V politice jsou vždy přítomny tahy dopředu, které ve většině neslouží občanům, zemi, ale profitu politických stran a jejích představitelů. Čím více je společnost mravně méně vyspělá, tím více se negativně projevují na jejím životě. Pokud ovládají uzemi neschopní, musíme počítat s tím nejhorším. Neschopnost politiků se neprojevuje v době blahobytu, ale v době krize.
Hrozí hospodářský kolaps, doprovázený prohlubující se mravní krizí. Pouze „technika, vysoké pece a automobilky“ nás neužíví. Někdo musí také „vyrábět chleba“. Covid existuje předevší díky médiím, pokud by o něm negativně prakticky 24 denně média neinformovala, nebyl by, resp. byl by vnímán jako jiné viry, které byly, nezmizí a budou přicházet, včetně nových. Opatření už ohrožují mnohem více životy mladších generací, než samotný virus. O covidu mluví v médiích kdejaký „odborník“, každý jinak. Jakékoliv pozitivní zprávy jsou v médiích vzácností, což by patřičně vyhodnotili psychologové či psychiatři. Kdo zůstal ještě normální, tyto zprávy nečte a televizi vypíná či přepíná po pár minutách v zýjmu zachování duševního zdraví a zdravého rozumu. Diagnosa mravního kolapsu společnosti, v tom lepším případě. Vzdálili jsme se od své přirozenosti a bez návratu k ní se situace bude jen zhoršovat.
Uprchlíky ze SRN jsme odmítli přijmout, dotace EU a nabídku lékařské pomoci se zemí EU přijímáme. Brát jsme uměli vždy, ale dávat, riskovat, bojovat, obětovat a pomáhat „cizím“ za nás museli většinou ti druzí.
Žijeme v „otrockém blahobytu“, který končí. Tvrdě zaplatíme za to, že jsme demokracii budovali pouhým vhozením lístu do volební urny. Umožnili jsme tak mravnímu odpadu země, aby nám vládl a ovládal nás na většině úrovní správy země.
Bez silného tlaku společnosti si politici a úředníc svůj blahobyt nenechají nikým vzít. Živíme obrovské množství lidí, kteří nám jen stěžují naše životy, místo aby nám je usnadňovali. Jsme mistři v konstatování, ale řešit efektivně problémy jsme nikdy neuměli. "Nahoře" to proto nemůže být jiné než "dole". Jsme bez elit a silných lídrů. Jediný kdo vymyslel účinný a realizoval recept na naši povahu, byl Tomáš Baťa.
Nejen na českou povahu ho vymyslel a nabídl světu už před téměř 100 lety. Přivedl ho k dokonalosti. Svým systémem dokázal změnit, vychovat a využít dobré i méně dobré spolupracovníky tak, že se plně zapojili k dosažení společného cíle ve prospěch vlastní, firmy a země. Skvěle to popisuje úžasná kniha Evžena Erdélyho z roku 1932 „Baťa – švec, který dobyl světa.“ Měla by být povinnou četbou na školách všech stupňů! Zveřejním ukázky, případně ji nechám celou nascanovat.
Neexistuje ideální společenský systém. Demokracie je dosud „nejlepší z nejhorších“. Baťa ji překonal. I proto firma dokázala zvládnout všechny krize a výzvy doby. Byla plná optimismu, naděje, víry a vůle k dosáhnutí vytčeného cíle. Tyto hodnoty z naší společnosti zcela vymizely. Neřešíme, kritizujeme a děláme problémy ještě větší. Jsme problémem sami sobě. Řeší-li „problém problém“, jsou škody nevyhnutelně mnohem větší.
Věřím, že bychom dnes byli jinde, kdyby po TGM nastoupil do čela země Tomáš Baťa místo zbabělce Edvarda Beneše a jak měl také v úmyslu, když předal firmu svému nevlastnímu bratrovi Janu A. Baťovi. Zahynul tragicky při podivném leteckém neštěstí, stejně jako další velký vlastenec gen. M.R.Štefánik…
Jan Šinágl, 6.3.2021
***
Read more...