Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

pá pro 21 @17:00 - 11:00PM
Hořovice: Česká mše vánoční

Nejnovější komentáře

  • 12.12.2018 09:58
    Pane Holínku, pokud máte potřebu presentovat sve mnohdy podivné ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 22:27
    Vaše posedlost MM a HV Vámnakonec přinesla dlouho očekávané plody.

    Read more...

     
  • 11.12.2018 10:03
    Pane Šinágle, Váš "kodex" ani pravé důvody, proč jste smazal ...

    Read more...

     
  • 11.12.2018 09:12
    Pane Holínku, nebuďte tak malověrný a připusťte i možnost ...

    Read more...

     
  • 10.12.2018 20:03
    Pane Šinágle, počátek konce Vašeho BULLETINU odstartovala mj.

    Read more...

     
  • 02.12.2018 15:19
    Reklamy nás obírají o pocit překvapení, protože reklamy jsou ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Zirovnicky Albert a vezniDélku řízení o náhradě za újmu způsobenou předešlým řízením nelze považovat za přiměřenou, trvá-li déle, než  jeden rok a šest měsíců v prvním stupni a déle něž dva roky ve dvou stupních. Delší odškodňovací řízení je porušení práva na spravedlivý proces, pokud nenastaly zvláštní okolnosti. Stát má stav napravit a odškodnit. Uvádí to Evropský soud pro lidská práva v případu Žirovnický v. ČR. Vězeň z Mírova tak odpracoval pro právo více, než mnozí lidé na svobodě.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva může pomoci všem, kteří svádějí boj se státem o náhrady škody či újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Také následné odškodňovací řízení za neúnosnou délku předešlého řízení totiž v České republice často nabývá obludných rozměrů.

Rozhodná doba začíná u ministerstva spravedlnosti

Stěžovatel Albert Žirovnický před Evropským soudem pro lidská práva mimo jiné argumentoval Článkem 13 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách: „Každý, jehož práva a svobody přiznané Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úřed­ních povinností.“

Řízení o náhradě za újmu způsobenou délkou předešlého řízení musí stát věnovat zvláštní péči a postupovat urychleně, a to přesto, že Soud státům nepředepisuje, jakou formu nápravy stát zvolí, vzkázal do ČR Evropský soud pro lidská práva. Soud konstatoval, že v kompenzačním řízení začíná rozhodné období uplatněním předběžného nároku u Ministerstva spravedlnosti, neboť tento krok je podmínkou zahájení soudního řízení o náhradě škody. „Skutečnost, že řízení před Ministerstvem spravedlnosti nemá charakter ,sporu´ v obvyklém smyslu, na tomto závěru nic nemění,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva doslova.

Z Mírova a bez prostředků do Štrasburku

Případ Žirovnický je pozoruhodný z několika důvodů: Stěžovatel Albert Žirovnický podával opakovaně stížnosti z věznice Mírov. Z jedné z jeho prvních stížností u ESLP vyplývá, že byl v roce 2001 v ranních hodinách zatčen jako podezřelý z vraždy a o rok později v roce 2002 byl pro vraždu odsouzen k šestnácti letům vězení. Už v roce 2003 podal stížnost k ESLP pro nezákonnou vazbu do roku 2002. Soud mu v roce 2010 dal za pravdu a rozhodl, že ČR má dotyčnému zaplatit 4000 euro za újmu.

Od té doby podával Albert Žirovnický další stížnosti, pro nedostatek finančních prostředků pracoval prostřednictvím přiděleného advokáta: „Stěžovatel uvedl, že nemá žádné finanční zdroje a jeho právního zástupce mu bezplatně přidělil soud a Česká advokátní komora v souvislosti s jiným případem; z tohoto důvodu stěžovatel údajně nemohl předložit žádnou fakturu ani jiný podobný doklad prokazující výši nákladů právního zastoupení,“ stojí v závěru posledního rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z letošního roku.

Podal moc žalob, proto nepřiznáme náhradu za bezpráví

Aktuálně Evropský soud pro lidská práva rozhodoval o celkem sedmi stížnostech, a to na nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení. V předcházejících řízeních byl v České republice s jedinou výjimkou stěžovatel neúspěšný:  Například dne 12. prosince 2012 potvrdil Městský soud v Praze závěr, že řízení sice trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, avšak „stěžovateli nelze přiznat odškodnění, neboť řízení pro něj nemělo zvláštní význam“. Stěžovatel podle soudu zneužíval svého práva na přístup k soudu tím, že zahajoval velký počet soudních sporů proti státu. „Dne 18. února 2015 Nejvyšší soud rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu. Konstatoval, že ačkoli stěžovatel zneužil svého práva na přístup k soudu, nepřiměřeně dlouhým řízením mu přesto mohla být způsobena újma, kterou je nutno kompenzovat alespoň konsta­továním porušení práva,“ stojí v popisu vývoje sedmi sporů s Českou republikou, jak je zaznamenal Evropský soud pro lidská práva.

„Jelikož stěžovatel podal velké množství žalob, jimiž zahlcuje soudní systém České republiky, soud dospěl k závěru, že konstatování porušení je dosta­tečným odškodněním za nemajetkovou újmu,“ konstatoval například  Nejvyšší soud v dalším řízení v roce 2013.

Stěžovatelovo sudičství zohlednil Evropský soud pro lidská práva takto: „Stěžovatelova praxe častého uchylování se k soudnímu řízení – byť nemůže nijak zdůvodnit omezení jeho práva na přístup k soudu – musí mít nutně vliv na jeho vnímání újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve srovnání s ji­nými osobami, pro něž není zahájení soudního sporu a účast na soudním řízení běžnou součástí jejich každodenního života.“

Řízení má stát odškodnit a bránit řetězení

Evropský soud pro lidská práva rozhodoval všech sedm stížností jako jednu věc. „V nyní projednávané věci Soud konstatuje, že kompenzační řízení, jež je předmě­tem stížnosti č. 10092/13, trvalo šest let a deset měsíců na pěti stupních soudní soustavy; kompenzační řízení ve věci č. 20708/13 trvalo do března 2016 osm let a devět měsíců na čtyřech stupních a možná dosud probíhá. Kompenzační řízení v další věci  trvalo do března 2016 osm let a devět měsíců na čtyřech stupních a dosud možná probíhá; ve věci č. 61245/13 trvalo kompenzační řízení pět let a osm měsíců na pěti stupních; kompenzační řízení ve věci č. 61482/13 trvalo do března 2016 osm let a pět měsíců na čtyřech stupních a možná dosud probíhá; a kom­penzační řízení ve věci č. 22520/14 trvalo do března 2016 čtyři roky a tři měsíce na třech stupních a možná dosud probíhá,“ shrnul všech sedm  zčásti souběžných řízení, která dohromady trvají přes čtyřicet let.

Poté Soud konstatoval, že za průtahy v řízení náleží odškodnění a klade-li stát odpor, jen působí další žaloby a řetězení sporu: „Soud zdůrazňuje, že při rozhodování ve věcech náhrady škody způsobené nepři­měřenou délkou jiného řízení je třeba postupovat se zvláštní péčí. Urychlený postup v řízení a promptní posouzení nároku mají v těchto případech zásadní význam. Proto platí, že kdykoli se v takovém řízení vyskytnou průtahy, soud rozhodující o výši náhrady by měl, umožňuje-li to vnitrostátní právo (tak, jako je tomu podle judikatury vrcholných soudů v České republice), vlastní průtahy uznat a z tohoto důvodu žalobci přiznat obzvlášť vysoké odškodnění,“ uvedl Soud.

„Zabrání se tím zbytečnému prodlužování celého řízení a stěžova­tel nebude nucen uplatňovat nárok na odškodnění za délku kompenzačního řízení, čímž by docházelo k řetězení těchto řízení a dalšímu zahlcování vnitrostátní soudní soustavy,“ vysvětlil Evropský soud pro lidská práva. „Soud připomíná, že podle své judikatury při rozhodování o přiměřenosti délky řízení o odškodnění újmy způsobené délkou předcházejícího řízení nepoužije tatáž kritéria, jaká jsou stanovena pro posuzování přiměřenosti délky původního řízení,“ upozornil Soud.

Pintův zákon: Řízení nemá trvat déle než dva roky

Poté Evropský soud pro lidská práva odkázal ke svému dřívějšího rozhodnutí, kde je stanovena délka řízení: „Soud dále konstatuje, že v souvislosti s prostředky nápravy za nepřiměřenou délku řízení poskytovanými podle italského „Pintova zákona“ již dříve rozhodl, že řízení na jednom stupni soudní soustavy by v zásadě nemělo trvat déle než jeden rok a šest měsíců a na dvou stupních déle než dva roky, ledaže by větší délka řízení byla odůvodněna zvláštními okolnostmi (viz Gagliano Giorgi, cit. výše, § 72; CE.DI.SA Fortore S.N.C. Diagnostica Medica Chirurgica proti Itálii, č. 41107/02 a 22405/03, rozsudek ze dne 27. září 2011, § 39; Francesco Quattrone proti Itálii, č. 13431/07, rozsudek ze dne 26. listopadu 2013, § 33).“

V nedávné době Soud prohlásil za nepřiměřenou dobu pěti let a deseti měsíců, po kterou trvalo soudní řízení o nároku na náhradu škody způsobené nadměrnými průtahy v předcházejícím řízení (viz Hajrudinović), dodal k tomuEvropský soud pro lidská práva.

Stát má průtahy uznat a zvýšit odškodnění

Podle Evropského soudu pro lidská práva má stát v případě nepřiměřené délky o náhradě škody za nepřiměřenou délku řízení sám situaci napravit a zvýšit přiznanou částku odškodnění. „Konečně Soud připomíná, že i když je samo řízení o náhradě škody způsobené nepřiměřenou délkou předchozího řízení zatíženo takovými průtahy, že nesplňuje požadavek ,přiměřené lhůty´, vnitrostátní orgány mohou ještě situaci napravit a předejít výroku o poru­šení Úmluvy tím, že tyto průtahy samy uznají a odpovídajícím způsobem zvýší přiznanou částku odškodnění tak, aby toto další prodlení odčinila (srov. Cocchiarella),“ uvedl Soud.

Vzhledem k výše uvedeným úvahám Soud dospívá k závěru, že k porušení čl. 6 odst. 1 došlo rovněž ve vztahu k předmětným řízením o náhradu škody, uzavřel rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva, který nařídil českému státu vyplatit Albertu Žirovnickému částku 5000 euro jako náhradu za nemajetkovou újmu.

Irena Válová

http://www.ceska-justice.cz/2018/07/eslp-neprimerene-delka-odskodnovaciho-rizeni-je-porusenim-prava-na-spravedlivy-proces/

* * *

Nejostřesnější justiční zločin v ČR od roku 1989 - zamlčován soudci i médii jako za totality

Popis absurdní šílenosti! Po 11 letech nařízeno odvolací řízení – 16 let „ilegálního věznění“ od 1.1.2002 !!!

 

J.Š.23.7.2018

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)