Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 22.07.2024 08:14
    Ve volbách do europarlamentu ale v poměru 12:9 uspěli ...

    Read more...

     
  • 16.07.2024 05:37
    Co jsou konspirace? Referáty soudců, usnesení, které vyloží věc ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 17:09
    Karma vzkazuje poškozeným: Není třeba se mstít. Jen se posaďte ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:31
    Honzo, k Tvému článku "Všesokolské slety......" nesouhlasím s ...

    Read more...

     
  • 14.07.2024 09:26
    Bravo Barboře - presentovala naši zemi lépe, než všichni ...

    Read more...

     
  • 01.07.2024 10:19
    Chirurgický nůž na Sudety Na našem severu, v Sudetech, ale ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Havlik_2… V ČR je údajně tři sta korunových miliardářů. Sami by měli přispět k vlastní ostrakizaci. Pokud většinově nepřijmou, že fungující stát je důležitý i pro ně, pak to nevěští nic moc dobrého. Stačí málo – spoluvytvářet pracovní místa, zaměstnávat lidi, platit daně v ČR, ctít nejen zákony, ale i veřejný zájem a dobré mravy. Nejen prosperita, ale i morálka a právo. Nejen profit (u nás často zcela bez zábran), ale i sounáležitost a solidarita. To je ten gruntovní základ konzervativní ideologie, kterou naši „transformátoři“ a mocichtiví zbohatlíci totálně zdiskreditovali. …

 

V dějinách naší země je docela obvyklým jevem absence elementární shody nad interpretací naši společné minulosti, a to nejen té dávné, ale i té docela čerstvé. Nepotřebujeme vnějšího nepřítele, dokážeme si nadělat těžkosti sami. Ne jinak tomu bylo i v uplynulých dvou dekádách. Po listopadu 1989 jsme byli skoro všichni plni naděje a velkého očekávání. Chtěli jsme navázat na hospodářské tradice 1. republiky, kdy jsme patřili mezi nejvyspělejší země světa. Tehdy jsme vyráběli a prodávali vše od špendlíků až po letadla a lodě. Dalším heslem byl návrat do Evropy, a také heslo o vládě odborníků. A výsledek? Podívejte se kolem sebe. Nemusíte pátrat v daleké minulosti.  Stačí i příběhy z minulého týdne – Tatra a ČSA. Kde se stala chyba?

Zvítězil kult rychlého konzumu a sobectví, aniž bychom definovali hodnotový základ nové společnosti. Základním kamenem se tak stal mravní relativismus. S nebývalou upřímností nám to nyní potvrdili dva klíčoví účastníci transformace naši ekonomiky do údajných tržních poměrů. Šestého března vystoupil v pořadu ČT 24 Hyde park Dušan Tříska, praotec kupónové privatizace. Prohlásil, že do zablokované československé ekonomiky bylo třeba hodit pumu. „ A tak jsme udělali kupónovku“, říká Tříska. Na svoje dílo je hrdý, i když přiznává, že šlo i o likvidační záležitost. S arogancí a cynismem konstatoval, že cca 80% privatizovaných podniků, z celkového počtu asi čtyř tisíc, muselo padnout na záda. Mnohé z nich však někdo ještě stačil vypumpovat a pořádně zaúvěrovat, aniž by půjčky splácel bankám (často spřízněným). No prostě chybný investiční záměr. Sorry. Takový Kožený a spol. by mohli vyprávět.

Osmého března poskytl obsáhlý rozhovor Hospodářským novinám Jan Stráský, dříve místopředseda české vlády, předseda federální vlády a ministr několika resortů v polovině devadesátých let.  Jeho otevřenost až bere dech. „ Jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást“, říká Stráský. „Nejlepší by bylo zhasnout, ať si to ti šikovnější rozeberou. Celý spor o privatizaci, ono vytvoření fondů, které nám pak někam utekly, bylo vedeno myšlenkou akumulovat kapitál do rukou několika lidí tak, aby si mohli sáhnout na velké podniky… A třetí cesta byla nechat banky půjčit úvěry, které se nesplácely“, dodává Stráský.

Divoká léta devadesátá, s bankovním socialismem, LTO a zlatokopeckým eldorádem skutečně rozvrstvila společnost. Nelze ani s časovým odstupem vše šmahem kriminalizovat a paušálně nálepkovat. Ale i tak je zřejmé, že se společnost nedělila jen na ty méně schopné a na ty schopnější. Vedle nich dominovala kategorie všehoschopných. To jsou ti skuteční vítězové sametu. Nezřídka se rekrutovali z postveksláckého prostředí. Ti skuteční dominantní hráči však měli i historii u Státní bezpečnosti a v různých nomenklaturních pozicích v předlistopadové éře. Příkladů je více než dost. Buď do toho šli přímo anebo nastrčili mladé bílé koně.

Mít peníze, pak znamenalo mít vliv a moc. Podnikatelské rychlokvašky si uměly pohlídat své zájmy. Chceš politika? Máš ho mít. Chceš zákon? Prosím. Chceš soudce? Není problém. Chceš úředníka? Maličkost. Chceš novináře? Jasná zpráva. Chceš policajta? Ok. Chceš politickou stranu? Kterou? Chceš dotaci? Domluveno. Chceš veřejnou zakázku či post ve státní firmě? Probere se to na golfu v Dubaji.

Přirozený potenciál země byl a stále je dusen případy této svévole. Jedním z důsledků je i to, že se mezi pojmy úspěch a lumpárna začalo dávat rovnítko. A to je to nejhorší dědictví cynických reformátorů a jejich spojenců, kteří vyrostli v novodobé posttotalitní oligarchy, kteří svými klientelistickými sítěmi ovládli správu státu. Diskredituje to tisíce slušných a poctivých lidí, kteří dnes a denně zápasí s nepřejícnými podmínkami i zlovůli mocných. Jsou to ti, kteří vytvářejí hodnoty, zaměstnávají své spoluobčany, platí daně. A snáší posměšky různých šíbrů a pardálů, kteří jsou nasáti na veřejné zdroje.

V ČR je údajně tři sta korunových miliardářů. Sami by měli přispět k vlastní ostrakizaci. Pokud většinově nepřijmou, že fungující stát je důležitý i pro ně, pak to nevěští nic moc dobrého. Stačí málo – spoluvytvářet pracovní místa, zaměstnávat lidi, platit daně v ČR, ctít nejen zákony, ale i veřejný zájem a dobré mravy. Nejen prosperita, ale i morálka a právo. Nejen profit (u nás často zcela bez zábran), ale i sounáležitost a solidarita. To je ten gruntovní základ konzervativní ideologie, kterou naši „transformátoři“ a mocichtiví zbohatlíci totálně zdiskreditovali.

Ale kdo ví, zda jsme již nepřekročili všechny únosné meze i pomyslné Rubikony. A vůbec tady nejde o nějakou levici či pravici. Podívejte se např. na fotovoltaické elektrárny, tam jsou mnozí schováni, a to bez rozdílu stranického trička. A nejen tam. Neví divu, že na to vše veřejnost nevěřícně kouká. Naději již dávno vystřídal strach z budoucnosti a údiv nad tolerancí k selektivnímu právu i dvojí morálce. Trudný obraz kdysi nadějné země s obrovským potenciálem. Změnit to můžeme pouze tehdy, když nejprve pravdivě popíšeme realitu i příčiny dnešního stavu. Chybí nám důkladný audit posledních dvou dekád. Všechny červené kontrolky již dávno blikají, byť nám bude třeba Kalousek tvrdit, že jsme v úžasné kondici.

Na internetu jsem našel tento faktografický materiál Odcházení s hanbou. Doporučuji Vaši pozornosti. Docela vhodná příloha k dnešnímu textu.

 

Petr Havlík, 19.3.2013

 

Petr Nečas si s námi hraje na slepou bábu

… Amnestie se nakonec dotkla 50.184 amnestovaných. Bylo zastaveno celkem 3.120 otevřených trestních kauz. V nejzávažnějších kauzách, na které se vztahoval Čl. II rozhodnutí o amnestii, se způsobené škody pohybují v miliardách Kč a s tisíce poškozenými. Způsob kontrasignace, který premiér zvolil je nejen nestandardní, ale pravděpodobně i nezákonný. Dosavadní reakce pana Nečase jenom podtrhují různé indicie, jež se v této souvislosti objevují. Nuže, pane Nečasi, je nejvyšší čas, abyste si s daňovými poplatníky přestal hrát na slepou bábu a vyložil karty na stůl. Jste pouze dočasným správcem našich daní. Bylo by dobré si to uvědomit. …

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)