Výsadek v Dieppe tak ušetřil na červnových plážích roku 1944 tisíce, možná desetitisíce životů.
***
Dieppe je městečko na normandských březích Lamanšského průlivu. Jeho jméno údajně souvisí se starogermánským výrazem „hluboký“ (srv. angl. „deep“), neboť se nachází v místě hlubokého zářezu moře do pevniny, jenž sloužil již vikingům jako příležitostné útočiště.
Ještě v 17. století bylo Dieppe nejvýznamnějším přístavem Francie, velmi však utrpělo vyhnáním hugenotů (1685), kteří odešli na (tehdy francouzské) území dnešní Kanady. S tou si obyvatelé zachovali těsné vztahy i po ukončení sedmileté války (1756–63), kdy přešla pod britské panství. Uprostřed dieppského Square du Canada (“square“ je v tomto případě francouzské slovo přejaté z angličtiny, s významem „náměstí s parkem“) tak stojí pomník, který významné události těchto staletých vztahů připomíná. K nejčerstvějším, ale i nejbolestivějším připomínkám patří neúspěšné vylodění převážně kanadských jednotek v Němci obsazeném Dieppe před 80 lety, dne 19. srpna 1942.
Nemá asi smysl zabývat se detaily, je ale potřeba poznamenat, že smyslem této spojenecké operace bylo získat formou průzkumu bojem zkušenosti pro budoucí velkou invazi. Akce však byla špatně naplánovaná, několikrát odložená, a dokonce existuje opodstatněné podezření, že o ní Němci věděli – a i kdyby ne, měl výsadek prostě smůlu, protože jedna jeho část narazila těsně před ranním vyloděním na malý německý konvoj, což vyvolalo námořní přestřelku, jež zalarmovala pobřežní obranu.
Z výsadku celkově čítajícího 6100 vojáků bylo téměř 5000 Kanaďanů, což na jednu stranu odráželo snahu spojeneckého velení reflektovat dobré vztahy mezi Dieppe a Kanadou, na druhou stranu ale vrhlo do bitvy nezkušené a nedostatečně vycvičené jednotky. Kromě zničení jedné německé pobřežní dělostřelecké baterie britskými commandos tak operace nedosáhla ani jednoho ze svých cílů, zato přinesla neúměrné ztráty: při odpoledním ústupu napočítali jen Kanaďané přes 900 padlých a téměř 2000 zajatých, a 2500 ze všech evakuovaných si z boje odneslo různě těžká zranění. To je ve srovnání s 311 padlými a 280 zraněnými Němci naprosto katastrofální bilance.
Z „našeho“ hlediska je potřeba dodat, že na leteckém krytí výsadku se podíleli českoslovenští letci z 310. a 312. perutě Královského letectva, mezi nimiž vynikl Miroslav Liškutín, který nad Dieppe sestřelil bombardovací Dornier Do-217.
Přes tragický výsledek je třeba akci v celkovém kontextu války hodnotit pozitivně: kromě jiného se spojenecké velení přesvědčilo, že útok na přístavní města je prakticky vyloučen, a při skutečné invazi byly proto zbudovány přístavy umělé, Němci naopak na jejím základě usoudili, že jakékoliv spojenecké vylodění se bude prioritně snažit dobýt přístav, začali posilovat přístavní opevnění a věnovali tak o něco menší zdroje opevňování prostých pláží.
Výsadek v Dieppe tak ušetřil na červnových plážích roku 1944 tisíce, možná desetitisíce životů.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/posledni-slovo-karla-olivy-dieppe-1942.A220817_162034_ln_nazory_rkj
***
Nájezdu na Dieppe se zúčastnili i mnozí českoslovenští letci v řadách RAF. Celkem za dobu této operace naši letci dosáhli těchto výsledků: 312. stíhací peruť – 1 ozbrojená loď zničena, 2 pravděpodobně zničeny, 1,5 Do 217 zničen, 1 Do 217 poškozen, 2 Fw 190 poškozeny; 310. stíhací peruť: 11 Do 215 zničeno a 1 Bf 109 pravděpodobně zničen.
***
Film „Hřbitov pro cizince“ opět oslovil naši paměť a naše svědomí!
Read more...