Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 03.08.2020 16:18
    Tiago z Brazilii. Jsem Tiago Borges, brazilec, je mi 29 let ...

    Read more...

     
  • 03.08.2020 11:02
    Vážený pane, prosím, přijměte mé upřímné pozdravy. Přišel ...

    Read more...

     
  • 03.08.2020 11:00
    Jsem velmi překvapen, že paní Chaloupková má takové problémy ...

    Read more...

     
  • 03.08.2020 09:07
    ... Když tam byl přivezen, nedopravili ho do nemocničního ...

    Read more...

     
  • 03.08.2020 09:06
    Připomínám, že Magnitského zákon schválil i Evropský parlament.

    Read more...

     
  • 03.08.2020 09:03
    JÁ NIC, JÁ PRÁVNÍK. P.W. Zničení Pavla Wonky s následkem smrti ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zemanek PetrBylo pondělí, a tak jsme byli s našim starostou „na úřadech“. Po skončení jednání jsme vyšli z kanceláří. Bylo už po páté hodině odpolední, úředníci odcházeli domů a líhli se ze všech stran jako mravenci. Kolem nás zrovna kráčel jeden z nich, spoluobčan naší vesnice. Pozdravili jsme ho, odpověděl a když procházel, skoro bez zastavení kolem nás, ledabyle prohodil směrem ke mně: „Vy jste ten přes životní prostředí, máte u rybníka skládku.“ Než jsem stačil reagovat, odešel.

 

Tato skutečnost má zajímavé souvislosti. Zmíněný vedoucí úředník je totiž občanem stejné vesnice jako já, máme tedy rovné postavení. Přesto jsem z „moci jeho osoby“ dostal zprostředkovaně příkaz, abych se skládkou v naší vesnici něco udělal. Na rozdíl od tohoto úředníka uklízím skládky nejen kolem naší vesnice nejméně dvakrát ročně. Naskýtá se otázka, zda tento správní úředník je něco víc než běžný občan, zda má sám o sobě, jen z moci úřední, elitní postavení?

Setkáváte se s tím denně. Jsou úředníci, kteří přistupují k svému úřadu „v dobré víře“, snaží se, pokud dodržujete „v rozumné míře“ zákon, najít řešení. O těch nepíšu. Ale pak jsou úředníci, kteří „chtějí hájit za každou cenu“ svou důležitost. Je zajímavé, že ta druhá skupina má navíc nestejný metr. Ti občané, kteří jsou pasivní a moc po nich nechtějí, to mají u nich dobré a tak jim vycházejí vstříc. Běda však, když jste na druhé straně a něco po nich chcete. Pak Vás moc úřední potrápí. Celý ten způsob „nerovného úřadování“ totiž vede k hrozbě nátlaku na aktivní občany, kteří by mohli nahlédnut do zákulisí úředního rozhodování.

Je tady ještě jeden aspekt. A to, jak si vedoucí úředníci navzájem kryjí záda a tím se svazují pouty. Nepodtrhnou jeden druhého, většinou hledají úniky a překryjí své vlastní nezákonnosti (ty by běžnému občanovi neprošly). Nepostupují zákonnými cestami, odkazují a řídí se nižšími právními předpisy svých úřadů, aniž by se starali o ústavní práva a svobody občanů. Kde se bere ta úřednická solidarita? Kam se ztrácí jejich občanské svědomí? Mluvíme již přes dvacet let o komunistické totalitě, která byla, ale kolem nás se tiše pohybuje malá totalita. Ta vede k vytváření lhostejnému poklidu jako totalita státní. Jedná s o nátlakový systém, který je pak lehce zneužitelný. A občanství? To se nám vytratilo na smetiště společnosti.

Přitom by stačilo, aby byl úředník jedním z nás, aby se snažil najít v dobré víře a míře řešení, nepřipustil zesměšňování svého úřadu a trestal okamžitě okázalé nezákonnosti. Třeba by se tak stal i pro nás vzorem. Jen proto bych rád viděl svého spoluobčana-úředníka, jak stejně jako jiní, sehne záda k úklidu skládky v obci a nebude věc řešit odkazem přes někoho jiného. Nebo snad není jedním z nás?

 

Petr Zemánek, 3.11.2013

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 4.00 (9 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)