Obvinění v kause Hitlerových projevů si nehodlají nechat svévoli komunistických soudců Nejvyššího soudu líbit a podávají ústavní stížnost. Ačkoli lze očekávat, že Ústavní soud se v této fasi řízení nebude jejich argumenty zabývat, minimálně to otevře prostor pro cestu k Evropskému soudu pro lidská práva.
Z argumentů ústavní stížnosti vyjímáme:
Napadené usnesení přikročilo ke zrušení rozhodnutí nižších soudů fakticky jen z důvodu, že oba tyto soudy posoudily nesprávně otázku podjatosti přibraného znalce PhDr. Jana Borise Uhlíře, Ph. D., a nevyhověly, ač měly, námitce podjatosti vznesené obhajobou. Dovolací body uplatněné nejvyšším státním zástupcem toto usnesení eklatantně pominulo.
K tomu je předně nutno poukázat na ustanovení § 265i odst. 3 TrŘ, které stanoví, že neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející.
Zákon tedy neumožňuje takový postup, jaký Nejvyšší soud zvolil, totiž nahradit nedostatečné dovolací body svými vlastními úvahami a argumenty.
Dále je tu taxativní výčet dovolacích důvodů obsažený v ustanovení § 265b odst. 1 TrŘ; tento výčet vůbec neobsahuje vady dokazování způsobené chybným rozhodnutím o námitce podjatosti znalce. O takový důvod opřené dovolání by hypotheticky mohl podat obviněný, pokud by namítl, že vada dosahuje ústavněprávní dimense a dovolací soud ji proto nemůže pominout, nikoli však veřejná žaloba; té žádná základní práva, nota bene vůči obviněnému, nesvědčí.
Uvedený výklad tak nepřipouští jiný závěr, než že napadeným usnesením bylo zasaženo do základních zásad trestního procesu, a to v míře, jíž je bezesporu založen nedostatek ústavní konformity tohoto rozhodnutí; nadto Nejvyšší soud zcela v rozporu s procesní situací vrátil věc nikoli nalézacímu nebo odvolacímu soudu, nýbrž bez přiměřeného důvodu k došetření státnímu zástupci: dovolání však není a nesmí být prostředkem, jak dát státnímu zástupci příležitost zpracovat obžalobu znovu a lépe, v rozporu s překážkou rei iudicatæ.
https://paragraphos.pecina.cz/all/nase-pripady/hitlerovy-projevy/hitlerovy-projevy-k-ustavnimu-soudu
* * *
„Chtěla jsem jen říci, že projevy Adolfa Hitlera jsem si koupila a nikoliv celé, ale po částech jich většinu přečetla. Bylo to víc než hutné - najednou se to, se znalostmi událostí následujících let, fakt nedalo... Ale, dlužno říci, že ty projevy jsou svým způsobem bravurní a působí naprosto logicky! Samozřejmě že o to jsou a byly nebezpečnější! Z dnešního hlediska je evidentní jedno: i když jsou projevy logické, bravurně podané a obsahově vyhovují většině lidí, tak to vůbec neznamená, že mají pravdu. Číst projevy A.. bylo velmi poučné zejména z hlediska dnešní politické scény. Je to skutečná "praktická politologie"....
--
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
31.8.2018
* * *
Vážený pane Šinágle,
víte, že dr. Jan Boris Uhlíř je pravnukem nacisty v říjnu 1942 odsouzeného v Berlíně - Plötzenzee brněnského univerzitního profesora pedagogiky Jana Uhra? Osobně Jana Borise, jeho matku i dědečka doc. dr. Borise Uhra, CSc. znám a celou jeho rodinu. V období normalizace jsem o panu profesorovi jako jediný na Moravě o něm psal a přednášel. Jan Uher byl jistý čas také knihovníkem prezidenta T. G. Masaryka.
S pozdravem
František Hýbl
29.8.2018
* * *
František Hýbl oceněn německým Křížem za zásluhy o usmíření mezi Čechy a Němci
Read more...