George Orwell: „Pokud svoboda znamená vůbec něco, znamená to právo říkat lidem, co nechtějí slyšet.“ - Velký bratr nás sleduje. Ale není to vražedný diktátor či jeho obraz stvořený státem. Jsou to nevinné elektronické hračky, chytré televize, kreditní karty, mobily, cookies, které odklikneme desetkrát denně…
„Alternativní fakta“ zjevně lidem připomenula jednu z podstatných kategorií Orwellova románu – newspeak. Zjednodušeně řečeno je newspeak řeč, kterou vládnoucí totalitní režim zavádí proto, aby lidé už mohli myslet a vyjadřovat se pouze v souladu s tím, co režim chce a povoluje.
„Záměr byl ten, že až si newspeak všichni jednou provždy osvojí, stane se kacířské myšlení – to jest myšlení, které se odchyluje od zásad Angsocu (vládnoucí ideologie – poznámka redakce) – doslova nemyslitelné, aspoň v té míře, v níž je myšlení závislé na slovech,“ píše Orwell v Dodatku k románu.
Nezáleží na tom, co člověk vidí, jakou má zkušenost. Podstatné je to, co mu režim umožní vidět a zakusit.
Velký bratr přijde 2024
„Stále si připomínám vizi George Orwella z románu 1984,“ říká v rozhovoru pro BBC prezident Microsoftu Brad Smith. „Základ toho příběhu je o vládě, která kdykoli slyší vše, co kdokoli říká a vidí vše, co kdokoli dělá. Nenastalo to v roce 1984, ale pokud nebudeme opatrní, může to nastat v roce 2024.“
Smith, podobně jako už před ním řada vědců včetně Stephena Hawkinga, varuje před neregulovaným rozvojem umělé inteligence. „Jestli už nyní neuzákoníme dostatečnou budoucí ochranu veřejnosti, budeme svědky technologických závodů, s nimiž pak bude jen velmi obtížné držet krok,“ dodává Smith.
Ztráta soukromí, osobní data vydaná všanc v podstatě komukoli, kdo má zájem, ideologické zkreslování skutečnosti, nesrozumitelný jazyk expertů a politiků, který cloní důležitá rozhodnutí, záplava informací, v níž je velmi nesnadné oddělit důvěryhodné zprávy od „alternativních faktů“…
„Myslím, že vládnoucí oligarchie nalezne méně náročné a vyčerpávající formy vládnutí a že tyto metody budou podobné těm, které popisuji ve své knize,“ pokračoval Huxley, jehož román vyšel v roce 1932. Podle něj není z pohledu vládnoucích třeba lidi zavírat do vězení, ale naučit je milovat jejich poddanství. Nabídnout jim všechno, co chtějí, nebo alespoň to, o čem si myslí, že to chtějí – „sex, drogy a rock'n'roll“.
Pak lidé nebudou truchlit nad ztrátou svobody, jako hlavní hrdina Orwellova románu Winston Smith. Ani si totiž nevšimnou, že o svobodu přišli.
„Orwell se bál těch, kdo zakazují knihy. Huxley se bál toho, že nebude důvod knihy zakazovat, protože nebude nikdo, kdo by je chtěl číst. Orwell se bál těch, kdo nás chtějí zbavit informací. Huxley se bál těch, kdo nám nabídnou příliš mnoho a zatlačí nás do pasivity a egoismu. Orwell se bál, že před námi skryjí pravdu. Huxley se obával, že pravda zmizí v moři nepodstatného.“
NEIL POSTMAN, SPISOVATEL
Velký bratr nás sleduje. Ale není to vražedný diktátor či jeho obraz stvořený státem. Jsou to nevinné elektronické hračky, chytré televize, kreditní karty, mobily, cookies, které odklikneme desetkrát denně…
Velký bratr? Jaký Velký bratr?
Z článku: Přijde „velký bratr“ v roce 2024? Možná tu s námi už nějakou dobu je
***
Jak Čína dobývá EU a svět bez jediného výstřelu
J.Š. 13.6.2021
Read more...