Data v cloudu:Obhajoba je zlo, míní sprostný lid, a soudce Městského soudu v Praze Stanislav Králík se jej hledí ve správnosti této premisy utvrdit.
Možnost, že by státní zastupitelství sua sponte vstoupilo do civilního řízení, jsem znal dosud pouze z učebnic: nikdy v praxi jsem se s tím nesetkal. Až nyní – znemožnit našemu spolku činnost je pro státní orgány zjevně tak důležité, že jsou ochotny sáhnout k jakémukoli kroku. Vyrozumění o vstupu Vrchního státního zastupitelství v Praze do řízení, jeho vyjádření, naše replika. Doporučuji nečíst po jídle: výklady VSZ ohledně spořádaného odsunu a jednotlivých politováníhodných a odsouzeníhodných excesů z něj jsou arci i na lačný žaludek náročnou četbou.
http://paragraphos.pecina.cz/2014/07/do-rizeni-o-registraci-naseho-spolku.html
* * *
Data v cloudu
Obhajoba je zlo, míní sprostný lid, a soudce Městského soudu v Praze Stanislav Králík se jej hledí ve správnosti této premisy utvrdit: policie má mít neomezený přístup k datům klientů, která advokáti skladují v tzv. cloudu, tedy na vzdáleně spravovaném datovém serveru. Protože tento server není umístěn v sídle advokáta, nýbrž, jaksi z definice, v cloudu, nemá se na něj podle jmenovaného jurisprudenta vztahovat ochrana, která by těmto důvěrným, ochrany advokátního tajemství požívajícím informacím jinak příslušela.
O míře mimosnosti takového právního názoru asi netřeba místní přesvědčovat, co však stojí za poznámku, jsou konotace ukládání dat advokátní kanceláře na externích serverech, ať už velkých specialisovaných provozovatelů, nejčastěji zahraničních, jako Dropbox, nebo v tuzemsku u provozovatelů místních.
Předně je dlužno poznamenat, že uložení osobních údajů klientů na zahraničním serveru, který je potenciálně umístěn, případně zrcadlen i mimo Evropskou unii, podléhá režimu § 27 zákona o ochraně osobních údajů, a zásadně vyžaduje explicitní souhlas klienta a povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Dále je tu otázka, zda je vůbec v souladu s řádným plněním povinností advokáta, aby tato data byla do cloudu ukládána v nešifrované podobě. Sám doma provozuji malý, dvouterabytový NAS, a při představě, že bych na něm (anebo na kterémkoli jiném počítači nebo tabletu, které používám) měl cokoli uloženo bez řádného a bezpečného zašifrování s velmi dlouhým, více než dvacetiznakovým heslem, mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou: tím spíš pak, pokud by data měla být vystavena právně i skutkově nejistému prostředí cloudu.
Dropbox patří mezi základní nástroje, se kterými pracuji, avšak používám ho výhradně pro přenos souborů, jejichž obsah není striktně důvěrný. Když je zcela výjimečně potřeba přenést něco citlivého, co by policie a BIS rozhodně neměly vidět, balím data do RARu a chráním je dostatečně dlouhým, šifrovaným e-mailem nebo jiným bezpečným kanálem zaslaným heslem.
Advokát, který klientská data ukládá bez další ochrany do cloudu, je přinejmenším odvážný, a jde-li o extremně citlivá data z trestního řízení, přímo nezodpovědný. Stačí jeden soudce třídy Králík, a jaká byla obhajoba?
Korolárem k celé problematice je pak otázka, jak by dopadl případný civilní spor, který by František Savov, jehož osobní údaje se nezodpovědností jeho obhájce mohou dostat do rukou státních orgánů, proti obhájci inicioval. Tuším, že pro zmíněného obhájce docela neslavně.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.