MUDr. Jan Hnízdil je přední osobností komplexní psychosomatické medicíny, léčebného přístupu, který zohledňuje celého člověka a jeho životní situaci. Knihy dr. Hnízdila Mým marodům a Zaříkávač nemocí se záhy po vydání staly bestsellery. Své pacienty v ordinaci vítá otázkou: „Chcete se léčit, nebo uzdravit?“
Pane doktore, ve svých přednáškách často zmiňujete, že při procesu uzdravování pacienta je – pro někoho možná překvapivě – nesmírně důležitá osobnost lékaře, jeho charisma, moudrost a životní zkušenost. Celostní lékař je podle vás vlastně „tlumočníkem“ mezi signály těla a myslí pacienta. Jak dlouho zabere, než se člověk stane opravdu dobrým tlumočníkem?
To je práce na celý život. Problém je, že na lékařské fakultě se to neučí. Vědecká medicína je objektivní věda. Vychází z předpokladu, že každá nemoc má objektivní příčinu, kterou dokážeme pomocí špičkové techniky – CT, NMR, ultrazvuku, odběrů – objektivně odhalit a pak působením zvenčí – léky, operacemi, zářením – člověka uzdravit. To je fatální omyl.
V čem je problém?
Studie provedená ve Velké Británii potvrdila, že nejméně u 45 % pacientů objektivní příčina potíží chybí. Objektivně jsou zdraví, ale je jim stále zle. Ze studie vyplynulo, že tyto potíže jsou somatizací, ztělesňováním složité životní situace člověka. Ten člověk má životní starosti, neví si rady, je ve stresu. A to, co není schopen vyřešit vědomě, začne postupem času tělo řešit na nevědomé úrovni za něj – nemocí. Nemoc tedy není voláním po užívání léků, nýbrž informací o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. Je nemocný proto, že si nerozumí. Nechápe tělesné signály nemoci. Já mu to v ordinaci přetlumočím. Většinou si pak od pacienta vyslechnu: „To jsem k vám ani nemusel chodit. Já to tušil. Jen jste mi to potvrdil.“
Přesto moc dobrých „slovníků“ na toto téma nevychází, řekla bych...
V tom to právě je. Dobrý lékař musí nejen dobře znát lidské tělo, ale musí mít také intuici – to, čemu se dříve říkalo „čuch“. Musí s pacientem umět navázat kvalitní vztah a zasadit zdravotní obtíže do složitých souvislostí jeho životního příběhu. Jenže biologická medicína dnes vychovává špičkové odborníky, pro které je porozumění nemoci důležitější než porozumění pacientovi. Moderní technika v lékaři vyvolává dojem, že je díky ní vševědoucí, a jeho intuice zakrněla. Všemožné přístroje tak vlastně „amputují“ jeho přirozené schopnosti. Komplexní medicína je tedy vlastně jen návratem k něčemu, na co se kvůli překotnému rozvoji medicínské techniky v průběhu 20. století zapomnělo.
Jaký je vlastně základní rozdíl mezi komplexním lékařem a psychologem?
Jako komplexní lékař potřebuji zjistit, v jakém je pacient tělesném stavu, důkladně vyšetřit, abych nepřehlédl nějaký objektivní organický nález. …
ZDE si můžete dočíst celý článek ze dne 16.11.2016. Bez komplexní psychosomatické medicíny se neobejdeme, je na rozdíl od klasické medicíny ufinancovatelná, resp. mnohem levnější, kdy učí tělo, aby si pomáhalo samo.
Jan Šinágl, 17.10.2020
* * *
Read more...