Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

st úno 08 @09:15 -
KS Ostrava: Obnova řízení ve věci Petra Kramného

Nejnovější komentáře

  • 02.02.2023 08:39
    „Reflektuji a přijímám kritiku, kterou vůči mně veřejnost má ...

    Read more...

     
  • 01.02.2023 07:01
    Bez komentáře, aneb jak (ne)závislí novináři oslavují s gen.

    Read more...

     
  • 31.01.2023 20:56
    Deset let za mřížemi až doživotí hrozí třem žákům osmé třídy ...

    Read more...

     
  • 31.01.2023 20:39
    Soukromou konverzaci ruských manželů u stolu v restauraci ...

    Read more...

     
  • 29.01.2023 10:19
    Pane Šinágle, děkuji za zasílání, je to velmi zajímavé. Píšete ...

    Read more...

     
  • 28.01.2023 09:14
    Na volebních lístcích jsou čísla 4 a 7. V numerologii jsou ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.
Číst dál...

Robin Hood, Juraj Jánošík, Jiří Paroubek. Každý kulturní Čech ihned pozná, co tito tři hrdinové mají společného, ačkoliv žili na staletí od sebe v rozličných společenských systémech. Bylo to odvěké, utopistické, a proto nesmyslné řešení rozdělení hmotného bohatství.

Číst dál...

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Login Form

Před 104 lety, 3.11.1918, žižkovský anarchokomunista Franta Sauer na pokyn několika levicových politiků ze sociální demokracie a národních socialistů strhnul Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Namluvil žižkovským hasičům, že je pověřen Národním výborem, aby odstranil symbol habsburského útlaku. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších barokních soch v Praze, kterou vytvořil v roce 1652 Jan Jiří Bendl. Sloup byl vztyčen na poděkování za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648.

Mariánský sloup byl na jedné z barokních rytin označen za duchovní střed Evropy. Konaly se u něho pravidelné pobožnosti a procesí Mariánského bratrstva. Dne 3. listopadu 1918 byl bourání sloupu přítomen sedmnáctiletý Jaroslav Seifert, který po letech napsal o této vzpomínce báseň Hlava Panny Marie. Vybavila se mu při návštěvě básníka Vladimíra Holana, který měl doma malou kopii sochy hlavy Panny Marie.

***

 

Praha 15.8.2020: Mariánský sloup v Praze nám opět ukazuje správný směr

 ***

Mariánský sloup v Praze se stal tématem i pro další umělce. Nádherný Mariánský cyklus věnovaný obrácení Franty Sauera k Bohu před smrtí složil v otřesných podmínkách Leopoldově v roce 1957 básník Václav Renč, který byl komunisty vězněn dvanáct let.

Po 101 letech byla zásluhou Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí tato krásná památka obnovena. Vytesal ji s přáteli sochař Petr Váňa.

Doufejme, že se na místo brzy vrátí také dolní sousoší andělů. V roce 2020 vyšla kniha Duchovní střed Evropy o dějinách Mariánského sloupu, kterou jsme napsali společně s Vojtěchem Pokorným. Děkuji Zdeňkovi Bergmanovi za její vydání.

Petr Blažek

***

Hlava Panny Marie

Jaroslav Seifert

(...)

Na úzké skříni u dveří, zahlédl jsem

odlitek ženské hlavy.

Proboha, tu znám!

Ležela tam, spočívajíc na tváři,

jako pod gilotinou.

Byla to hlava

Panny Marie ze Staroměstského rynku.

Shodili ji poutníci,

když právě před šedesáti lety,

vraceli se z Bílé Hory.

Povalili sloup

se čtyřmi ozbrojenými anděly,

na kterém stála…

Budiž jim odpuštěno…

Byl jsem tam s nimi

a hlava rozbité sochy

kutálela se po dlažbě blízko místa,

kde jsem stál.

Když se zastavila,

Její zbožné oči se dívaly

na moje zaprášené boty.

Tentokrát se však dokutálela ke mně

už po druhé,

a mezi těmito dvěma okamžiky

byl téměř celý lidský život.

Neříkám, že byl šťastný,

ale už je u konce…

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)