Aktualizováno 6.12.2022:Znáte Triebenseeho nebo Beneše? (LN 6.12.2022). Josef Triebensee byl od roku 1816 až do své smrti (1846) ředitelem opery Stavovského divadla. Psát o něm, že je Čech, kdy jméno je německé, je poněkud zavádějící. „Německé“ v lásce nemáme, ale jsou-li to naši bývalí krajané a můžeme se jimi chlubit, už nám to nevadí. JŠ
***
V LN (24.11.2022), jsem si přečetl článek Jany Soprové „Nemilá, o to důležitější vzpomínka“, divadelní publicistky,nestačil jsem se divit. Představení „Stavovské národu“ – jediné uvedení dne 18.11.2022… Je vidět, že lumpárny umíme nejen realizovat, ale také co nejméně připomínat – i po 102 letech! Nic hezkého to o našem charakteru nevypovídá. Pokud si nejsme schopni přiznávat vlastní selhávání, nedivme se, že selháváme i nadále.
Navštívil jsem Stavovské divadlo ve víře, že knihu „Stavovské národu“, také získám. Odkázali mne na prodejnu ND v bývalé budově THEMOS. Měli tam poslední dva kusy. Jeden mi byl darován, stejně jako návštěvníkům. Kniha pojednává o tom, jak se Stavovské divadlo stalo součástí divadla národního s názvem „Stavovské národu!“. Vyšla v roce 1991 v 1. vydání. Počet výtisků není uveden, 2. vydání nevyšlo. Knihu zakoupit nelze. Škoda, bylo by to poučné i dnes. Chování tehdejší české společnosti a tehdejších politiků, se od dnešního moc neliší.
Před českým plebejstvím, provincionalismem a maloměšťáctvím, varovali už K.H.Borovský, F. Palacký, TGM i A.Švehla. Varovali by i dnes – i proto nás svět nebere, ani dnes, příliš vážně…
Přináším dvě ukázky z knihy, kde se můžete sami přesvědčit – „BOUŘE“ a „… A SPORY“. Je to o neměnícím se českém charakteru, kterému odpovídají i následky. Připojuji i anglický a německý text ze závěru knihy. Je zde sděleno podstatné o této národní ostudě, která se skutečnou kulturou nemá nic společného.
Vzpomněl jsem si na pana režiséra Jiřího Krejčíka a na moji Petici na pomoc Národnímu divadlu, (10. října 2003), kterou plně podporoval, společně s ministrem kultury Pavlem Dostálem. Bohužel mi soudní exekutor, v rozporu se zákonem, zlikvidoval archiv. Články před rokem 2010, po instalaci nových webových stránek, tak už nejsou k dispozici, nebo obtížně vyhledatelné.
O ostudné kauze a zinscenované dražby budovy THEMOS jsem informoval už dříve (stát dal na dražbu 400 milionů korun, dražba skončila na této částce, kdy ředitel ND Jan Burian už chtěl volat na vládu, že peníze nebudou stačit…).
O kauze natočil Jiří Krejčík dokument s výmluvným názvem „NÁROD V SOBĚ“. Ačkoliv byl dokument natočen za peníze daňových poplatníků, v iVysílaní ČT na vás čeká hláška: „Litujeme, ale video není dostupné“. Kdyby Jiří Krejčík žil, natočil by dnes jistě i dokument o Stavovském divadlu. Čekal by ho zřejmě stejný osud jako „Národ v sobě“. Divák si klade právem otázku „Proč jsou v iVysílání dokumenty, na které se nemůže dívat?“. Národ je „stále v sobě“. Asi by ho nazval „I v dnešní době, národ stále v sobě…“
Při odchodu ze Stavovského divadla jsem potkal skupinu mladých turistů z USA. Poslouchal jsem výklad českého průvodce. O této minulosti nevěděl a předal mi slovo. Mladí Američané si se zájmem a udivením vyslechli moji „přednášku“. Poté jsem jim předal svoji navštívenku. I oni si tak mohou přečíst tento článek – a spěchal jsem do ND pro knihu „Stavovské národu“…
Jan Šinágl, 3.12.2022
***
Národní divadlo: THEMOS - další škoda způsobená ČR - tentokrát cca 42 milionů !!!
Komentáře
hlidacipes.org/.../
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.