Byli jsme prameništěm evropských vod. Po barbarském zásahu komunistů do krajiny, přestala voda „odtékat“ do půdy, ale vodními koryty o to rychleji a nevyužitá, odtékala nezadrženě za hranice naší země. Mizí nejenom voda, ale i flóra a fauna, následně začne mizet člověk, bude-li se chovat jako dosud.
Ubývá lesů, přibývá „střech a silnic“, voda má tak stále méně místa dostat se do půdy. Navíc je díky překyselení půdy její absorpční schopnost silně omezována stavem životního prostředí. Naši sedláci tento problém spolehlivě řešili hnojením půdy vápnem, či jinými zásaditými přísadami. Udělali z ní v podstatě houbu, která opět získala schopnost nasávat a tím i zadržovat vodu v době dešťů či tání sněhu. Byla to i prevence proti povodním. Obrazně řečeno, vápnění půdy vyjde levněji než budování protipovodňových staveb a přehrad. Více k tématu níže odborníka, který si nepřeje být zatím jmenován.
V 70-tých letech byly zaznamenány menší povodně. Vědci za hlavní příčinu označili kyselé deště. Bylo zjištěno, že na horských parcelách stoupající pH přímo snižuje schopnost půdy zadržovat vodu a postupně, plynule ji uvolňovat dolů do údolí.
Odborníci tehdy doporučili sanaci kyselých dešťů mletým vápencem. Akce se každoročně zúčastnilo 50 zemědělských letadel. Po několika letech byly zjištěny kladné výsledky. PH na ošetřovaných plochách kleslo na doporučenou hodnotu, půdě se vrátila schopnost silné deště zadržovat a vodu pak pozvolna uvolňovat dolů. Povodňové vlny se poté nevytvářely.
Od počátku 90.let minulého století začali o protipovodňových opatřeních rozhodovat místo lesních inženýrů ekologové. Bylo zřízeno MŽP a nastaly rázné změny. Vápnění bylo zastaveno. Vysoce kvalifikované letecké posádky byly rozpuštěny, letecká technika byla pochybně rozprodána a zrušena. Rovněž rozsáhlé technické zázemí bylo lehkomyslně zničeno a vyškolený technický personál rozpuštěn.
V roce 1982 jsem se na brífinku na letišti v Liberci zeptal před zahájením sanací vedoucího lesního inženýra, co by se stalo, kdyby se sanace kyselých dešťů přestaly provádět? Do 10 let by nastaly miliardové škody v nížinách při povodních. Správně ošetřené Jizerské hory pouštějí vydatný déšť postupně 3 dny dolů do údolí a Bílý potok stačí bez problémů, při mírném zvýšení hladiny, nechat vodu odtéct. Když jsem v roce 2002 v malém soukromém letadle vozil pozorovatele EU, který zde povodně monitoroval, žasl jsem, jak v roce 1982 tento lesní inženýr situaci přesně odhadl.
Posledních 15 let jsem se marně snažil sehnat spojence a nastartovat diskusi o skutečných příčinách povodní. Sledoval jsem bezmocně jak ekologové v oblastech zasažených kyselým deštěm zakládají obrovské bezzásahové zóny, kde zakazují jakékoliv zásahy do přírody. Expozici kyselého deště, která nerušeně pokračuje, vůbec neberou v úvahu. Vody odtéká z hor stále rychleji a rychleji, povodňová vlna je stále vyšší a vyšší! Dalším následkem je pak oslabená kondice lesních porostů a malá odolnost vůči škůdcům. Ekologové se zabývají jen následkem, tzn. regulací toků a nákladnou výstavbou protipovodňových zábran. To má efekt jenom pro příjemce dotací. Stát a EU poskytly mnoho miliard, avšak efekt je zanedbatelný a povodňová vlna je stále vyšší a častější.
Rovněž se prokazatelně rozšiřují povodňové zóny, povodně sestupují i do nižších nadmořských výšek a objevují se i tam, kde je nenalezneme v místních kronikách!
Škody astronomicky narůstají! Samotní ekologové plánují, že otrávená voda v Šumavských jezerech, kde pro vysoké pH nežijí ani bakterie, se zregeneruje za 50 let! A ještě je to považováno za nejskvělejší vědecký experiment, který nám bude celá Evropa závidět! Poskytujeme levnou energii do zahraničí a máme neúnosně zatíženu cenu energie břemenem fotovoltaických elektráren.
Když se ekologové dostávali k moci, tvrdili, co je ekologické, je laciné. Nyní už to netvrdí.
Recept na to, jak zjistit kdo u nás povodně odstartoval, je jednoduchý. Je třeba sestavit tým, kde by byl počítačový programátor, meteorolog a vodohospodář. Vybrali by modelovou oblast kde došlo k povodni. Sám jsem se zúčastnil sanací Jizerských hor, kde se podařilo upravit pH až po pětileté každoroční aplikaci mletého vápence. Zároveň se do Bílého potoka vrátili pstruzi. Jelikož bylo vápnění po roce 1992 ukončeno, dočkaly se s odstupem let obyvatelé Raspenavy výrazné povodně. Protože intenzitu a místo srážek dozajista přesně zaznamenaly místní meteorologické stanice, vodohospodář pak porovná, jak rychle stoupaly hladiny potoků a nejbližší řeky, které odvádějí vodu. Potom je třeba , aby byly v minulosti, před rokem 1992, kdy bylo pH v oblasti relativně pod kontrolou, vyhledány stejně veliké srážky podobné intenzity a porovnána odezva ve vodních tocích. Od roku 198o do roku 1992 byly každoročně v Jizerských horách měřeny dokonce jednotlivé parcely na pH. Záznamy každoročního měření by měly ležet na polesích, rovněž údaje o každoročně vypočítaných sanačních dávkách na jednotlivé parcely. Meteorologické údaje o srážkách máme dostupné ze záznamů meteorologických stanic, hladiny řek jsou také přesně, každý den, zaznamenány.
Když všechny tyto údaje dáme do počítače, bude možno prokázat přímou souvislost půdy zadržovat vodu na pH půdy. Dokonce by bylo možno odvodit z údajů i čísla, jak dlouho bude trvat náprava a kolik to bude stát. Škody jsou nepředstavitelné, ať někdo vypočítá hodnotu 25% odplavené půdy!
Abychom si představili jakého manka bylo v sanacích kyselého deště dosaženo, máme už nyní na porovnání ohromující čísla!
V 80.tých letech bylo správné pH hodnoty dosaženo za 5 let dávkou 1-3 metráků vápna na hektar. Nyní vychází sanační dávka na Šumavě na vice než 30 metráků na hektar! Bude to šok, čeho zde ekologové dosáhli a dokonale to vysvětlí stále vyšší povodňovou vlnu.
Spodní vody při velice rychlém odtoku vody z republiky nutně poklesly. Rovněž kaskáda přehrad nemůže plnit původní zadání – zadržovat vodu a ekonomicky s ní nakládat. Dnes je nutné je udržovat na nízkých stavech, aby byly alespoň částečnou ochranou proti vysokým povodňovým vlnám.
Částečnou vinu má i ministerstvo zemědělství. Z nepochopitelných důvodů vyřadilo vápnění půdy z protierozních opatření, což praktikovali naši dědové.
A ještě k ostatním energiím: Německo chystá radikální řez, zastaví svoje uhelné a atomové elektrárny, přejde na větrnou a solární energii. My budeme Německo do jisté míry podporovat naší energií, kdy nám vzroste nutně její cena. Nemůžeme ovlivnit ČEZ, všechny ty správní rady kam, co, komu a za kolik „poteče“. Na německou politiku můžeme v budoucnu doplatit. Vyvážíme energii, to nejcennější co máme. Ještě půl roku po roce 89 se lidem dotovaly přímotopy a elektrická kamna, proud byl levný, protože se nevyvážel. Vše mělo být na elektřinu. Nyní přebytek energie slouží na dotování jejího nedostatku v Německu. Miliardy se investovaly do transformátorů potřebný pro přenos energie do zahraničí. Jiné země stojí přenosová soustava 12%, nás 40%. To vše se promítá a bude promítat do zvýšené ceny elektřiny.
* * *
Tolik z pohledu odborníka. Jisté je, že cena vody bude stoupat a budeme-li s ní zacházet tak nezodpovědně jako dosud, pácháme pomalou „sebevraždu“ rozloženou na generace.
Jan Šinágl, 24.2.2019
***
Read more...