Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vezměte si třeba mandatorní výdaje v našem státě (povinné výdaje státu, např. na sociální politiku - pozn. red.). Tvoří téměř 80 procent všech výdajů, a to je příšerné číslo. Před sto lety měly nejvyspělejší země mandatorní výdaje zhruba na deseti procentech. Dnes je to osmkrát tolik. Zbytnělý administrativní aparát pohlcuje víc energie, než je systém schopen vytvořit - Oficiální struktury se brání jakékoliv pozitivní změně, protože by to znamenalo zjedno­dušení systému a ztrátu určitých pozic těch lidí, kteří aktivně ovlivňují fungová­ní daného systému - Nejsme schopni odsoudit nebo nechat v base ani prokazatelné zločince - Zadlužují stát stále víc, aniž se ptají ge­nerací, které jdou po nás, jestli s tím souhlasí. To je zásadní problém pro fun­gování společenské smlouvy, protože se můžeme dožít situace, kdy nám naše děti řeknou: Vy jste nás zadlužili tako­vým způsobem, že my vaše důchody řešit nebudeme - Jsme v době, kdy není možné řešit jen průmysl 4.0 (současný trend di­gitalizace v průmyslu - pozn. red.), což je zásadní výzva, ale stejně tak tu má být koncepce, které říkám voda 4.0. Protože voda byla a je jedním ze základ­ních, limitujících faktorů vývoje civiliza­cí. Je třeba začít řešit, jak tekuté zlato za­držet a uchovat - obrov­ský nárůst byrokracie, který vedl k tomu, že na omezenější množství zdro­jů bylo mnohem větší množství konku­rentů, takže došlo k nepotismu, k rozvo­ji zájmových skupin. To je něco, co zná­me i z moderní doby. Centrální adminis­trativa se stávala méně efektivní, došlo ke krizi elit, protože systém nebyl scho­pen vygenerovat kvalitní úředníky. Do předních pozic generoval lidi, kteří byli dobře zasíťováni, tedy pocházeli z moc­ných rodin nebo určitých zájmových skupin. Ty oklešťovaly schopnost státu fungovat a řešit problémy.

* * *

Proč je to tak špatné?

V případě České republiky se není čemu divit. Řeknu jen čtyři data: 1918, 1938,1948, 1968. Kde má tento národ brát množství elit, když je jediné století načtyřikrát tak poničilo. Jde o čtyři zá­sadně postižené generace. Aby elita vy­rostla, trvá to. Nevytvoříte ji tím, že za­ložíte think-tank nebo najmete mento­ra na koučink, zaplatíte nekřesťanské peníze a budete si myslet, že za tři čtyři dny z toho vzejdou young leaders. Lídři jsou lidé, kteří za sebou mají důvěry­hodný životopis, prošli si pády a krize­mi, které je naučily problémy řešit. Jen tak mohou vznikat elity.

Jste spoluautorem knihy Na rozhra­ní, kde se s dalšími experty zamýšlí­te, v jakém stavu se dnešní společnost ocitla, proč a jaký můžeme mít další vývoj. Jsme tedy na rozhraní?

Myslím, že ano, ale nikomu to nevnucu­ji. Žijeme v době, kdy mnoho ze zavede­ných starých pravd už dlouho platit ne­musí, a budeme muset nalézt nové pří­stupy a řešení, protože spousta věcí začí­ná drhnout. Ale to neznamená důvod k panice. Znamená to přemýšlet o tom, co se děje, a snažit se to napravit. Ve srovnání s minulými civilizacemi máme obrovskou výhodu. Máme k dispozici technologie, které i do budoucna bu­dou náš vývoj urychlovat. Máme dostup­né nástroje a obrovskou vzdělanost v po­pulaci, takže je jen na nás, jak se nových výzev zhostíme.

Ocitli jsme se tedy v jakémsi přecho­dovém období. Co k tomu vedlo?

Vezměte si třeba mandatorní výdaje v našem státě (povinné výdaje státu, např. na sociální politiku - pozn. red.). Tvoří téměř 80 procent všech výdajů, a to je příšerné číslo. Před sto lety měly nejvyspělejší země mandatorní výdaje zhruba na deseti procentech. Dnes je to osmkrát tolik. Zbytnělý administrativní aparát pohlcuje víc energie, než je systém schopen vytvořit. Nebo jiný pro­blém - stav společnosti jako takový. Pou­kazuji na to nejen já, ale v USA třeba Francis Fukuyama (politolog a filozof - pozn. red.), který příhodně používá slov vetokracie. To znamená, že oficiální struktury se brání jakékoliv pozitivní změně, protože by to znamenalo zjedno­dušení systému a ztrátu určitých pozic těch lidí, kteří aktivně ovlivňují fungová­ní daného systému. Jako Češi na to máme nádherné přísloví, které odráží historickou zkušenost, totiž že kapři svůj rybník nevypustí.

Upozorňujete, že faktory, které vy­nesou společnost na vrchol, ji také spolehlivě stáhnou dolů. Jaké to kro­mě rybníka plného kaprů jsou?

Spočívají ve složitosti systému. Napří­klad v právním řádu jsou zákony, které jdou často proti sobě. Dnes už se liší i je­jich výklady a člověk často ani neví, co skutečně platí a co ne. Důsledek je, že nejsme schopni odsoudit nebo nechat v base ani prokazatelné zločince. Nebo třeba stavební firma. Jakou první věc udělá, když vyhraje tendr? Nezačne pra­covat, ale najme právníka, který se jakžtakž vyzná ve stavebním zákoně. Normální stavař z ČVUT s IQ 130 ho to­tiž nemá šanci pochopit.

Protože politici si myslí, že když ne­budou chrlit další a další zákony, ne­budou mít body u voličů.

Je tu evidentní problém elit a legitimity jako takové. Kdyby dnes někdo z před­ních politiků předstoupil před lidi v pří­padě náhle vyvstalé krize a požadoval po nich nepopulární opatření a chová­ní, nevím, zda by za ním šli. Půjdou jen za tím, komu věří, kdo svou legitimitu prokázal dlouhodobou schopností dů­věryhodně řešit problémy. Takových lidí je jako šafránu.

Politikům zazlíváte zadlužování stá­tu.

Zadlužují stát stále víc, aniž se ptají ge­nerací, které jdou po nás, jestli s tím souhlasí. To je zásadní problém pro fun­gování společenské smlouvy, protože se můžeme dožít situace, kdy nám naše děti řeknou: Vy jste nás zadlužili tako­vým způsobem, že my vaše důchody řešit nebudeme.

Zatím mluvíme jen o vnitřních fakto­rech. Jak vývoj civilizace ovlivní změny přírodního prostředí?

Chová se více a více nevypočitatelné, což souvisí opět právě s jeho přecho­dem z jednoho do druhého stavu. Proje­ví se to třeba tím, že úhrn srážek může být za rok podobný letošnímu, ale mís­to aby pršelo týden, nastanou přívalo­vé deště. Jsme v době, kdy není možné řešit jen průmysl 4.0 (současný trend di­gitalizace v průmyslu - pozn. red.), což je zásadní výzva, ale stejně tak tu má být koncepce, které říkám voda 4.0. Protože voda byla a je jedním ze základ­ních, limitujících faktorů vývoje civiliza­cí. Je třeba začít řešit, jak tekuté zlato za­držet a uchovat.

Jako egyptolog zkoumáte jednu z nejslavnějších zaniklých civilizací. Co se tam stalo?

Moje specializace je třetí tisíciletí před Kristem, doba stavitelů pyramid. Ně­kdy kolem roku 2120 Stará říše zanikla a na jejích základech vznikla Střední říše. Dokazuje to, že kolaps neznamená zánik, ale regeneraci, transformaci.

Jaké faktory, které se naakumulovaly, stáhly tuto civilizaci dolů?

Byly vesměs podobné dnešním, samo­zřejmě měly jiné projevy. Byl to obrov­ský nárůst byrokracie, který vedl k tomu, že na omezenější množství zdro­jů bylo mnohem větší množství konku­rentů, takže došlo k nepotismu, k rozvo­ji zájmových skupin. To je něco, co zná­me i z moderní doby. Centrální adminis­trativa se stávala méně efektivní, došlo ke krizi elit, protože systém nebyl scho­pen vygenerovat kvalitní úředníky. Do předních pozic generoval lidi, kteří byli dobře zasíťováni, tedy pocházeli z moc­ných rodin nebo určitých zájmových skupin. Ty oklešťovaly schopnost státu fungovat a řešit problémy. A nastala i zá­sadní změna přírodního prostředí, vysy­chání krajiny.

Co bude výsledkem velkých změn?

To nikdo neví. Ale dnešní doba je složi­tá a jsem přesvědčen, že kdokoli by tvr­dil, že má rychlé a snadné řešení, lže. Je fér říct, že nás čeká hodně práce.

* * *

Egyptolog a archeolog

Archeologii a egyptologii vystu­doval profesor Miroslav Bárta na Univerzitě Kar­lově. Za mimo­řádné vědecké úspěchy získat mnoho ocenění. Je ředitelem Čes­kého egyptologického ústavu, který již po dese­tiletí pracuje na vykopávkách v Egyptě a Súdá­nu. Zaměřuje se na období stavi­telů pyramid a za­bývá se i kompa­rativním studiem civilizací a lidský­mi adaptacemi na měnící se pří­rodní prostředí. Je autorem mno­ha odborných pu­blikací, přednáší na univerzitách. Jeho kniha Pří­běh civilizace se stala nejlepší vě­deckou knihou roku nakladatel­ství Academia.

Celý článek: MFD, 24.6.2017

* * *

J.Š.2.7.2017

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)