Dne 28.2.2021 prohlásil: „Lidé pracující z domova, by měli část mzdy odevzdat potřebnějším. V nějakém okamžiku by to mělo být tak, že část prostředků, které dostáváme, dostanou oni. Musíme se s nimi podělit, oni jsou solí naší země. Není možné, abychom si nebyli schopni uvědomit, že když je nepodržíme, že taky zahyneme. Tak to je, oni jsou nositelé svobody, demokracie, našeho zřízení. Jsou jich dva miliony a my je nesmíme nechat padnout a nemůže nám to být jedno - hlavně, že my máme ty peníze a ten plat. To není správně, to není dobře."
Dne 1.3.2021 se omluvil: "Má slova však pro mnohé vyzněla jinak. Zejména jsem se nechtěně dotkl mnohých, kteří dnes pracují z domova a nemají to vůbec jednoduché. Velmi se za to omlouvám. Považuji to za svoji chybu. Důležitější a vlastně rozhodující je to, jak to lidé pochopili".
Ve věci občanů zákonodárců a jejich ochoty oběti „ve prospěch vlasti“ jsem napsal dne 29.5.2020 tento článek. (Předseda Sněmovny mi dodnes na stejnou výzvu neodpověděl). Vyzývat druhé k podpoře druhých a sám nejít osobním příkladem, je projevem absence sociální inteligence, o dobrých mravech a způsobech nemluvě, byť ani vliv všeobecného působení koronaviru na množení „blbostí a hloupostí“ ve veřejném životě, nelze vyloučit. Tato pandemie nás ohrožuje možná zdaleka nejvíce.
Abych panu předsedovi nekřivdil. Když právě zesnulý plk. v.v. Josef Musil pořádal výstavu o zapomenutých zločinech komunismu, předseda Senátu mu dal 1.000,-Kč (při měsíčním platu 221.200,-Kč). Pan plk. Musil dával ze svého důchodu na uspořádání 20 výstav za poslední roky desetitisíce korun (přispěl jsem mu také, částkou 10.000,-Kč v době, kdy jsem si to ještě mohl dovolit).
Zítra se s plk. v.v. Josefem Musilem rozloučíme v krematoriu Pardubice od 9:00 hod. Zasloužil by si státní pohřeb s čestnými vojenskými salvami a jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Na rozdíl od většiny politiků moc nemluvil, zato konal!
Voják a občan vykonal sám velké dílo a předal je veřejnosti. Za 30 let se na to žádná k tomu určená instituce země nezmohla.
Jan Šinágl, 2.3.2021
Read more...