Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá srp 06
Vrchlabí výstava: Opevněná krajina

Nejnovější komentáře

  • 04.08.2021 15:01
    Dobrý den. Přečetla jsem z nabízených titulů snad všechno.

    Read more...

     
  • 04.08.2021 14:47
    Nacističtí zločinci začali být souzeni půl roku po ...

    Read more...

     
  • 03.08.2021 10:19
    Hezký den, Chtěli jsme vás informovat, že náš tým zkontroloval ...

    Read more...

     
  • 02.08.2021 18:38
    Vážení, jen občas plaše připomínám, že celý viroregulační ...

    Read more...

     
  • 02.08.2021 09:30
    Dobrý den. Předně Vám děkuji za zveřejnění mého příběhu. A ...

    Read more...

     
  • 02.08.2021 08:27
    Dobrý den pane Mrzílku, dovoluji si opravit malou chybičku v ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Clovek a strachKdo a proč má zájem strašit občany, blokovat jiné než oficiální informace, zesměšňovat oponenty, vyřadit levné a jednoduché léky na koronavirus? Kdo a proč zamlčuje základní cesty ke zdraví, zvyšuje závislost lidí na medicínském systému a prosazuje jejich neustálé testování? Ptá se Jan Piňos ve třetí části článku na pět pokračování.

Strach bez podněcování organizovanou manipulací by sám o sobě nestačil k vytvoření natolik mocného egregoru strachovíru, stejně jako manipulace by neměla takový účinek bez strachu. Oba předpoklady k vyvolání pandemie strachu však naplňujeme vrchovatě.

Programování strachem

Strach bez podněcování organizovanou manipulací by sám o sobě nestačil k vytvoření natolik mocného egregoru strachovíru, stejně jako manipulace by neměla takový účinek bez strachu. Oba předpoklady k vyvolání pandemie strachu však naplňujeme vrchovatě. Víc než rok jsou lidé vystavení vodopádu negativních zpráv. Ač mnohem větší odpovědnost za situaci nesou ti, kdo strach záměrně šíří, lidé se dobrovolně připoutávají k médiím a internetu a manipulativní informace masově konzumují.

Šíření strachu politiky, médii a některými odborníky je mnohem nebezpečnější než koronavirus. Výstižně to popsal doktor Jan Hnízdil:

„Překvapilo mě, jak se dá za necelý rok z relativně zdravého národa vyrobit národ vystrašených, zmanipulovaných marodů. Stačí k tomu málo – strach. Když se od rána do večera na lidi z médií valí zprávy o počtu nakažených, zemřelých, profesoři Flégr, Hořejší, prezident lékařské komory Kubek... straší deseti tisíci mrtvých, mrazáky, přeplněnými nemocnicemi, nestíhajícími krematorii... má to obrovský dopad na psychiku. Může to zabít i zdravého člověka, i kdyby žádný koronavirus neexistoval.

Takovou mediální propagandu ještě nikdy v historii žádná nemoc neměla. Nejdřív jsem si myslel, že je to způsobené neznalostí, nezkušeností. Pak jsem změnil názor. Je to systematická dezinformace a manipulace s lidmi. Každodenní zprávy o počtu nově nakažených jsou lživé. Nejde o nově nakažené, ale o pozitivně testované. Pozitivní test vůbec nevypovídá o tom, že je člověk nakažený, nakažlivý nebo nemocný. Bez dalších vyšetření je ta informace k ničemu. Jak stále opakuji, všeliké testování zdravých lidí toliko pro hovado dobré jest.

Takovou mediální propagandu ještě nikdy v historii žádná nemoc neměla. Nejdřív jsem si myslel, že je to způsobené neznalostí, nezkušeností. Pak jsem změnil názor. Je to systematická dezinformace a manipulace s lidmi. Každodenní zprávy o počtu nově nakažených jsou lživé. Nejde o nově nakažené, ale o pozitivně testované. Pozitivní test vůbec nevypovídá o tom, že je člověk nakažený, nakažlivý nebo nemocný. Bez dalších vyšetření je ta informace k ničemu. Jak stále opakuji, všeliké testování zdravých lidí toliko pro hovado dobré jest.“

Statistiky o počtu zemřelých vůbec nevypovídají o tom, že ti lidé zemřeli na covid. Byli jen pozitivní, příčina úmrtí mohla být úplně jiná. Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný se podřekl, že do statistiky se počítají i pozitivně testované oběti dopravních nehod. Kdo a co nese odpovědnost za rozněcování strachu? Je příznačné a přízračné, že nejvíc selhává a napomáhá šíření strachu to, nač je civilizace hrdá – věda, média, internet, moderní technologie.

Selhání vědy a médií

Západní kultura se pyšní vědou. Někteří vědci však – jako opakovaně v dějinách – selhávají. Jsou původci děsivých informací, které pak politici a média splétají v mohutný příběh strachu. Neselhává věda jako taková, jen někteří z vědců, kteří podlehli karteziánskému, technokratickému přístupu ke světu, přeceňování úzké specializace, fascinaci čísly a datovými analýzami, neschopnosti nadhledu a syntézy, životu ve virtuální realitě vzdálené skutečnému životu.

Fascinace růstem dala křídla dogmatické víře v analytiky, data a statistiky, obdivu ke kouzlení s velkými čísly vzdálenými od reality, upřednostňování kvantity nad kvalitou, zajetí virtuálním světem a ignorování reality. „Jsme pokusní králíci v rukou teoretických imunologů, matematiků a experimentátorů, kteří si tu modelují různé situace. A je tady deset milionů lidí – ,pokusných‘ králíků. Pokud vám ty modely a predikce řeknou něco, co se pětinásobně liší od toho, co se stane, tak to není predikce. To je metoda pokus-omyl,“ říká Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Západní kultura se pyšní médii. Média se ovšem – s čestnými výjimkami – stala kanály strachu. Naprostá většina hlavních zpráv a komentářů vychází z oficiální vládní doktríny. Prostor svobody a kritického myšlení, zveřejňování pestrých informací a názorových střetů, tak velký u okrajových témat, zůstává v této zásadní věci pramálo využitý, a to i v nezávislejších médiích.

Kritické názory oponentů sice nejsou nedostupné, ale jsou dohledatelné jen pro člověka obdařeného znalostí práce s informacemi a zároveň hlubším zájmem o téma i dostatkem času. Lidí splňujících všechny tyto předpoklady je málo, proto je naprostá většina lidí zcela pod vlivem převládajícího proudu oficiální informační masáže. Tu lze stručně a výstižně přiblížit bulvárně přemrštěnými tituly článků upoutávajících pozornost nejen v bulvárních médiích, ale i v těch, která se vydávají za seriózní.

Není víc slyšet ani hlas intelektuálů a veřejných autorit. Kam se poděla jejich role nositelů kritického myšlení a otvírání hlubších dimenzí reality? Není vinen příliš intelektuální, racionální přístup západní myšlenkové tradice? Hluboce žitá a sdílená etika úcty k veškerému životu, spolubytí v síti všeho živého, by nemohla napomáhat šíření strachu, největší překážky života amlčet ke skutečnostem, které zdravý rozum a zdravé srdce nedovolí, jako je zavření škol nebo izolace starých lidí.

Etika vyvěrající ze sepětí se životem a lidskými právy by nedovolila veřejným osobnostem propůjčovat se k propagaci omezování svobody či očkování a podporovat vládu v jejích impotentních opařeních, která otravují společný vzduch mnohem víc než koronavirus.

Symptomatickou, nepřekvapivou, ale o to otřesnější součástí oficiální manipulace je cenzura. Ta postihla některé odborníky, kteří vystupovali s fakty či nabídkami pomoci, které byly státu nepohodlné. Týkalo se to například návrhů na použití dostupných, levných a účinných léků proti viru (bránících kupříkladu přeplnění nemocnic), jak se stalo léčiteli a filozofuMilanu Calábkovi. Cenzura dopadla i na publicisty, kteří šířili oponentní názory k oficiální vládní propagandě.

Například sledovaný YouTube kanál režiséra Igora Chauna byl v dubnu zrušen, po protestní petici však obnoven. Petice uvádí příklady předchozí cenzury jeho videokanálu za zveřejňování dokumentů kritických k vládním opařením, včetně smazání videa o otevřeném dopisu lékařů vládě a Parlamentu, přestože jej sestavili přední odborníci, podepsalo více než 80 tisíc občanů a přijal petiční výbor sněmovny.

Oproti tomu ani hlavním médiím nevadí zveřejňovat úlety odborníků, kteří by měli být stíháni za šíření poplašných zpráv. Nejznámějším se stal biolog Jaroslav Flegr strašící tisíci mrtvých denně a mrazicími boxy pro mrtvé v ulicích. Nejvyšší patro manipulace se odehrává na politické a ekonomické úrovni. Proč vláda bere lidem odpovědnost za jejich zdraví, staví je paternalisticky do role dětí a nařizuje jim zcela nekompetentně, jak se mají chovat? Nevěděli by to po roce zkušeností sami podstatně lépe?

Prohloubení propasti

Člověk nemusí být paranoik, aby si položil otázku: Existuje mocnější zájem než krátké prodloužení životů nejstarších obyvatel, který stojí za takovou obrovskou, složitou, nákladnou, dobře promyšlenou i fungující mašinérií ke stupidizaci a ovládání lidí? Není tu zájem ekonomicky perspektivního farmaceutického průmyslu na rozvoji očkování, protože výroba léků už neposkytuje jeho dostatečný „rozvoj“? Mohl si farmaceutický průmysl nechat zdát o větším byznysu, než je opakované očkování miliard lidí?

Mohli snít všichni ti, pro něž není zdraví podmětem osobní starosti a odpovědnosti každého jednotlivce, ale předmětem stále výnosnějšího ekonomického odvětví, o výnosnějším rybníku? Neexistuje tu ekonomicko-mocenský zájem na změně, respektive koncentraci dosavadního rozložení moci ve světě? Není tu patrné záměrné využívání faktu, že vystrašení, citově i ekonomicky oslabení lidé, kteří ztrácejí sami sebe, jsou ovladatelní a následují potřebné zájmy?

Na strachovír nejvíc doplácejí sociálně a ekonomicky nejslabší, tedy děti, mladí lidé, senioři a lidé v chudých zemích – či ti nejnezávislejší – živnostníci, drobní podnikatelé a malé či střední firmy. Namísto toho politici, velké firmy a nejbohatší lidé zvyšují své jmění a moc. Koronavirová epidemie prohloubila propast mezi bohatými a chudými zeměmi světa.

Studie Shelter from the Storm organizace OXFAM z loňského prosince uvádí, že z 11,7 bilionu dolarů vydaných loni globálně na řešení krize spotřebovalo 36 bohatých zemí světa plných 83 procent, zatímco 59 nejchudších zemí světa jen 0,4 procenta. Podle studie je půl miliardy lidí nezaměstnaných nebo má nedostatek práce, přičemž nejvíc tím trpí chudé země a také ženy jsou dvakrát postiženější než muži.

Lidé hladoví, nemohou si dovolit platit dětem školné a musejí prodávat své jmění. Globální chudoba a hlad prudce roste. „Koronavirus sjednotil svět ve strachu, ale rozdělil v reakci na něj. Pandemie vyvolala velké úsilí pro pomoc miliardě sociálně zabezpečených lidí, ale víc lidí zůstalo stát zcela stranou. Tak to nesmí být,“ řekla výkonná ředitelka OXFAMu Gabriela Bucherová.

Přitom neblahý trend koncentrace moci se pravděpodobně projeví mnohem více až poté, co vlády skončí s podporou postižených živnostníků a malých podniků a váha ekonomického propadu na ně dopadne naplno. Až ekonomické a sociální důsledky dolehnou na společensky aktivní střední třídu a oslabí její kritický, vyvažující vliv, bude o to snadnější udržet nově posílenou, koncentrovanou moc. Síla a dopad současných manipulací se ukazuje na pozadí Bidermanovy tabulky donucování.

Americký psycholog Albert Biderman vyvinul v roce 1956 návod, jak vymámit lživé přiznání od válečných zajatců. Tato metoda dokáže člověka zlomit, vzít mu veškeré sebevědomí a odstranit jakýkoliv odpor. Obsahuje osm bodů a všechny jsou používané při aktuálních opařeních – izolace, monopolizace chápání, záměrně způsobené vyčerpání a debilizace, výhrůžky, občasné uvolnění, ukazování všemocnosti a vševědoucnosti, ponižování a vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého.

„Těmito manipulacemi se lidé postupně stanou naprosto poslušnými a mnozí ztratí vlastní názor a chápání sama sebe. Je to psychologické programování; je to změna lidské povahy na poslušného červíčka, který čeká, až mu páníček něco přikáže. A každý, kdo nezvýší hlas a neřekne ,to nedělám, to je hloupost‘, pomáhá vytvářet nový, fašistický stát, ve kterém nakonec všichni budeme žít. Dnes je to ještě snadné, ale pro naše děti to bude o hodně horší,“ píše se v komentáři. V tabulce lze porovnat původní Bidermanovu verzi a dnešní situaci.

O bojové rétorice oficiálních míst v čase koronaviru už byla zmínka.Zatímco v reálné válce se musí vynakládat neporovnatelně víc – životů, organizační kapacity, peněz, materiálu –, ve válce s koronavirem stačí válku předstírat, vyjde to jednodušeji a levněji. Psychologické programování je dokonalé a zasahuje hlouběji, než si uvědomujeme. Například sémantická záměna výrazů pozitivní a negativní je příznačná i přízračná.

Kolik miliardkrát denně je slovo pozitivní nyní ve světě zmiňováno s obavou – a co to pro naše duše znamená? A kolik lidí se nad tím ještě pozastaví?

Pozor-nost! Nekrmit!

Výstražný nápis Pozor-nost! Nekrmit! by měl být na každém počítači, mobilu a nároží. Nejúčinnější obranou proti propagandě je ignorovat ji. Nevšímat si jí, nekrmit ji tím nejcennějším, co máme, svou energií, pozorností. Chránit svůj vnitřní prostor pro své myšlenky, city, prožitky, tvořivost, aktivitu. Nenechat si vnutit cizí příběh a vtáhnout do gravitace strachovíru. Nebudeme-li živit egregor strachu, bez výživy odumře. Síla strachovíru pohlcuje masy, neboť proti ní stojí u většiny lidí slabý autonomní vnitřní hlas.

I duševně silný a nezávislý člověk by měl co dělat, aby odolal vymývání mozku a srdce, kdyby neustále sledoval oficiální zprávy. Proč by to však měl dělat? Proč věnovat příliš pozornosti médiím a internetu, proč viset na statistikách jako oběšenci, sledovat neustále se měnící a přitom nic neznamenající čísla o „pozitivně“ testovaných“? Proč, když je to plýtváním energií a živením závislosti, strachu, stresu, tedy podlamováním zdraví? Kdo se strachuje, že onemocní, podstatně zvyšuje pravděpodobnost, že se to stane.

Sovětský disident Alexandr Solženicyn (1918–2008) řekl léta před internetem a mediálním boomem v roce 1981 ve slavné Harvardské přednášce: „Nad právem vědět stojí dnes daleko výš člověku vyrvané právo nevědět. Nezaneřádit svoji Bohem stvořenou duši pomluvami, žvásty, hloupostmi. Lidé, kteří opravdu pracují a žijí naplněný život, nemají zapotřebí této mnohomluvné záplavy ohlupujících informací.“ O kolik pravdivější jsou ta slova dnes! Dotýká se také kriticky médií:

„Tisk – a říkám-li tisk, myslím tím hromadné sdělovací prostředky vůbec – se přirozeně těší té nejlepší svobodě. A k čemu ji používá? Dává si pozor, aby nepřekročil zákonný rámec, ale překračuje skutečnosti a zkresluje proporce bez jakékoli skutečné právní zodpovědnosti... Tisk má moc padělat veřejné mínění stejně jako je kazit...

Západ, který nemá cenzuru, přece jen provádí pečlivý výběr a odděluje myšlenky, které jsou v módě, od těch, které nejsou. A i když ty druhé nezakáže, nemohou se opravdu vyjádřit ani v periodickém tisku, ani v knihách a rovněž ne v univerzitním vyučování. Tak se v masách zakořeňují předsudky a zemí prochází slepota, nemoc v našem dynamickém století krajně nebezpečná.“

Lépe se takový globální test vymyslet a uskutečnit nedal. Jeho výsledek je tristní: lidé v naprosté většině nesměřují ke zdraví, svobodě, nezávislosti a osobitému sebevyjádření, ale k nemoci, ovladatelnosti, závislosti a omezenosti. Naštěstí ne všichni, velký tlak vede i k uvědomění a emancipaci (například zmíněný výrok Stanislawa Jerzyho Lece).

Vedle vytváření strachu je účinnou cestou k potlačení osobnosti a ovládání lidí vytvořit natolik obtížné, chaotické a potupné podmínky praktického života, že snaha v nich obstát zabere většinu lidské energie. Ta pak nezbývá na podstatné stránky života, na to, co vede k sebevyjádření, důstojnosti a sebevědomí. Pro vládu není obtížné vytvořit takový chaos v podmínkách každodenního života, že jen jejich zvládnutí vezme lidem většinu kapacity.

Dobrá zpráva

Výkonnost českého kocourkovského státu je obdivuhodná. Zavřená kadeřnictví a otevřené psí salóny, zákaz nočního vycházení na prázdné ulice, otevřené obchody s dětskými botami a zavřené s botami pro dospělé, zákaz zdravého pohybu v opuštěné přírodě a sportu na prázdných horách, nošení roušky v parku a lese, bláznivě chaotická školní docházka nedocházka. Princezna Koloběžka. O vládním Absurdistánu bylo zveřejněno dost.

V soutěži Absurdita roku vyhlášené Hospodářskou komorou vyhrálo uzavření malých nepotravinových obchodů, kam přijde sotva pár lidí najednou, zatímco přeplněné supermarkety zůstaly otevřené. Prodej zbraní a střeliva byl povolen na vládní výjimku kvůli myslivcům (nejširší nátlaková skupina v zemi), zatímco dětem nebylo možné vybrat oblečení.

Kdo tento Absurdistán vytváří, kolik „odborníků“ zaměstnává? Ale především: Jakou obrovskou kapacitu lidí, kteří by se tím měli řídit, zabírá? Proč tato opaření, která zasluhují paragraf vlastizrady za plýtvání potenciálem národa, vznikají, je zřejmé, ale proč je lidé následují? Proč podléhají politické a expertní kakofonii a přijímají tolik nesmyslů, namísto aby poslouchali přirozené moudrosti svého těla, svému zdravému rozumu a citu?

Typicky tuzemskou odpovědí na tlak systému jsou „české uličky“. Nechceme zlo docela připustit, ale ani se mu statečně postavit. Předstíráme naoko poslušnost, ale jsme pyšní na svou malou rebelii. Navíc strach z koronaviru už vystřídala spíš bezmoc a obava z represí. Nosíme respirátory, ale stažené pod nosem, protože jim nevěříme. „Spočítala jsem, že jen jeden klient z deseti, když jim navrhnu sundání respirátoru, odmítá a nechá si jej. Ostatní jej někdy i s velkou úlevou sundávají, někteří mi i děkují,“ napsala kamarádka terapeutka.

Nakupujeme sice na internetu, ale v obchodě nám vstřícní prodavači vydají zboží i bez objednávky. Ve švejkování jsme mistry světa. Glorifikaci si švejkování rozhodně nezaslouží, na druhé straně je to dobrá zpráva aspoň v tom smyslu, že jsme ještě docela neztratili zdravý rozum ani zbytky odporu. Zpráva o to lepší, že se najdou lidé, kteří mají odvahu se manipulaci otevřeně postavit.

Celý článek: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/rok-s-koronavirem-strachem-jsme-se-zdravi-a-zivotu-vzdalili-3-cast.A210630_234751_pozice-tema_lube

***

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (1. část)

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (2. část)

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (4. část)

Nadační fond Svědomí národa: Příběh vědkyně MUDr. Soni Pekové, PhD.

Co to je entropie?

***

J.Š. 18.7.2021

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (9 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)