Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Petr Kočí se vzdal obhajoby extremistů – Podal jsem další žádost o informace k presidentským volbám – Další skandální rozsudek městského soudu ve věci sudetoněmeckého krajanského sdružení

Incident v baru Ještěrka

Shodou náhod se mi dostalo do rukou několik dokumentů k případu Gilberta F. McCraee, jenž byl pravomocně odsouzen za loňskou vraždu v tramvaji 22. Zvlášť rozsudek soudu I. stupně je pozoruhodná četba. Podle verse obžaloby, potvrzené již třemi stupni soudní soustavy, se měla vražda seběhnout tak, že McCrae, obchodník s historickými zbraněmi s americkým a britským pasem, který žil od r. 2002 v České republice, se v baru Ještěrka v Londýnské ulici na Vinohradech dostal do verbálního konfliktu se svou obětí, čtyřiatřicetiletým narkomanem Rudolfem S. Toho poté sledoval na zastávku tramvaje na Tylově náměstí a odjel s ním inkriminovanou linkou č. 22 až na konečnou do Hostivaře, kde jej jedním výstřelem do hlavy chladnokrevně usmrtil. Načež z tramvaje v klidu vystoupil a vrátil se domů na Vinohrady. A co je nejzajímavější, po činu se ani nesnažil Českou republiku urychleně opustit, aby nemohl být dopaden (musel jistě počítat s tím, že hosté a barman z Ještěrky ho dokážou poměrně přesně popsat), ani se nepokoušel vražedné zbraně zbavit, ale čekal, až jej policie – po měsíci – vypátrá, zadrží a zbraň u něj v bytě objeví.

Jako sujet detektivky by to, jak jistě uznáte, nemohlo projít ani přes prvního lektora, nicméně české soudy jsou shovívavé: s touto versí se plně ztotožnily a Američana za vraždu odsoudily na šestnáct let do vězení. Odsouzený nyní tvrdí, že se stal obětí komplotu, a já, ačkoli bývám v těchto případech velmi nedůvěřivý – věznice na celém světě jsou plné dokonale nevinných lidí – mám rovněž problém to, co policie a městské státní zastupitelství soudu předložily, akceptovat byť jen jako zlomkově pravděpodobnou versi reality.

Pochybnosti vzbuzuje hlavně práce policie a jejího Kriminalistického ústavu Praha: Proč nebyl záznam kamerového systému zabírajícího prostor zastávky, kde vrah a oběť čekali na spoj, předložen znalci, který by posoudil identitu vraha a obviněného podle jeho výšky a způsobu chůze? Tyto techniky jsou přece běžně používány např. u bankovních loupeží. Proč policejní znalci tvrdí, že nábojnice prošla McCraeovou zbraní, ale nepřiložili na důkaz jedinou mikrofotografii? Opravdu nemají mikroskop, který by takový snímek dokázal zhotovit? Nevěřím. Proč se policie starala o nedopalky cigaret u KFC, ale nenapadlo ji předat k analyse ty z baru? Jestliže vrah kouřil, na některých z nich by musela být jeho DNA. Proč se nikdo u soudu nezabýval minulostí poškozeného, který měl podle mediálních zpráv krátce před vraždou opustit léčebnu, kde se léčil z drogové závislosti? Proč nebyl vyslechnut ani jeden ze svědků navržených obhajobou, snad s výjimkou obhájce ex offo, který jako správný český advokát vypovídal v neprospěch svého klienta? To samo o sobě svědčí o snaze soudu něco zatušovat.

Jistě, uznávám, že nepřímých důkazů proti obžalovanému byla řada, a také si nemyslím, že co policista, to organisovaný zločinec Kopáčova, Berdychova nebo Toflova kalibru. Přesto bych řekl, že justiční systém zde zase jednou spíš než usvědčeného pachatele poslal do chládku člověka, který se stal někomu nepohodlným.

Věřil bych spíš tomuto: Oběť a vrah si smluví schůzku v baru Ještěrka. Tam se pohádají, oběť možná vraha vydírá a vyhrožuje mu, že ho udá, možná jen odmítá zaplatit dluh, v každém případě se vrah rozhodne oběti zbavit, ještě ten samý den, resp. tu samou noc. Je to riskantní a nerozumný plán, ale vrah si zřejmě neuvědomí, že policie podle mobilu, který najde u oběti, za pár minut vypátrá bar, kde spolu byli, a do několika hodin bude mít jeho popis, anebo to ví, ale risiko je příliš velké – třeba netuší, kde oběť bydlí, a musí proto plán uskutečnit okamžitě, než opilou oběť ztratí s očí např. v taxíku. Ať tak nebo onak, vražda se podaří a policie je bezradná, a tak místo skutečného vraha za měsíc předloží mediím McCraee, na jehož likvidaci má někdo mocný zájem.

http://paragraphos.pecina.cz/2012/12/incident-v-baru-jesterka.html

P.S.

VS Praha předvedl výkon hodný 50.let, jen na místě dr. Milady Horákové stál někdo jiný! – ve věci jsem osobně kontaktoval britské i americké velvyslanectví v Praze, předal kopie důležitých dokumentů, odeslal i plnou moc jednomu US kongresmanovi, který se o případ zajímá. Osobně jsem předal do rukou velvyslance USA v České republice pana Normana L. Eisena dopis od pana Gilberta Mc Craye. Žádná reakce, jen prohlášení pana velvyslance v médiích, že stav dodržování lidských práv v České republice je nejlepší v bývalém Východním bloku. Vystupování pana velvyslance hodnotím proto jako velmi pokrytecké a neodpovídající demokratickým tradicím USA – včetně úsilí pomáhat americkým občanům ohrožovaných prokazatelným bezprávím. Pan Gilbert McCrae bere léky na srdce, značně ztratil na tělesné váze. Soudce VS Praha JUDr. Jiří Lněnička je vězni přezdíván „Kat z Pankráce“. Po skončení soudního jednání jsem mu řekl od plic své a co si o něm myslím. Mohl mi uložit pokutu až 50.000,-Kč, bez odpovědi rychle zmizel zadními dveřmi. Obávám se, že patří k těm soudcům, kteří mají pouze jedinou „kvalitu“ která je udržuje na místě, kam by se nikdy ve vyspělé demokratické společnosti nemohli dostat - poslouchá mocné a vyhovuje jejich přáním!

Dvě citace ze soudní jednání: "Soud má svědky za  zcela věrohodné, byť si průběh večera nepamatují zcela přesně a při rekognici obžalovaného McCrae nepoznali…" - "Neexistoval žádný přímý důkaz, ale k odsouzení postačuje řetězec nepřímých důkazů…" Kde zůstala základní právní zásada IN DUBIO PRO REO – v případě pochybností ve prospěch obžalovaného…?!

Jan Šinágl,  25.12.2012

* * *

Podal jsem další žádost o informace k presidentským volbám

To, co víme už několik týdnů, pomalu probublává do mainstreamu, je proto na čase poškádlit ministerstvo další žádostí o informace. Očekávám, že se dozvím, že: 1. přetřídění archů probíhalo zcela nahodile; 2. žádná pravidla pro tuto nahodilost neexistovala; 3. neexistuje ani písemný pokyn k přetřídění, ani protokol o něm; a 4. výsledné pořadí mohl ovlivnit každý, kdo měl k petičním archům přístup. Prostě, jak napsali Šimíček, Kühn a ti dva další bratři v triku, transparentní a podrobně zdokumentovaný postup par exellence. Nerad bych předbíhal, ale pokud mi z vnitra napíší to, co predikuji, má cena Osel roku 2012 jasného laureáta; oceněno bude dokonce čtyřoslí.

* * *

Další skandální rozsudek městského soudu ve věci našeho sdružení

Dnes nám byl doručen rozsudek Městského soudu v Praze, jímž tento soud opětovně zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra o odmítnutí registrace našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pro nepřezkoumatelnost. Ministerstvo tak znovu dostalo příležitost, aby nám vydáním dalšího nepřezkoumatelného rozhodnutí na nejméně půldruhého roku zabránilo v činnosti.

* * *

Petr Kočí se vzdal obhajoby extremistů

Advokát Petr Kočí, který v několika trestních řízeních obhajoval tzv. pravicové extremisty, oznámil, že vypověděl plnou moc k obhajobě těchto svých klientů, neboť se nalézá pod tlakem České advokátní komory a nemůže proto poskytovat obviněným právní služby v takové kvalitě, jaké by bylo zapotřebí a na jakou jeho, nyní již bývalí, klienti mají právo.

To je pochopitelné a podle mého názoru naprosto správné rozhodnutí: těžko si představit, jak by P. Kočí mohl bez obavy z další persekuce přistoupit např. k výslechu brněnské znalkyně Petry Papiežové-Vejvodové, a to včetně presentace informací o nedostatku její nestrannosti, které má obhajoba k disposici: takové pojetí obhajoby by se Karlu Čermákovi a jemu podobným jistě nelíbilo, protože, jak víme, podle Čermáka je tu obhájce primárně pro soud a ne pro své klienty, jejichž pokyny je vázán pouze potud, pokud to neprotiřečí – velmi svérázně vykládané – ethice advokátského stavu.

Osobně jsem přesvědčen, že Petr Kočí poskytoval svým klientům vždy služby na maximální možné úrovni a s využitím všeho, co jim mohlo prospět, a to často i pro bono, a bylo mi ctí moci s ním na případech těchto nespravedlivě a čistě z politických důvodů pronásledovaných osob spolupracovat.

P.S.

Advokáta JUDr. Petra Kočího PhD. znám už dlouhá léta. Ve svém životě jsem poznal jen velmi málo tak charakterních a čestných lidí. Pokud jsou takovíto obhájci místo podpory v jejich činnosti zastrašováni či dokonce profesně likvidováni ČAK, vypovídá to dost jednoznačně o stavu demokracie a spravedlnosti v České republice! Mne aktuálně JUDr. Petr Kočí zastupuje v kauze žaloby Agentury MM na 3.650.000,-Kč. Vzhledem k tomu, že mnohé v pozadí kauzy Agentury MM, resp. zločinné minulosti Martina Michala a aktuální způsob vyšetřování jeho syna Antonína Michala ze spoluúčasti na daňovém podvodu ve výši 1.200.000.000,-Kč, naznačuje, že na (ne)vyšetřování mohou mít zájem i jiní, vyšetřováním ohrožení, vysoce postavení či jinak mocní lidé, nedivil bych se dalšímu nátlaku na mého obhájce a plně respektoval jeho rozhodnutí mne nadále nezastupovat. Zastupuje mne také ve věci žaloby za popírání genocidia, kdy trestní oznámení podali Helena Vondráčková, Martin Michal  a Bohuslav Hubálek.  Zde je pochopitelně státní zájem, aby všichni „popírači“ státem uznané jediné pravdy o naší nedávné minulosti, byli patřičně a po benešovsku „vylikvidováni“, resp. umlčeni. Takže ani v tomto případě bych se nedivil případnému nátlaku na pana Kočího a plně respektoval jeho rozhodnutí.

Jan Šinágl, 25.12.2012

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)