„Když promluví peníze, pravda zmlkne.“ Řecké přísloví
* * *
Liberální právní stát je vydán zejména v oblasti svobody projevu na milost a nemilost svých občanů, kteří legitimně a zákonitě mají rozdílné názory, přičemž se předpokládá jejich dobrá vůle korigovat je na základě pravdivých faktů. Jenže žijeme i ve věku masového oblbování lidí na internetu a sociálních sítí.
… Vnější zákazy ta bývalého režimu nic neřešily, pokud se hrozba sankcí nepromítla do autocenzury, jež je vždy při potlačení svobody projevu nejúčinnější, což ostatně platí i dnes, a snad ještě více než tehdy
… Autor jakéhokoliv písemného či slovního komentáře dobře zná kontext, ve kterém žije, a ví, že vyslovená pravda nebude putovat do vzduchoprázdna, ale ke konkrétním lidem, jejichž mocenských pozic či třeba jen ega se dotkne
… Lidé, kteří za komunismu vyrůstali v touze po svobodném vyjádření, jež bez jakéhokoliv patosu odděluje svobodného člověka od otroka, s úžasem zjišťují, že se ocitli v situaci, kdy „říci pravdu“ již nic neznamená, protože ve všeobjímajícím dobovém relativismu a zpochybnění je „pravda“ jen jednou z mnoha verzí, takže může být jen jednou z mnoha pravd, či – v závislosti na úhlu pohledu – jen jednou z mnoha lží
… Pravda není ani tolik setrvalý stav jako neustálé hledání, současně však liberál více než správně tuší, že v dobách, kdy je racionální myšlení na ústupu, demagogové svobodu projevu až do nejzazších myslitelných konců, jen aby se chopili absolutní moci a následně svobodu projevu všem jinak smýšlejícím rázně a bez milosti odebrali
… Neměli bychom v této situaci účinně reagovat na to, že se diskuse závratně rychle a přímo před očima mění na pouhé nenávistné a lživé výkřiky, kde si lze o dobré vůli zúčastněných dobrat se přes svobodu projevu pravdy jen nechat zdát?
… Podle Böckenfördeho doktríny je totiž svobodný sekularizovaný stát pouhým dědicem dob, v nichž se „přirozené hodnoty společnosti“ včetně „úcty k pravdě“ jako sloupu smysluplné lidské identity nastavovaly. Pokud toto dědictví mizí před očima, či bylo cynismem šarlatánů ve vrcholných politických postech prošustrováno, pak není příliš pomoci.
… Je sice možné hovořit o trpělivé osvětě a vzdělávací práci, ale otázkou zůstává, zda to není jen iluze, a především, zda dnešní zrychlená doba ještě vůbec umožní těšit se z plodů tohoto úsilí
Read more...