ČRoPlus 9.2.2023 11:05 hod. ŘEČÍ PENĚZ Jana Matesová: Zdražování v Česku je stále velmi vysoké a to hlavně u potravin. Co je příčinou, když podle OSN celosvětově jejich cena klesá? Vynikající rozhovor - i pro neekonomy – tesat do kamene! Takto hovoří o inflaci a ekonomické krizi Jana Matesová – ve dvou minutách řekla vše! V letech 1998-2008 pracovala ve Světové bance. Živnostníci profitují, běžní zaměstnanci diskriminováni. Víme co je třeba dle zdravého, selského rozumu, ale jak přinutit politiky, aby se jím řídili...?! JŠ
***
Prof. Jan Švejnar: Loni živnostníci, svobodná povolání a další OSVČ, kterých je asi 650 tisíc, odvedli na daních devět miliard korun, zatímco zaměstnanci, kterých jsou asi čtyři miliony, 94 miliard.
Mnoho OSVČ je ve skutečnosti zaměstnáno u firem a cílem firmy je ušetřit na daních a odvodech. Zvýšení odvodů pro OSVČ je samozřejmě politicky velmi problematické. Ale pak je tady ještě něco. Pozorovatelé z různých zemí, kteří sledují a analyzují českou ekonomiku, se ptají, proč byla zrušena elektronická evidence tržeb. Byl to systém, který byl sice nákladný, a trvalo nějakou dobu, než se jej podařilo zavést, ale potom již zajišťoval podstatný příliv příjmů do státního rozpočtu. Jeho zrušení může vést k tomu, že se příjmy od živnostníků sníží. A vidíme jasnou asymetrii mezi OSVČ a zaměstnanci v tom, že když by někdo chtěl nějakým způsobem minimalizovat příjem, který hlásí státu, tak mají živnostníci daleko větší možnosti než zaměstnanci. Zaměstnanci si příjem minimalizovat nemohou.
A výhodou je, že třeba oproti finančnímu kapitálu, který se může přes noc přesunout, aby nebyl zatížen daní, se nemovitost přesunout nemůže. Čili je možné ho zdanit, protože daňový poplatník se tomuto typu daně nemůže vyhnout. Navíc by zvýšení této daně mělo další dva žádoucí efekty. Do státní pokladny by mnohem více přispívali zahraniční vlastníci nemovitostí, kteří jsou zvyklí v jiných zemích tuto daň platit – tak proč ne u nás? Dále – nemovitost se stane mnohem více investiční než spotřební záležitostí. Lidé, když platí vyšší daň, mají větší tendenci vnímat nemovitost ne pouze jako záležitost vlastní spotřeby, ale též jako investiční kapitál. Mají větší sklon nemovitost pronajímat a tím zvýšit množství bytů, které jsou k pronájmu. Vyšší nabídka bytů vede k nižší ceně a k lepšímu přístupu (mladých) rodin k bydlení.
Lidovky.cz: Daň z příjmů fyzických osob se už ale snížila zrušením superhrubé mzdy. A výpadek daňových příjmů je asi 100 miliard korun. Naopak se občas někde vynoří myšlenka, že by se zdanění mělo vrátit na předchozí úroveň.
Když sečteme daně z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění, což jsou svou podstatou také daně, jsme jednou ze zemí Evropy s nejvyšší daňovou zátěží pracovní síly. To je nešťastné. Pro naši ekonomiku, která nemá velké nerostné bohatství, je kvalifikovaná pracovní síla, lidé, kteří mají znalosti a zkušenosti, hlavní devízou, na které musíme stavět. Hrubý domácí produkt, tedy přidaná hodnota, je vytvářen prací a kapitálem. A my zdaňujeme práci velmi výrazně a kapitál poměrně málo, což je pro ekonomiku špatné. Lidé mají mnohem menší motivaci do sebe investovat.
Lidovky.cz: A byl by návrat superhrubé mzdy politicky průchodný?
Zrušení superhrubé mzdy bylo prohlasováno hnutím ANO jako hlavní vládní stranou a ODS, tehdy hlavní opoziční stranou. Teď se situace obrátila. Zda jsou obě strany schopny se dohodnout, že by se to vrátilo zpátky, je otázka. Mělo by to ale opravdu velký efekt na státní rozpočet, ve srovnání s různými jinými reformami obrovský. Ale bylo by to něco, co by znamenalo změnu směru toku peněz ze státního rozpočtu od jedné části společnosti k druhé. Od bohatších k chudším. Je otázka, zda by se takové otočení směru dalo ospravedlnit.
Ale jsme v situaci, kdy musíme podstoupit nějaké rozumné reformní kroky, abychom se dostali zpátky do ekonomického růstu a zmírnění inflace. Jsme jedna z pouhých dvou zemí v Evropě, které procházejí recesí. Španělsko a my. A jsme také jednou ze tří zemí s nejvyšší jádrovou inflací. A je důležité si uvědomit, že spousta ukazatelů, které vláda bere v potaz, jako třeba deficit veřejných financí nebo statní dluh, vyjadřovaný jako podíl na HDP, záleží na růstu či poklesu HDP. Jestliže ekonomika klesá, tak se nám automaticky zvyšuje schodek rozpočtu a zadlužení. A když si vezmeme důležité historické příklady snižování zadlužení, například po druhé světové válce, byl to především růst HDP, co se podílelo na snižování zadlužování zemí. Efekt růstu byl větší než efekt umořování dluhu. Takže pro nás je důležité dostat ekonomiku z recese zpátky do konjunktury.
Musíme si uvědomit, že jsme jednou z mála zemí v Evropě a vůbec na světě, které stále ještě mají HDP pod úrovní, kde byla před covidem. Takže si opravdu nevedeme dobře. Klesli jsme a klesáme jako jedna z mála zemí dál.
Lidovky.cz: Proč jsme na tom hůř než ostatní?
Je to záležitost hospodářské politiky a zčásti je to neefektivnost státní správy. Ostatní země byly také zasaženy covidem a dostaly se z toho. I proto, že byly ochotny mít větší schodky, uskutečnit reformy a nezvyšovat příliš cenu financí, tedy úrokové sazby. Což je samozřejmě paradoxní ve vztahu k tomu, jak se na to dívá řada lidí. Ostatní země investovaly do obnovení hospodářského růstu. My sice máme nejnižší poměr dluhu k HDP, ale chováme se k možnostem oživit ekonomiku poměrně konzervativně.
Lidovky.cz: Je na obzoru něco, co by nás z toho dna zvedlo a přivedlo zpátky na růstovou dráhu?
Kdyby došlo k daňové reformě a reformě státní správy, která by převedla část státních zaměstnanců do soukromého sektoru, kde by byli více produktivní, tak by to mělo blahodárný účinek na HDP. Ještě řeknu jednu důležitou věc. Ekonomové včetně centrálních bankéřů vědí, že když centrální banka zvedne prudce a vysoko úrokovou sazbu, tak to způsobí snížení tempa ekonomického růstu, a může to dokonce přivodit recesi.
To, že ČNB tak rychle, třeba oproti Evropské centrální bance, zvýšila úrokové sazby, má utlumující efekt. ČNB to samozřejmě dělala s cílem snížit inflaci, ale oproti eurozóně se jí to nepodařilo. Naše jádrová inflace (inflace do velké míry z domácích zdrojů – očištěná o ceny energii a potravin, které normálně hodně fluktuují) je ve srovnání s eurozónou vysoká. Takže u nás byla vyvolána nejen vyšší jádrová inflace, ale také větší útlum hospodářského růstu.
Read more...