2020
Komentáře
Oběti českých občanů z roku 1969 budou finančně odškodněny. Dostanou peníze a dost?
Co se stalo s mrtvými, kteří bránili Prahu v roce 1945? Mají svoje pomníčky na domech po celé Praze abychom je měli stále na očích.
Odškodnění pozůstalým za zabité z roku 1969 ano, ale pro nás ostatní by měly být stálou připomínkou pomníčky na domech, protože opět jsme bránili Prahu tentokrát proti sovětským tankům!
To by měli schválit poslanci a soudruzi komunisté, kteří prosazují jen jednorázové odškodnění a potom zapomnění? Vždyť byli přece odškodněni.
Památníčky na domech by měly být stálou připomínkou na bránění se „bratrské pomoci“ v roce 1969 jako nacistické ve čtyřicátém pátém.
Ale to se soudruhům bude zajídat. Jim jde jen o jednorázové odškodnění po 52 letech, aby čas odvanul, vzpomínku, že jsme se opět bránili tentokrát sovětské totalitě.
K.Mrzílek
30.9.2020
P.S.
Odesláno LN dopisy redakci. Dosud neotištěno. J.Š.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.