Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 16.11.2018 16:58
    Převratu v roce 1989 se také říká sametová revoluce. Proto, že ...

    Read more...

     
  • 12.11.2018 07:57
    Dobrý den Vážený pane Šinágle, Jsem velice potěšen s toho co ...

    Read more...

     
  • 08.11.2018 15:03
    Omlouvám se autorovi komentáře níže, omylem jsem smazal jeho ...

    Read more...

     
  • 08.11.2018 08:58
    Tuhle smlouvu nepotřebujeme, jde o to propašovat LGBT agendu ...

    Read more...

     
  • 06.11.2018 16:55
    Přímá demokracie pro nás Čechy je prozatím nevhodná, protože ...

    Read more...

     
  • 14.10.2018 15:44
    Poslední komentář na těchto webových stránkách je ze dne ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

PD Kriz Svedske sance 170618V našem národě se nemluví jinak, než jak píší sdělovací prostředky. Na pravdě nezáleží, pravda se nepřiznává, na pravdu se zapomíná.LN PS vyhnani 290618

Režim, který v zemi vládne a kterému sdělovací prostředky slouží, není dnes tvořen ani tak vládnoucí politickou silou, jak různými silami minulosti, skrytými ve všelijakých "bratrstvech". Takovým silným a vlivným bratrstvem je Česká televize. Ta si natáčí pořady, ale vysílá jen takové, jež jsou v souladu s nějakými těmi silami. Ale není sama.

Dbá se mimo jiné i na to, aby se nemluvilo o některých, i velmi silných událostech minulosti. Vzpomínáme  třeba na události, jakými byla Heydrichiáda, Lidice, Ležáky, holocaust, atd., ale jaksi se jí daří zabránit vzpomínkám na vraždění a šikanování "civilních" Němců od konce války až po odsun. (vpravo LN 29.6.2018)

Jen několika charakteristickými příběhy poukážu na děje, jež nejsou připomínány dostatečně silně. Tak se například jen jakoby omylem, lehce a stručně  poukazovalo při výročí Pražského povstání, jak byli bití, dehonestovaní, zabíjení a upalovaní náhodně polapení Němci a Němky u Jindřišské věže i jinde po Praze.

Jak byl zastaven pěší transport  brněnských Němců do Rakouska, a povražděny stovky jeho účastníků. Jak byli zabíjení a zakopávaní němečtí obyvatelé českých měst.

Vzpomenu jedné události, na kterou se, asi výjimečně, každoročně pietně v Přerově vzpomíná. Bylo to pomstychtivé povraždění 267 Karpatských Němců, od batolat po starce na kopci u Přerova půldruhého měsíce po skončení válečného krveprolití, v půli června 1945.

Oni se chtěli zachránit před Rudou armádou. Vlakem ujížděli ze Slovenska, z okolí Dobšiné na západ. Konec války je ale zastihl už v osvobozeném Československu a  vraceli se domů, na Slovensko. V Přerově je uviděl jejich krajan, jménem Pazúr. Jel do Olomouce za (později známým komunistou a ministrem) Šalgovičem. Namluvil mu, že tam poznal nějaké esesáky a že by bylo vhodné je postřílet. Šalgovič uvěřil, napsal "bumážku", z Bratislavy přijela nějaká jednotka čs. armády (ze Svobodova armádního sboru). Pazúr nařídil všem vystoupit a pochodovat asi 8 km na návrší, zvané Švédské šance. Tam si museli vykopat dlouhý hrob, a všichni byli postaveni do řady na okraj hrobu. I s matkami, batolata v náručích. Zachoval se krátký hovor staršího muže, který se odvážil oslovit Pazúra, že přece nemohou postřílet i ženy s malými dětmi. "A ty si moju matku mohol?" odpověděl prý Pazúr. Pak slavní a stateční českoslovenští vojáci spustili palbu. Kdo se v hrobě hýbal, dostal kulku navíc a vojáci hrob zasypali. Od letoška na tom místě stojí mohutný kovový kříž. Tam se totiž už léta připomíná  tato tragédie.

Švédské šance u Přerova: 73. výročí děsivého masakru stále mimo pozornost hlavních médií a tím i široké veřejnosti...

Popsal jsem celkem podrobně tento příběh, aby dnešní národ český si uměl představit, jak naši předkové ve zbrani taky slavili vítězství nad bezbrannými a i nevinnými civilisty.

SDL CZ StatiMáme všelijaké organizace, evidující různé odbojáře I., II., a III. odboje - Paměť národa atd. Chceme-li být národem hrdým a uznalým,  na který neshlíží svět s patra, měli bychom se postavit čelem k takovým popravám, jichž byly desítky. Zřídit  organizaci, evidující a uctívající i tyto německé oběti řádění našich předků. Německý svaz vyhnanců jistě s velkým uspokojením přijme tuto myšlenku a vydatně pomůže zmapovat případy genocidy v českých zemích.

Pokud přestaneme zamlčovat známá týrání a vraždění nevinných Němců, pokud očistíme svá svědomí od  těchto hříchů našich předků, a pokud to dáme najevo, přestaneme platit sami u sebe i ve světě za nedospělé ubožáky.

Zavrhněme tedy toto zamlčování hříchů. Přiznejme vinu svých předků. To bude normální, obvyklé lidské jednání. Podejme ruku přátelství potomkům těch zavražděných. Jen tak budeme uznávaní za normální národ, jen tak bude naše přátelství s dnešním německým národem bez poskvrn a utajované zášti.

Založme  u Ústavu paměti  národa - třeba - sekci českých vin po skončení války, respektive obou válek. Viny německých lidí na Českém národě jsou již zmapovány.

Myslím, že Němci už  své viny přiznali a olitovali. Jsme na řadě. Buďme normální.

--
27. 6. 2018    Vrbík, Zlín

* * *

J.Š.29.6.2018

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (3 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)