Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 13.09.2018 23:18
    Situace v Diplomatickém servisu byla zhodnocena komplexním ...

    Read more...

     
  • 24.08.2018 12:01
    Tento případ boje politických stran proti nepohodlnému vysokému ...

    Read more...

     
  • 24.08.2018 11:58
    Ke článku KDYŽ SE V PRAZE NĚKDO PŘÍLIŠ DOTKNE REŽIMU BENEŠ ...

    Read more...

     
  • 18.08.2018 07:31
    Pane Mikolášku, bohužel odkaz není funkční? Prosím o zaslání ...

    Read more...

     
  • 18.08.2018 07:16
    Vážený pane Pánku, první zpráva, potomci JAB o tom moc neví.

    Read more...

     
  • 18.08.2018 06:37
    www.mikolasek.net/cz/68 (http://www.mikolasek.net/cz/68) ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

VirnikDo půvabného středověkého dolnorakouského města Weitra přijíždí každým rokem stále víc turistů také z České republiky. Míří sem ti, které láká blízké lázeňské město Gmünd se slanými minerálními prameny. AZelizka návštěva lázní se dá snadno spojit s jen o pár desítek kilometrů vzdáleným městem, které patří k rázovitým opevněným menším rakouským městům v blízkosti českých hranic.

* * *

… Expozice mapuje hlavně to, co bylo velice citlivé pro tuto oblast. Železná opona a lidé, kteří tudy z Československa prchali na západ. Prý tady občas slýchali střelbu z hranic, jak se pohraničníci snažili "lovit" uprchlíky. V současné době probíhá na zámku Weitra ještě také dočasná putovní výstava, zapůjčená z Muzea Check Point Charlie - Muzea železné opony v Berlíně.

Můžeme tady vidět originální materiály z majetku někdejší východoněmecké tajné služby Stasi, fotografie, dokumenty i dokumentární film. Je zajímavé, že popisy tu jsou v němčině, angličtině i češtině. A ve stálé expozici nechybí ani materiály a fotografie z ruské okupace Československa roku1968, které jsou i jedním z hlavních motivů letáčku výstavy. A také stříhání drátů po pádu komunistické totality.

Nacházím tady i originál vírníku slovenského občana pana Prislupského, kterým přeletěl přes železnou oponu do Rakouska. A mnoho dalších exponátů, jako jsou třeba modely úseků železné opony, kožený kabát tajné policie Stasi, pouta pro zadržené uprchlíky nebo označení českých i německých spolupracovníků pohraniční stráže. A mnoho dalšího. Výstavní prostory zámku se budou pro veřejnost uzavírat koncem října. Stojí za návštěvu. Pokud sem přijedete, přivítá vás před bránou zámku neobvyklý poutač - originální výřez berlínské zdi.

 * * *

Weitra má středověkou městskou bránu a množství historických domů i gotický kostel, starý pivovar, ale jeho největším lákadlem pro milovníky památek je bezesporu zámek, který se vypíná vysoko na kopci nad městem. Původní hrad ze 13.století byl koncem 16. a začátkem 17. století přestavěn na renesanční zámek a od té doby až dodnes se nachází ve vlastnictví knížat Fürstenbergů. 

Zámek, který byl po druhé světové válce a následné okupaci ruskými vojsky dlouhá léta nákladně renovován, byl pro veřejnost otevřen roku 1994. Návštěvníci se mohou podívat do sklepů, kde je instalována stálá výstava pivovarnictví ve Weitře, jejíž tradice sahá až do roku 1321 a kde zjistíte, že ke knížecímu majetku patřily svého času i tři české pivovary, například Krušovice. To prý nejvíc chutná současnému majiteli zámku, kterým je Princ Johannes Egon Fürstenberg, s nímž máme jako novináři dlouho dohodnutou schůzku. 

Vítá nás v bráně s erbem rodu a ochotně nám poskytuje rozhovor i cenné informace. A máme pak to štěstí, že nás také provází do zámeckých sklepů. Jsou velice rozlehlé. A jejich velkou část tady také využili k rozsáhlé expozici o osudech Evropy ve 20. století, která se nazývá Demokratické forum zámku Weitra - cesta časem. 

Expozice mapuje hlavně to, co bylo velice citlivé pro tuto oblast. Železná opona a lidé, kteří tudy z Československa prchali na západ. Prý tady občas slýchali střelbu z hranic, jak se pohraničníci snažili "lovit" uprchlíky. V současné době probíhá na zámku Weitra ještě také dočasná putovní výstava, zapůjčená z Muzea Check Point Charlie - Muzea železné opony v Berlíně. 

Můžeme tady vidět originální materiály z majetku někdejší východoněmecké tajné služby Stasi, fotografie, dokumenty i dokumentární film. Je zajímavé, že popisy tu jsou v němčině, angličtině i češtině. A ve stálé expozici nechybí ani materiály a fotografie z ruské okupace Československa roku1968, které jsou i jedním z hlavních motivů letáčku výstavy. A také stříhání drátů po pádu komunistické totality. 

Nacházím tady i originál vírníku slovenského občana pana Prislupského, kterým přeletěl přes železnou oponu do Rakouska. A mnoho dalších exponátů, jako jsou třeba modely úseků železné opony, kožený kabát tajné policie Stasi, pouta pro zadržené uprchlíky nebo označení českých i německých spolupracovníků pohraniční stráže. A mnoho dalšího. Výstavní prostory zámku se budou pro veřejnost uzavírat koncem října. Stojí za návštěvu. Pokud sem přijedete, přivítá vás před bránou zámku neobvyklý poutač - originální výřez berlínské zdi.

 

http://www.ingema.net/clanek.php?id=1634

 

J.Š.4.9.2018

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.00 (3 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)