Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vpravo: I takto se útočí proti politickým soupeřům – „haknutý“ Twittrový účet ministryně financí byl odstraněn.

***

Média tak ukazují, jak jsou sama „nemocná“, včetně veřejnoprávní ČT, která také neopomněla informovat širokou veřejnost v Událostech ČT.

Takto informovaly i LN. Po vyšetření „na počkání“ u soudního psychologa se „náhodou“ pacient objeví na mýtinku premiéra. Jméno soudního psychologa se veřejnost z médií nedozví? Znalecký posudek média nezajímá? Normálně je výsledkem mnoha rozhovorů, testů. V případě syna premiéra by musel mít desítky stran, média to vůbec nezajímá? Nikdo z novinářů nepoložil synovi premiéra otázku z jaké práce a kde současně žije a jak ho otec podporoval či podporuje finančně, včetně jeho matky, žijící ve Švýcarsku, tedy jistě dost nákladně, nesrovnatelně s českými poměry?

Další útok na stále větší volební preference Hnutí ANO je nejreálnějším vysvětlením a potvrzením bulvarizace a zdegenerovanosti médií, kde senzace, emoce a pudy určují vše, tedy i  čtennost. Není náhodou, že se uskutečnil právě před volbami. Umně toho využívají i jiní, hájící své soukromé a obchodní zájmy - na účet země a jejího obyvatelstva. Co si ještě kdo vymyslí, aby oslabil svého hlavního soupeře před volbami?

Férový protivník se snaží být lepším než jeho soupeř. Pokud je jeho jediným programem letitá kritika soupeře, resp. jediného člověka, tak jen politikaří a ukazuje vlastní slabost a neschopnost. Takové politikaře si občan jistě nepřeje – za 30 let jich má už „plné zuby“. Jejich řečnění o morálce naplňuje především jejich bankovní konta, jejich duše duní prázdnotou.

Tato nemravnost začala už skrytou nahrávkou ve Švýcarsku a rozhovoru se synem premiéra a jeho matkou s redaktory Seznam.cz Jiřím Kubíkem a Sabinou Slonkovou.  Nepřekvapuje, že se v kauze angažuje i Vít Klusák, hledající vždy senzaci s absencí jakýkoliv mravních hodnot. I na něho by měl být vypracován znalecký posudek psychiatrem…

Připomínám dokument ČT Mein Kroj z roku 2011, kde působil jako kameraman Vít Klusák a kdy byli urážení čeští Němci takovým způsobem, že jsem musel zavolat policii, která je potom donutila opustit areál. V dokumentu jsem samozřejmě slovo nedostal, pouze v závěrečných titulcích je uvedeno mé jméno jako „účinkujícího“, kdy jsem se zapojil do učení se tradičním sudetoněmeckým tancům, kterými se končily Krajanské dny a kdy se mohl zapojit každý návštěvník. Veřejnoprávní ČT to „řešila“ jak je jí vlastní…  

Dočkáme se reportáží i z Bohnic, při vší úctě k jejím pacientům? Možná se mnohdy chovají normálněji, než naše společnost, která Bohnice připomíná stále více…

Věřme, že nadcházející volby přinesou začátek potřebných změn. Bez dennodenní občanské angažovanosti to nepůjde, nechceme-li zažít jinou formu totality, mravní úpadek, následnou bídu a za „kus žvance“ opět „držet hubu a krok“. Doufejme, že takovýchto lidí už podstatně od listopadu 89 ubylo. Bez boje, rizika a oběti není svobody, tedy ani skutečného života.

Jan Šinágl, 3.9.2021   

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)