Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 23.05.2019 13:03
    Orwel je velká pravda. Velmi dobře to bylo slyšet za ...

    Read more...

     
  • 20.05.2019 21:49
    Dříve se psalo: OBYČEJNÝ NACISMUS. Míněny koncentráky ...

    Read more...

     
  • 16.05.2019 15:56
    Opravdu je to tak jak jste to napsal. A naše "demokracie"?

    Read more...

     
  • 16.05.2019 11:41
    Dobrý den, posledních pár článků na Vašich stránkách zase tak ...

    Read more...

     
  • 13.05.2019 09:55
    Pane Stupko, bohužel jsme zemí, kde kádrování, negaci a ...

    Read more...

     
  • 12.05.2019 20:52
    Pane Šinágle, je mně to již trapné, opakovat to neustále ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Bata Tomas a JanProjev k pražským studentům Techniky 1924

Výroba a podnikavost vedená v duchu služby veřejnosti jest zřídlem cti a moci pro každého, a jediným zřídlem zámožnosti jedinců a celku. V našem závodě vydělá si nyní zapracovaný, dospělý muž na pár bot za 8 hodin, zatímco před válkou musel na tyto boty pracovat 30 hodin. Jsme hrdi na to, že se podařilo našemu společnému úsilí dohonit i nejlepší obuvnické závody americké v jejich službě sobě a veřejnosti a dle našeho rozpočtu v roce 1928 je značně předhoníme. Věřím, že všichni chcete být majiteli auta a letadla. Věřím, že všichni souhlasíte, že je povinností každého z nás stát se silným a bohatým, že všichni souhlasíte s heslem: Chudoba  -  výmluva,  zámožnost  -  povinnost.

Nuže, staňte se podnikateli ihned, ne až vystudujete. Student podnikatel vytvoří si nejprve pevnou hospodářskou základnu, bez které zdárný podnikatel nemůže existovat.

Každý technik by měl mít během své studijní doby svůj závod, kde by nabyté teoretické znalosti vyzkoušel v praxi. Práce v tomto závodě by měla být hlavní položkou na straně příjmů našeho rozpočtu. Práce v tomto závodě by měla být učitelkou jeho vynalézavosti.

 

Vynalézavost je vlastnost, kterou získáme jen cvikem v mladých letech, při práci, ale nikdy ne ve škole. Věda jest velká moc, nelze ji však využít bez vynalézavosti.  V každém případě musí být nejprve vynalezeno, jak kterou vědu využít.

Člověku, který vyrostl k dospělosti jen na účet svých předků a státu, bude se těžko učit službě sobě a jiným bez ohledu na míru vědomostí, kterých nabyl.

V našem závodě zaměstnáváme absolventy všech kolejí a nejvíc ovšem strojaře a stavitele a ze svého denního styku s nimi vidím, co jim vadí, aby mohli své vědomosti v praxi dobře uplatnit, dobře zpeněžit, aby se pak z nich stali silní jedinci, schopní pomoci sobě i jiným.

Nikdo z vás nemá práva naříkat na neúspěch, kdo si nedal ani tolik práce, aby si plně uvědomil svůj hospodářský cíl, ustanovil svůj plán, a kdo není ochoten se podle tohoto plánu řídit.

Vůdce práce, budovatel závodu, ať zbuduje nejdříve sebe.

Ukázněme se ve vykonávání i takové práce, která je nám odporná. Ukázněme své soustředění na práci, kterou zrovna v té chvíli konáme.

Staňte se světovými podnikateli, ať vyrábíte auta, nebo brambory. Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nelépe na světě.

Pamatujte, že vaše síly, vaše schopnosti, patří veřejnosti.

Zákon dává podnikateli právo volně nakládat s majetkem, zapsaným v knihách na jeho jméno. Přesto nemáte právo považovat se více, než za správce společně získaného jmění.

Buďte jeho dobrými správci. Každý zbytečně vydaný peníz považujte za zpronevěru na společné věci.

Pomáhejte rozmnožovat svým spolupracovníkům příjmy. Odstraňte z jejich práce dřinu.

Nikdo neotřese trůnem vaší práce, ať je velký, nebo malý, pokud budete konat svoji práci v duchu služby člověku, služby veřejnosti.

Z diskuse po přednášce

Otázka Ing. Teyrovského: Co soudíte o stavu středního a obchodního školství?

Odpověď T.B.: Na reformy na poli školství myslím velmi dlouho. Už roku 1904 věnoval jsem v USA velkou pozornost tamnímu školství. Právě stavíme ve Zlíně školu, protože nám státní nevyhovují. Nejsou s to vychovat v lidech ony vlastnosti, které je nutno vychovat už v dětech. Učíme v našich školách velmi mnoho, ale jsou to formalismy. Setkal jsem se s akademicky vzdělaným mužem, který neznal ani cenu svého obleku. Na Valašsku jsem zabloudil do obecné školy. S kluky se tu znám, v zimě spolu sáňkujeme. Mám jejich důvěru. Pozoruji, že dítě neví nic o svém životě vinou školy i rodičů. Nevedou děti k samostatnosti. Požádal jsem učitele, aby mi žáci předvedli něco z počtů. Měli vypočítat percentuální obsah škrobu v bramborách. Zadání v učebnici bylo zmatené a děti nevypočetly nic. Řekl jsem učiteli, že je neštěstím pro celý kraj, když učitel vezme učebnici a zadává úkoly. Na celém Valašsku není škrobárna a děti nevěděly, jak to spojit se svým životem. Jak jinak by to dopadlo, kdyby dal učitel vypočítat percentuální obsah másla v mléce. Tu by se ještě děti s rodiči o tom dohadovaly a všichni by na to přišli, kdyby byla v zadání chyba. Potřebujeme iniciativní práci již na ministerstvu školství. (Souhlas přítomných.) Mám doma kluka a tak jsem též presidentem vlády ve své rodině. Co je vláda? Jsme to my a každý má přispět kritikou k tomu, aby se prospělo celku.

Druhá otázka téhož: Jaké máte zkušenosti s absolventy vysokých škol?

Mrzutá otázka. Nenapravitelně jim chybí praxe. Ve 24 letech je člověk pro praxi ztracen. Vynalézavost je třeba vychovat v dětském věku. Má naučené vědomosti, ale neví, co s nimi, nemají vynalézavosti, která tvoří podnikání. A proto: méně vědomostí, ale do dílen, kde je více prostředků pro využití vědy. V Anglii mají lepší zařízení. Tatíci čeští jsou nedbalci, pokud jde o vybudování školství. Ve všech evropských zemích je velký počet soukromých škol a v každé jiný způsob vyučování. To je zápas mezi školami. Tatíci sledují velmi pečlivě tento zápas škol a zvažují intezivně, kam dítě dát. Angličan platí 30 i 40 tisíc ročně, my to chceme zadarmo. Dobré školství za těchto podmínek není možné. Proto jsem poslal syna do Anglie. Dostávám od školy týdně zprávu o něm i o třídě. Sám jsem trestal syna i fyzicky. V Anglii ale toto se neděje. Ale děti i třídy mezi sebou soutěží. Kluk, který prohraje se spolužákem, necítí k vítězi závist. Je to tak lepší pro třídu a vítěz je hrdinou, ne nenáviděným šplhavcem, jako u nás.

* * *

P.S.

LN 23.9.2016: České univerzity se propadly. V prestižním žebříčku je KU až v páté stovce.

Jdi na západ

Žebříček THE srazil české univerzitní sebeuspokoje­ní na zem. Po loňské eu­forii, kdy bylo v řadě 800 nejlepších hned devět našich škol, zmizely z prvních šesti stovek všechny - krom Univerzity Kar­lovy. Je to důsledek jak přesněj­ší metodiky, tak zejména vývo­je. Školy v Asii i Evropě se zlepšují, naše stagnují. Autoři zřejmě přestali započí­távat uměle nahoněné autocitace, které loni tak pomohly třeba VŠB Ostrava, ale políček dosta­la i Karlovka. Na sever od Alp není starší univerzity, vynecháme-li ostrovní Oxford a Cambridge. Universitas Carolina byla zvyklá být v první půli čtvrté stovky, propadla se napřed do druhé půlky a teď už okupuje stovku pátou. Všem je jasné, že naše školy se nikdy nebudou měřit s těmi nejlepšími jako Caltech nebo Oxford. Ale Česko, nechce-li být jen levnou montovnou ně­meckých koncernů, by mělo napřít všechny síly, aby se za­čalo alespoň blížit takovému Nizozemsku. To má v žebříč­ku zhruba stejně škol jako my, ale všechny se umístily do 200. místa. Devět jich má v první stovce.

PETR KAMBERSKÝ, LN, 23.9.2016

* * *

Množství vysokých škol není zárukou kvality vzdělání, ale kvalita každé jednotlivé VŠ. Za první republiky měli maturanti mnohem kvalitnější vzdělání než dnešní vysokoškoláci. Dnes absolvují střední školu i čtyřkaři ze ZŠ! Obrazně řečeno – u nás mohou vystudovat VŠ i hlupáci, hlavně „když to nese“. Že taková společnost s tak nekvalitním vzděláním a výchovou jde zpátky je přirozené. Inteligenci nelze „vyrobit“. Ta je daná a země, která ji plně nepodporuje na všech stupních, zákonitě na to jednou doplatí. Vzdělání, výchova a rodina jsou základem prosperity, ne podvody a krádeže. I proto o nevlastních bratrech Baťových jen mluvíme, místo abychom se řídili jejich odkazem a neobjevovali dávno objevené.   

 

Jan Šinágl, 27.9.2016

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)