Jiří Hanák ve svém včeřejším Sloupku LN má často zajímavé postřehy. Je škoda, že téměř nikdy si neodpustí rejpavou poznámku na premiéra Babiše. Je to jeho právo. Nechtěně nám ukazuje jak máme v sobě zakořeněno rovnostářství, zakuklené malé „Napoleony“, vlastní malost, nepřipouštění naděje, natož ji aktivně podporovat, ale jen hledat chyby na každém a na všem. Jenom jaksi sami na sebe a svoji nedokonalost zapomínáme…
Premiér odváděl a odvádí obrovský kus práce, poté co ho měsíce blokovala opozice a zaměstnávala média neustálými útoky. Kolik premiérů po listopadu 89 bylo tak aktivních, cestovalo, jednalo na Západě a bez tlumočníků? Kdo mu dnes poblahopřeje? Jistě důchodci a studenti, kterým vláda usnadnila cestování. Od opozice zaslepenou nenávistí, neschopností a strachem o svá nezasloužená „korýtka“ to lze těžko očekávat. Velkorysost a nadhled jsou pro ni neznámé pojmy.
Mimochodem téma tzv. neziskovek by se nemělo podceňovat. Jistě jsou neziskovky, pracující neziskově na dobrovolné bázi. Ty ale často trpí nedostatkem peněz. Jsou ale neziskovky, které nedostatkem peněz netrpí a které si ze státních dotací udělaly lukrativní, bezpracný byznys (14 mld. dotací, z toho 10 mld. na platy – kde zůstala efektivní pomoc potřebným?!). O tom se samozřejmě nepíše.
Před několika měsíci se konal na toto téma seminář v Senátu (video nemohu momentálně najít), kde vystoupil izraelský odborník. Připomněl zneužívání dotací v mezinárodním rozměru, kdy neexistuje žádná kontrola, jak je skutečně s dotacemi nakládáno a kde ve skutečnosti končí. Např. se zjistilo, že spolupracovník AI byl napojen na IS a zajišťoval přísun peněz pro IS?! Díky jeho informacím Norsko i Švýcarsko omezily dotace bez kontroly na bázi důvěry a vyžadují informace o tom, jak budou a byly jejich peníze použity.
Přeji premiérovi ČR k jeho dnešním narozeninám pevné zdraví a užití vzácných chvilek mezi nejbližšími. Jsou lidé, kteří pracují jen za peníze. Jsou lidé, jejichž přirozeností a prioritou je pracovat a tvořit hodnoty. Najdeme je mezi chudými i bohatými. Až to budeme umět rozlišovat a neměřit vše primitivně jen penězi, budeme vyspělou zemí.
Prvním krokem je začít demokraticky diskutovat, bez emocí, bez nenávisti, věcně – umět přijímat či nepřijímat jiné argumenty a hledat nadosobně cesty k co nejlepším řešením. Jinak budeme vždy rozděleni a snadno ovládáni. Kdo to využívá a těží z toho už 30 let, nemusím snad opakovat.
Jan Šinágl, 2.9.2018
Read more...