Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 25.01.2021 11:13
    Greg Steube is my Congressman. He represents the district ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 22:23
    Velmi trefný komentář Martina Hály na téma politiky EU k Číně ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 20:45
    Sehr geehrter Herr Ulrich, Ich danke Ihnen für Ihr Email. Sie ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 13:25
    Ten agent kai aus Hannover /Kai Orac/ hlásá od 17/1 vše o ...

    Read more...

     
  • 24.01.2021 12:57
    Jestli dostal a přežil opravdu organofosfáty, bude se ...

    Read more...

     
  • 22.01.2021 20:47
    Grüezi Herr Ulrich, Gerne schliesse ich mich den Worten ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Ottaway_JimWell... Nejhorší je zneužití moci a důvě­ry veřejnosti, ať už to udělá malý úředníček, nebo ministr. Zradit přítele. Ublížit I někomu, kdo je slabší než já, místo abych mu pomohl. Nestarat se o své přátele, když mají problémy. V mojí profesi pak zneužít důvěry čtenářů - tedy lhát nebo si nevšimnout něčeho nečestného.

Co vás na novinařině přitahovalo?

Pravda. Dřív než mě začalo zajímat a bavit novinářské řemeslo, bylo pro mě důležité, že mi může poskytnout možnost říkat pravdu, podporovat a roz­víjet demokracii, informovat o tom, co dělá vláda dobře a co špatně, co se děje ve školách, ve společnosti - zkrátka ta ve­řejná služba mě na novinařině nejvíc při­tahovala. Chtěl jsem víc pomáhat společ­nosti než jen vydělávat peníze. A v kolika profesích můžu říkat pravdu bez rizika, že mě vyhodí, a k tomu za to dostat zapla­ceno? Měl jsem to rád. Hodně jsem se na­učil od táty - a on to dělal chytře: ukázal mi, co je na té práci zajímavé, ale nikdy mě k ničemu nenutil. Novinařině hodně rozuměl, i když rodinnou firmu řídil spíš ekonomicky.

Všimla jsem si tehdy, jak jste bubnoval na poplach po celém světě.

Přesně. Mluvil jsem do všech důleži­tých novin světa, abych té transak­ci zabránil. Lidi mysleli, že jsem se zbláznil - odmítnout tak lukrativní nabídku a jít proti ní. Murdochovi jsem nevěřil, obával jsem se, že náš klenot Wall Street Journal zničí, jako to udělal v mnoha případech - třeba když koupil od Dorothy Schiff demo­kraticky orientovaný deník New York Post a sliboval, že bude v tom duchu pokračovat, ale během roku se z něj staly konzervativní noviny, přesně jak to konvenuje jemu. Což je v pořádku, má na to jako vlastník právo, ale nemá právo neplnit sliby. Murdoch využívá své noviny, aby útočil na nepřátele - k tomu přece noviny neslouží. Proto jsem si myslel, jak je to strašné.

Považujete za nebezpečné propojování aktivní politiky a žurnalistiky? Myslím třeba styl pana Berlusconiho.

To je hodně špatné. Většina vydavatelů to nedělá. V etickém kodexu novinářů v USA je jasně dané, že žurnalistika má být nezávislá na jakékoliv politické straně, aby čtenáři mohli věřit tomu, co čtou. A v ekonomickém smyslu je to tak, že si kupují pravdivé, ničím neovlivně­né informace. Překrucování textu ve prospěch kohokoliv, jakékoliv strany nebo zájmu, čtenáři poznají a přesta­nou ty noviny číst. Takže ono je nako­nec praktické a výhodné být nezávislý, objektivní do nejvyšší možné míry.

Zůstává vám i čas myslet na budoucnost žurnalistiky? Například jaký dopad může mít personifikované zpravodajství - tedy zvlášť pro konzervativce, liberály, pro ženy, pro gaye - pokaždé s ohledem na jejich zájmy.

Sleduju, co se děje, a fragmentace zpra­vodajství je opravdu velký problém. Myslím, že tento trend ohrožuje demo­kracii. Co se stalo ve spektru amerického zpravodajství? Máme CNN - publikuje objektivní zprávy. Pak Fox News, velmi konzervativně zaměřené - najímají si politiky jako komentátory, což je Berlusconiho styl. A pak je tu MSNBC, které cílí spíš do levého politického spektra. A je tu otázka: které zpravodajství poslouchat, číst, vidět? Konzervativci poslouchají jen Fox News, a nikdy se tak nedozvědí, co si myslí liberálové, co zpochybňuje jejich postoje. Nechtějí se nechat rušit názory opozice - to není pro demokracii zdravé.

Před časem u nás vyšla kniha 1000 věcí, které mě serou - promiňte tu vulgaritu. Kdybyste měl vyjmenovat tři věci, které opravdu těžko snášíte, co by to bylo?

Well... Nejhorší je zneužití moci a důvě­ry veřejnosti, ať už to udělá malý úředníček, nebo ministr. Zradit přítele. Ublížit I někomu, kdo je slabší než já, místo abych mu pomohl. Nestarat se o své přátele, když mají problémy. V mojí profesi pak zneužít důvěry čtenářů - tedy lhát nebo si nevšimnout něčeho nečestného.

Sdílela s vámi váš novinářský svět?

Vždycky. A od té doby, co jsem v důcho­du, je to ona, kdo mi říká, co se kde stá­lo. Má iPad, je na Twitteru, ví o všem, sleduje tam politologa Mika Millera (politico.com), řekne mi hlavní titul­ky, co se děje v Bílém domě, ve světě, o všechno se teď zajímá daleko víc než já. Objevila pro sebe v Národním veřejném rozhlasu Andyho Carbina, muže, který zavedl novou formu žurnalismu - přes sociální sítě ověřuje a zpřesňuje bleskurychle informace z celého světa. Píše, telefonuje a ptá se lidí z ulice... to je nový druh žurnalismu, kterému se říká crowdsourcing - žádný editor, žád­ný distributor, nic. Jeden člověk. Moje žena se stala Carbinovou fanynkou. Já jsem teď v novinařině v naší rodině ten druhý. A pořád ještě druhý i ve starořečtině.

* * *

JAMES H.OTTAWAY JR.

Narodil se 24. března 1938 v Binghamtonu ve státě N. Y. jako druhé dítě do rodiny vydavatele novin. Vystudoval Yaleovu univerzitu. Od 16 let pracoval jako novinář na různých pozicích nejen v rodinném podniku. V letech 1965-70 byl ředitelem Ottaway Newspapers, pak se rodinná firma spojila s vydavatelstvím Dow Jones, kde pracoval až do penze. Do důchodu odešel v prosinci 2003 z pozice senior viceprezident Dow Jones and Co. Během života se angažoval v mnoha funkcích - byl ředitelem AP, v americké organizaci Lékaři bez hranic, předsedou World Press Freedom Committee, několikrát zasedal v porotě k udílení Pulitzerovy ceny. Je velký filantrop, celý život podporuje školství, zdravotnictví... V České republice jistý čas spoluvlastnil vydavatelství Economia, sponzoruje české studenty v jejich studiích v Americe. Má mnoho zájmů - starořečtinu, hudbu, hory... S manželkou Mary má tři děti. Žije ve městě New Paltz ve státě New York.

* * *

LN, Pátek, 26.6.2013 – výběr z mnoha zajímavých otázek a odpovědí. J.Š. 27.7.2013

 

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)