Pozvánka na konferenci do Liberce 19.11.2013: „TRAUMATA MINULOSTI V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI.“
Historický příběh, který se udál v malebné vesničce u Jihlavy po konci války. Ale událost nemůže být dodnes zapomenuta: masakr Němců na louce u Budinky - Naši předkové si mysleli, že pospolitost vznikne, když vyženou všechny nepřátele, ale dosáhli spíše opaku. Vypustili ven svoje vlastní běsy. A ti si tam od té doby poletujou. Jestli jsme jednou z nejrozeštvanějších zemí v Evropě, je to i tím, že jsme odstranili všechna zrcadla, co jsme předtím měli.
České divadlo VOSTO5 představilo v rámci festivalu "4 +4 dny v pohybu" v Praze, svůj nový dokumentární divadelní kus s názvem "Dechovka, lidé se mění, dechovka zůstává", který pojednává o těchto poválečných událostech v oblasti Dobronína. Premiéra se konala ve známé pražské restauraci "Baráčnická Rychta", která se podobá dobronínské restauraci.
Divadelní představení ukazuje "situaci po válce, kdy v obci Dobronín u Jihlavy místní Češi během večerní taneční zábavy, povraždí první skupinu sudetských Němců, kteří už byli připraveni na vyhoštění," vysvětluje Petr Prokop, člen Divadla Vosto5. Divadelní hra režiséra Jiřího Havelky je rozdělena do třech scén, které byly pojmenované po československém, resp. českém prezidentovi.
První, "Masarykova scéna", která se odehrává v roce 1922, představuje společné úsilí Čechů a Němců při výstavbě restaurace. V další "Benešově scéně", dochází k tragickému případu, masakru na Němcích. A poslední scéna z roku 2012, pojmenovaná po prezidentu Klausovi, ukazuje rozhodování rady města o povolení pro německý domovský spolek vybudovat památník.
Cílem prezentace nebylo hledat viníky nebo příčiny, ale především představit na veřejnosti vzpomínky vesnice, řekl, zdůraznil divadelník Prokop v České televizi.
Masakr na louce Budinka u Dobronína vzbudil velký zájem v roce 2010. Český novinář narazil na román "Horská vesnice" od Hermy Kennel. V jedné kapitole jejího dokumentárního románu je popisovaná "Vražedná noc v Budince". Během divokého vyhnání bylo na louce Budinka u Dobronína mnoho Němců usmrceno. Dobronín je vzdálen jen několik kilometrů od Horské vesnice. Novinář podal na základě těchto popisů oznámení u jihlavské policie. Případ policie přijala a začala s příslušnými šetřeními. V srpnu 2010 byly německé oběti exhumovány.
Tato šetření, jakož i otázka vzpomínek na tuto událost byly předmětem celorepublikového zájmu, částečně i velmi emotivních diskusí a byly opakovaně vyzvedávány českými médii. České vydání románu Hermy Kennel vyšlo v roce 2011. Představení zůstane živou vzpomínkou, která skrze divadelní hru opět vzbudila veřejný zájem.
Kristína Brázdovičová, 23.10.2013
http://www.ackermann-gemeinde.de/11.html?&tx_ttnews[tt_news]=544&tx_ttnews[backPid]=5&cHash=6fe1738732e44b1ec986fcd2e985302d
* * *
„Televize není od toho, aby lidem vysvětlovala, že nacisté nebo komunisté byli špatní. To mají vědět ze školy, a když nevědí, já to nezachráním.“
„Co určuje velikost toho čím člověk žije? Opravdovost osobního nasazení. Palach si pro sebe nic nenechal, proto je velký. Dnes ale lidé dávají přednost životu v materiálním světě, takže se nemohou divit, že témata, kterými žijí, tomu odpovídají. Pověsili si obzor níž. Dneska si i při pohledu na současného arcibiskupa člověk klade otázku, jestli je to muž duchovního, nebo materiálního světa. Kdo chce téma, ten se z toho svého materiálu musí někam vznést.“
„Pro mne bude slovo kolektiv asi navždycky zprofanované, já používám slovo pospolitost. Je to pro mne stav, kdy lidé vedle sebe žijí z důvodů, které si uvědomují. Naši předkové si mysleli, že pospolitost vznikne, když vyženou všechny nepřátele, ale dosáhli spíše opaku. Vypustili ven svoje vlastní běsy. A ti si tam od té doby poletujou. Jestli jsme jednou z nejrozeštvanějších zemí v Evropě, je to i tím, že jsme odstranili všechna zrcadla, co jsme předtím měli.“
Pavel Kosatík
REFLEX, 23.10.2013 – "Dějiny nám nepomáhají" - rozhovor s Pavlem Kosatíkem
Komentáře
Předpokládám, že znáte knihu Causa Danubius od Jána Mynárika, slovenského historika, která hodně osvětluje a informuje o postoji československé a později české politické reprezentace k tématu vyhnání, prakticky do data vydání v roce 2000. Další poznatky možno najít v česko-německých rozhovorech historiků a politiků. Nelze tvrdit, že se česko-německé vztahy nechaly usnout, Německo je dnes nejvýznamnější ekonomický partner naší země v EU.
Zde jsou ukázány vztahy mezi prezidentem USA Rooseveltem a Stalinem, dále pak Churchillem a Stalinem. Myslí, že právě tito státníci rozhodli o budoucnosti střední Evropy, včetně Československa a postupně nás všechny předhodili VÝCHODU. Jinak bych k vaší námitce kritiky nacizmu chtěl dodat, že tak jako existuje Dobronín, Prostějov a další místa tragické smrti Němců, tak také existují Lidice, Ležáky, Ploština a mnoho dalších míst, kde vraždili nacisté.
Pokud jde o Dobronín, je nutné se na věc podívat i z druhé stránky a dost zajímavá zpráva je od pana Hawelky, který hovoří o vyřizování účtu mezi tehdejšími sudetskými Němci v Dobroníně a okolí. V příspěvku je i pár odkazů na zvěrstva nacistů v Československu. C:\Users\Petr\D ocuments\Pohran ičník - sudetoněmecká otázka v roce 2010.mht
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.