Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.09.2021 17:58
    O latenci, skrytosti virů se moc nemluví. Zakotví se v organismu ...

    Read more...

     
  • 19.09.2021 15:45
    Odkazuji na SPC, což je obsáhlejší než příbalové letáky ...

    Read more...

     
  • 17.09.2021 13:49
    Když už i Česká televize zpochybňuje pravdivost „tečky za ...

    Read more...

     
  • 16.09.2021 13:50
    5 X NE ! Fašistická PROPAGANDA funguje na jednom principu ...

    Read more...

     
  • 14.09.2021 08:09
    Aktuální průzkumy k volbám prokazují, že je vyvíjen velký ...

    Read more...

     
  • 13.09.2021 16:48
    Vážený pane Šinágl, nemohu než souhlasit s Vašimi mě zaslanými ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Clovek a strachLidé, kteří vyrostou s počítačem a mobilním telefonem, neumějí přemýšlet. Dovedou najít informaci, ale neznají příčiny, neumějí spolu jednat a řešit konflikty. Digitální svět toto nenabízí, je čistě reflexivní, plochý. Právě závislost, ztráta svobody, vlastní aktivity a tvořivosti podmiňují snadnou manipulaci a ovládání lidí. Víc než polovina lidí stráví víc než polovinu času pitomými videohrami, textováním nebo na Facebooku. V jejich mozcích se vůbec neaktivují určitá centra jako u hluboce přemýšlejících lidí. Za zábavu a pohodlné získávání informací jsme zaplatili tím nejcennějším – svobodou, tvořivostí a klidem. Také třicetiprocentním nárůstem sebevražd a depresí. Děti vyrostlé na technologiích neznají podstatu citů, a když se dostanou do tísně, nemají lidskou oporu. Děti vyrostlé na technologiích neznají přirozený svět přírodních a lidských vztahů. Nutíme je sedět doma a poznávat svět sterilní plochou obrazovkou. Není divu, že jejich svět je potom chudý, dvourozměrný. To je pro jejich formující se mozek absolutně fatální a katastrofické. Růst lenosti a pohodlnosti souvisí s postupující duševní i fyzickou degenerací lidského rodu. Vláda porušovala zákon, vzala dětem a mladým lidem rok školy a studia bez relevantního zdůvodnění, přičemž u nás byly školy zavřené nejdéle z celé Evropy. Žádné zdůvodnění ani existovat nemůže – pro děti je koronavirus nejméně nakažlivý, má pro ně jen zanedbatelná rizika a neexistují důkazy, že by jej přenášely. Zato následky roční izolace ztrátou vzdělání i motivace stýkat se, socializovat a růstem lenosti jsou hrozivé. Kdo sečte ztráty? Společnost, která obětuje své mladé, aby zachránila staré a nemocné, je odsouzena k vyhynutí. Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče a její rozsah může změnit jen soud. Přitom o dětech tu nerozhodují rodiče, ale politici a úřady.

Žijeme zcela nezdravě a pokud se nevzpamatujeme, budeme stále snadnějšími oběťmi stále vážnějších nemocí. Situace, do níž se civilizace propadla, nežádá nic menšího než obrat ke zdraví – nás samotných i Země. To je výzva, před kterou se zřejmě klepeme strachy. Co na to koronavirus? Našemu boji se směje, hraje si a mutuje dvakrát měsíčně. Ví, co vládní válečníci dosud nepochopili – nad přírodou nelze vyhrát. Čím silněji harašíme zbraněmi, tím slaběji zní hlas ukazující cestu ke zdraví, tím víc zvětšujeme svou oddělenost od života, která je prapříčinou civilizačních těžkostí.

V tomto případě oprávněně, protože se nám nechce vybočit ze staletého paradigmatu, kdy jsme měnili okolní svět namísto nás samých. Nechce se nám přestat být stále ne-mocní a ještě ne-mocnější, závislí a ještě závislejší, a být sami od sebe a za sebe zdraví. Nechce se nám a bojíme se, protože tušíme, že tentokrát žádná kosmetická změna nepostačí, že nás nespasí nové léky, vakcíny, pojištění ani ujištění, technologie, evropské fondy, půjčky ani nové investice, žádné vnější materiální berličky – pokud zásadně nezměníme přístup k životu.

Máme nejen velký strach ze smrti, ale také velký strach ztratit to, co jsme získali, vybudovali a naplánovali. Nezbývá však než hodně starého, překonaného pustit, jinak kvůli starému harampádí nevytvoříme novému prostor.

Celý život se učíme ztrácet, s nadějí, že nakonec najdeme, co má smysl. Maličký a nepříliš nebezpečný koronavirus se může stát iniciátorem a katalyzátorem očekávané změny, jejíž nutnost cítíme léta, ale nenašli jsme dost energie jí vyjít vstříc.

Strach má psychosomatické dopady a působí na zvýšení nemocnosti. Ničíme zdraví dětí izolací od školy, pohybu, přátel. Zejména mezi dětmi, ale i dospělými narůstá lenost, apatie, obezita. Posiluje se dosavadní substituční přístup ke zdraví, spoléhání na vnější řešení.

Vývojem situace se příčiny lidských obav i respektování vládních opatření mění. Na začátku pramenily z nákazy, dnes spíš ze zvyku a potíží při nedodržování restrikcí. Část lidí však následuje oficiální omezení ještě z jiného důvodu – z přesvědčení o konání dobra.

Společnost je nově a nesmiřitelně rozdělena dosud snad nejhlubším příkopem. Není divu, jde-li o natolik hluboké motivy, jako je smrt, strach, omezování svobody a další zásahy do základních občanských práv, „vědecká“ mystifikace, manipulace s dětmi a seniory, mocenské ovládání.

Zatím nevítězíme, ale to nevadí, těší nás samotný boj. Baví nás přicházet se stále novými, moderními zbraněmi, třeba pustit do školy v úterý třeťáky a ve čtvrtek maturanty nebo otevřít psí salony a zavřít pekařství. Co na to koronavirus? Našemu boji se směje, hraje si a mutuje dvakrát měsíčně. Ví, co vládní válečníci dosud nepochopili – nad přírodou nelze vyhrát.

Výzkumy ukázaly, že při využívání sociálních sítí a internetové zábavy vznikají v mozku stejné návykové látky způsobující závislost jako při užívání heroinu. A právě závislost, ztráta svobody, vlastní aktivity a tvořivosti podmiňují snadnou manipulaci a ovládání lidí.

Nové technologie mají velký úspěch i proto, že podporují lidský sklon k lenosti a pohodlnosti. Podporují pasivní konzumování namísto vlastní tvorby, podporují bezpečný virtuální svět a vytěsňují reálný svět s jeho tajemstvím a riziky. Růst lenosti a pohodlnosti souvisí s postupující duševní i fyzickou degenerací lidského rodu. V tomto směru byl rok s koronavirem mimořádně progresivní.

Školáci a mladí lidé, nikoli senioři, jsou největší obětí koronaviru, o to větší, že na rozdíl od seniorů o sobě nerozhodují. Proč dospělí dopouštějí, že opatření zasahují nejdestruktivněji životy dětí a mladých lidí? Jak je možné, že takovou škodu stát přikazuje a rodiče státu dovolují? Je to nevědomostí, strachem či egoismem?

Zatímco základním školám je věnovaná aspoň nějaká veřejná pozornost a vysokoškoláci se v životě neztratí, nad situací středoškoláků jako by se zavřela hladina. Přitom v tomto věku je socializace pro zdravý vývoj mladých lidí nezbytná. Také jsou snadno manipulovatelní, když často marně hledají pozitivní autority a kvalitní vzory.

Ve školách se svádějí každodenní vyčerpávající zápasy na třecích plochách mezi státem, učiteli, rodiči a žáky či studenty při „aplikaci opatření“, například odporu proti zdraví škodlivému nošení roušek. Ve srovnání s bojem státu proti koronaviru jsou to zápasy mnohem méně viditelné, ale reálně závažnější.

Osobní kontakt a poznávání zemí a jejich obyvatel vlastní zkušeností se má stát přežitkem a nahradit je má moderní technologie internetové komunikace. Nač se někam plahočit pro reálnou zkušenost, když stačí poznávat Zemi i její obyvatele virtuálně? V loňské strategii Světového ekonomického fóra Great Reset Transformation Plan reagující na koronavirovou krizi se lze dočíst: „Fyzické cestování se stane do značné míry nepotřebným, všechno lze napodobit a virtualizovat.“

Strach podněcuje nejhorší lidské vlastnosti. Stát nepotřebuje silný policejní dohled, když sousedé fízlují a udávají se. Lidé práskli ševce v malém městě, který ne pro svůj prospěch bral rozbité boty v zimě do opravy okýnkem, udali vesnickou hospodu, kde se scházelo pár strýců u karet, oznámili policii sousedy v bytovém domě, k nimž přišlo několik kamarádů na oslavu dětských narozenin. Takových případů je nepočítaně, setkal se s nimi asi každý. Tento seznam tristních ztrát je jen zlomkem negativních dopadů strachovíru.

Celý článek>

***

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (1. část)

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (3. část)

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (4. část)

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (5. část)

Nadační fond Svědomí národa: Příběh vědkyně MUDr. Soni Pekové, PhD.

Co to je entropie?

 

J.Š. 4.7.2021

***

***

„Už před desítkami let byla ze vzdělávání vytěsněna v podstatě celá antická tradice, o judeo-křesťansk ých základech naší civilizace ani nemluvě. Neblahé následky v podobě naší neukotvenosti v kulturních, mravních a duchovních hodnotách, společenské tzv. špičky nijak nevyjímaje, jsou stále více patrné. Pokud nyní budeme snižovat také vzdělávací úroveň v oblasti matematiky a přírodních věd, tedy v porozumění alespoň základním principům fungování hmotného světa, a podrývat tak samé základy kritického myšlení, odstraníme u populace základní obrannou linii racionality proti nesmyslům všeho druhu, jež nás postihují na internetu i jinde. V souhrnu takovým krokem fakticky – výhledově za dvě až tři generace – necháme zaniknout myšlenkové fundamenty naší civilizace.“

Karel Oliva, LN, 1.7.2021, Poslední slovo, Délka školní docházky

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (7 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)