Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Caslavska Zatopek

Věra Čáslavská: „BREČ, ALE V POZORU A DRŽ HLAVU VZHŮRU, AŤ TVOJE SLZY NEPADAJÍ NA ZEM.“

***

Se sportovním novinářem Lubošem Brabcem o Zátopkových rekordech, jež dnešní česká špička nedokáže překonat, o soupeřích, které štval politickými projevy, a nakonec i o mýtech, které se k legendárnímu běžci vážou.

 ***

Lidovky.cz: Říkal jste, že soupeře štval, tomu úplně nerozumím.

Samozřejmě ti, kdo byli levicového smýšlení, s ním sympatizovali. Ale když se ve Finsku snažil vyhledat svého předchůdce Nurmiho, aby mu dal podepsat nějakou komunistickou petici za mír mezi národy, nechal se před ním zapírat. Nebo jsem našel v archivu jedněch amerických novin velmi ostrý komentář proti tomu, aby Zátopek dostal v roce 1952 ocenění pro nejlepšího sportovce světa. Autor uznával, že je sice výborný atlet, ale jinak se podle něj stal propagandistickou loutkou režimu. Že prostě není osobnost jako Paavo Nurmi nebo Jesse Owens a takovou poctu si nezaslouží.

Lidovky.cz: Až tak ostře?

Ano. Jiné americké noviny zase popisovaly, že si světoví atleti pamatovali Zátopka z roku 1948 jako veselého chlapíka, který je pro každou srandu, prima parťák. A pak v roce 1952 přijde v Helsinkách mezi sportovce a chce s nimi řešit korejskou válku a to, kolik SSSR vyprodukoval obilí... Všímali si, jak se změnil a jak se chce neustále bavit o politice a socialismu, i když není na valném shromáždění OSN, ale na olympiádě.

Lidovky.cz: Z jakého důvodu?

Zaprvé to částečně byla iniciativa lidí z Eisenhowerovy administrativy, chtěli Emila a Danu Zátopkovy přivítat jako posly míru. To by pochopitelně pro komunistický režim bylo naprosto nepřijatelné. Poslat svoje nejlepší sportovce do USA a nemít vliv na to, jak by jejich starty využila americká propaganda, o riziku emigrace ani nemluvě. Oficiálně byl proti i samotný Zátopek. Prohlásil, že do Ameriky se vydá závodit, teprve až se tam lidem bude žít stejně dobře jako u nás. A že se tam navíc závodí na krytých dráhách s klopenými zatáčkami, do toho vříská šílený jazz, obecenstvo řve, prostě cirkus, na který nemá náladu…

Lidovky.cz: Při snaze „porozumět Zátopkovi“ je asi nejtěžší a nejnáročnější pochopit jeho vztah k ideologiím, politice a vůbec moci. Sportovec, nadšený komunistický propagandista, poté věhlasný příznivec reformátorů a pražského jara, jehož mocní odsunou do maringotky, aby on posléze odvolal své prohlášení, svědčil proti kamarádům a opět se přidal k režimním proklamacím. Byl nadšenec? Oportunista? Či jen kluk, se kterým jiní dokázali umně manipulovat?

Asi se dá říct, že komunistická ideologie mu nebyla vzdálená. Byl z chudé rodiny, pak ho trápil úmorný dril ve Zlíně v Baťově škole práce... Proto mu vývoj po roce 1948 nebyl principiálně proti srsti. Byly tam věci, co mu vadily, viz případ Jungwirth, ale to byla jednotlivost, nikoli systém. On prostě chtěl běhat, netoužil se angažovat v politice, byť byl ve straně i v ÚV SSM. Na druhou stranu původně asi nebyl pro režim vysněným sportovním vzorem. Tehdy byla doba kolektivismu, kolektiv nadevše. Ale ve sportu s tím byl trochu problém, protože kolektivní sporty, tedy hlavně fotbal a hokej, byly „pohrobci první republiky“.

Tím pádem paradoxně komunisté neměli – až do prvních úspěchů nově založených vojenských mužstev – žádný vzorový sportovní kolektiv, a ideálem přelomu 40. a 50. let se proto stal Zátopek. Oficiálně se bojovalo proti kultu hvězd, ale o něm se psaly oslavné básně. Přitom dělal individuální sport, ale byl i totální solitér: nenechal se nikým vést, neměl trenéra, neměl v podstatě pořádné parťáky a neměl ani následovníky.

Lidovky.cz: Nicméně tím jeho politický příběh neskončil. Získal velké sympatie v roce 1968 a poté zas jisté opovržení v 70. letech...

Zátopek skončil s atletikou v roce 1958, pak až do roku 1969, než ho vyhodili, dělal instruktora v armádě. Během pražského jara se nadšeně přidal k reformnímu proudu KSČ, a když ho po příjezdu sovětských tanků poslali soudruzi do maringotky, nesl to dost těžce. Nicméně s odsudky bych byl opatrný: Emil Zátopek neudělal v podstatě nic jiného než Bohumil Hrabal nebo Jiří Menzel. Odvolal svá předchozí prohlášení, aby se dostal z klatby. Hrabal chtěl vydávat knížky, Menzel točit a Zátopek být v kontaktu se světem: pořád byl zvaný na závody, na olympiády...

Bylo to nakonec svým způsobem i v zájmu režimu, protože na Západě vycházely nesmysly, že Zátopek čistí latríny, je zavřený v uranových dolech a podobně, což prostě nebyla pravda. Takže on uzavřel nepsanou dohodu s režimem: ty dementuješ, že jsi perzekvován, a my tě občas pustíme na ty tvoje milované atletické závody. Navíc si díky tomu v roce 1976 polepšil z maringotky do kanceláře na ÚV ČSTV. Takže Emil jezdil na olympiády, atletické šampionáty, později startoval maratony v Hamburku, ve Frankfurtu... Chci tím říci, že podobné kompromisy udělala spousta lidí, včetně skoro všech vědců, divadelníků nebo zpěváků, kteří chtěli jezdit na Západ.

Lidovky.cz: Tušíte, jak to bylo v zahraničí?

Když jsem procházel archivy amerických, australských nebo anglických novin, prakticky ve všech měl Emil Zátopek velký nekrolog, někde přes celou stranu. To je pocta, které se dostalo a dostane jenom málokomu z Čechů. Dokládá to, že byl ve světě opravdu známější, než si možná uvědomujeme.

Lidovky.cz: Napadá mě, nepostavili v cizině Zátopkovi až moc vysoký pomník?

To asi ne. Ale je pravda, že ve světě o něm kolují mraky mýtů. A tím nemyslím jenom nestále omílané citáty, které možná ani neřekl. Třeba autor bestselleru Born to Run napsal, že čeští běžci před Zátopkem byli něco jako bob v Zimbabwe. To je samozřejmě nesmysl, československá atletika měla velkou tradici, prvního maratonce jsme na olympiádě měli už v roce 1908 a Oskar Hekš dokonce v Los Angeles v roce 1932 doběhl osmý. Zátopek byl jistě výjimečný, ale bez těch, kdo mu u nás obrazně řečeno prošlapali cestu, by jeho sportovní příběh tak úžasný nebyl.

Celý rozhovor>

P.S.

Porovnejme charaktery Emila Zátopka a Věry Čáslavské. Jsou neporovnatelné v nesportovní části. To, že Česká republika zvolila jako symbol svého předsednictví v radě Evropy Emila Zátopka a ne Věru Čáslavskou, dostatečně vypovídá o trvajícím mravním propadu dnešní české společnosti. JŠ

***

Praha 5. 5. 2022: Děti a Národní muzeum vzpomněly nezapomenutelné Věry Čáslavské

Sbohem paní Věro, nezapomeneme a děkujeme!

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)