Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 01.12.2022 08:41
    Postrach Rusů. Superpřesná zbraň "Tři sekery“ jich najednou zasáhla ...

    Read more...

     
  • 01.12.2022 07:36
    Zajímavé: čínští uživatelé hlásí, že v jedné poměrně populární ...

    Read more...

     
  • 28.11.2022 10:38
    Proč ministr zahraničí tyto opilce nevyhodí z ministerstva? Je ...

    Read more...

     
  • 26.11.2022 11:39
    Helejte, píše mi poslanec.... Stanislav Berkovec @sberkovec1 ...

    Read more...

     
  • 25.11.2022 16:50
    Tomáš Etzler: Lidé toho v Číně začínají mít plné zuby.

    Read more...

     
  • 24.11.2022 09:36
    Za sebe i za pana Šplíchala Vám děkuji. Ujistili jsme se, že ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Smirci Krize MihostovV Praze se s výborem projektu sešel i prezident Václav Havel, kterému se myšlenka vytvoření Komise pravdy a národního usmíření velmi líbila. Na konci jednání ale řekl, že na něco tak dospělého československá společnost ještě nemá. Měl pravdu.

Na výročí antisemitských násilností Křišťálové noci v Německu a v nacisty zabraném Rakousku a Sudetech, které bylo o den dřív, vzpomněl jen málokdo. A nejspíš nikdo si nechtěl připomínat smrtící nedostatek lidskosti a solidarity vlád demokratických zemí, včetně tehdy ještě rádoby demokratického zbytku Československa, které všemožně blokovaly a omezovaly příchod židovských uprchlíků z nacistického Německa, v našem případě už po anšlusu Rakouska nebo obsazení Sudet.

Armáda České republiky dnes mluví s hrdostí o svých bojových tradicích, ale nikdy nenašla odvahu přiznat se a omluvit za vraždění a násilné vyhánění německých civilistů v poválečném létě 1945.

České (i moravské a slezské) účelové zapomínání se přece už dávno stalo tradicí a nemilou součástí národní kultury 

Zatím nás však nezpracovaná minulost a naše neschopnost vyrovnávat se s pravdou znovu a znovu zraňuje a znepokojuje. Brání nám – a především našim politickým představitelům a veřejným činitelům – věřit v právo a pravidla.

Politik, který lže, poškozuje zemi, svěřenou mu jen načas ve volbách. Soudce či policista, který spoléhá víc na přání politiků než na zákon, ji poškozuje ještě víc. A co je nehorší, namísto rozhovoru o budoucnosti jen znovu a znovu otevíráme nedospěle nezpracovanou minulost, jejíž zločiny a omyly jsme se po generace báli přiznat.

Na konci osmdesátých let minulého století vznikl v Argentině koncept „Komise pravdy a národního usmíření“

Pomohl Argentincům vyrovnat se s hororovým dědictvím osmi let vojenské diktatury, během které bylo podle odhadů zavražděno na třicet tisíc jejích odpůrců.

Nebylo možné postavit všechny viníky před soud – bylo jich příliš mnoho. A tak ustavení Komise pravdy umožnilo viníkům dostat amnestii výměnou za úplné doznání všech vin a poskytnutí pravdy o zločinech minulosti. Komise zároveň umožnila všem obětem a jejich příbuzným v oficiálním rituálu státu sdělit svoje utrpení.

Nebylo možné napravit všechny křivdy, ale i tak to byl obrovský úspěch, a argentinskou zkušenost s Komisí pravdy a národního usmíření použili i v Chile, El Salvadoru a v Jižní Africe. Spolupracoval jsem tehdy s mezinárodním projektem, který se pokoušel přesvědčit postkomunistické země, aby tento odvážný koncept použily.

Neuspěli jsme. V Praze se s výborem projektu sešel dokonce prezident Václav Havel, kterému se myšlenka vytvoření Komise pravdy a národního usmíření velmi líbila, ale na konci jednání řekl, že na něco tak dospělého československá společnost ještě nemá. Měl pravdu.

Z osmadvaceti tehdy už samostatných postkomunistických zemí se ani jedna neodvážila použít bolestivou pravdu ke svému osvobození od minulosti, a je tomu tak dodnes.

Ti, co mají moc, si přece pravidla i historii vždycky nějak upraví.

Celý článek>

***

Československo - projekt od zrodu určený k zániku

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)