Ad LN 19.10.: Rudá armáda
Své dětství jsem trávil v ukrajinském Charkově, který v letech 1941-3 byl okupován Němci. Já s maminkou bydlel v malém pokojíku a ve dvou větších bylo nakvartýrováno pět německých ženistů. Nikdo z nich mámu nikdy neobtěžoval a nedomáhal se jí. Naopak, pomáhali, čím mohli - chlebem, konzervami ze svých přídělů, karbidem pro plynovou lampu. Za zdí bydlela moje babička s osmnáctiletou dcerou Alločkou. I u nich bydleli Němci - lékaři. Žáden z nich se mé mladé tety ani prstem nedotkl. Němci bydleli v celé naší ulici, v každém domě. Ale já ani tehdy, ani později nezaslechl, že by německý voják znásilnil Ukrajinku. Nyní, když čtu vzpomínky a deníky pamětníků, narážím na taková fakta a z kontextu chápu, že byly ojedinělé. Žádná masovost. Masovými znásilněními německých žen se vyznamenala sovětská armáda - „osvoboditelka“. A kroniku jejích dodnes zamlčovaných „hrdinských činů“ sepsala Němka Gabi Koppová. V českém překladu se její kniha jmenuje Proč jsem jen byla dívka?. Velmi doporučuji přečíst. Obzvlášť těm, kdo jsou proti tomu, aby v Gdaňsku navždy zůstal pomník věnovaný znásilněné německé ženě.
Mykola Shatylov, Postoloprty
LN, DOPISY REDAKCI, 22.10.2013
Read more...