Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 17.07.2019 23:40
    Tehdy za nácků se také obchodovalo s hnědou totalitou. Zvláště ...

    Read more...

     
  • 17.07.2019 18:32
    Vzpomeňme na zpěvačku a slavnou filmovou herečku MARLEN ...

    Read more...

     
  • 16.07.2019 08:38
    Mnozí ohnuli páteř, ale mnozí ji také dokázali narovnat.

    Read more...

     
  • 15.07.2019 09:18
    Tomáš Pecina: Karel Gott byl po celá 70. léta symbolem ...

    Read more...

     
  • 08.07.2019 10:58
    V jednotě proti Babišovi jako za komunistů! Ten člověk musí být ...

    Read more...

     
  • 08.07.2019 09:06
    Na tom přece nemůže být nic až tak složitého, chce to udělat ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Minulý týden jsem ve Švýcarsku strávil několik dní. Podělím se s vámi o několik zkušeností. Posuďte sami, zda si ze Švýcarska  můžeme vzít příklad.

Můj švýcarský pas a identifikační průkaz (občanka), pozbyly platnost. Navštívil jsem patřičný pasový úřad kantonu Luzern. Po vysvětlení postupu jsem zavolal do ambasády CH ve Vídni (převzalo agendu ambasády CH v Praze), po telefonu sdělil potřebné údaje a obratem byl odeslán e-mail do pasového úřadu v Luzernu. Následovalo fotografování, sejmutí otisku prstů, elektronický podpis a zaplacení poplatků (158,-Sfr, se slevou 57,- Sfr, za současné objednání obou). Žádost byla odeslána do státní tiskárny pasů v Bernu. Událo se během jednoho dne. Zaručené dodání jsou dva týdny, max. 10 pracovních dnů. Každý průkaz je zaslán jednotlivě a doporučeně.        

Během pobytu jsem potkal žáky základní školy, kteří pořádali finanční sbírku na svůj Klassenlager (letní tábor své třídy), kdy jako poděkování nabízeli vlastnoručně upečené výrobky. Rád jsem je podpořil. Mne oslovila skupina školaček z Chorvatska, Portugalska a Kosova, plynně hovořící německy i švýcarskou němčinou. V lese jsem potkal další skupinu dětí, které se sáčky sbírali odpad od lidí i zvířat. Asi to dělají dobře, když jsou lesy čisté, ale jde převážně o prevenci a výchovu. Vzpomněl jsem si na zaneřáděné české lesy…

Mimochodem víte, že v amerických národních parcích žádné odpadní koše nenaleznete? Mají zásadu „Co si přinesu, také si odnesu“ a také to skvěle funguje!

Navštívil jsem i moji bývalou firmu, kde mne i po 30 letech spolupracovníci poznali. Bylo to radostné, překvapující a o to spontánnější setkání. Stejně tak v tenisovém klubu, kde jsem před 20 lety „presidentoval“. Nádherná setkání, vzpomínání na společně prožité na terase klubové restaurace. Zaplatit útratu mi samozřejmě umožněno nebyloJ

Nocleh jsem měl zajištěn u švýcarských přátel s neskutečnou pohostinností a servisem. Byla to moji sousedé z dřívějška, kde jsem bydlel od roku 1983. Nezapomenu jak mi jako uprchlíkovi pomáhali praktickými radami, zvali na kávu, oslavy či zanechávali na klice či rohožce u dveří mého bytu bábovky, večeře a jiné pochutiny, které jsem jako svobodný mládenec po návratu z práce s povděkem vítal. Jiná země, jiný mrav…

 Jednoho večera se porouchala nějaká elektronická krabička a nešla televize. Stačil jeden telefonát, přes internet, odborník zjistil problém, na druhý den přišla nová a televize byla opět v provozu.

Ani 700 km vzdálenosti na upřímnosti a opravdovosti našich vztahů nic nezměnilo. Doufám, že zakoupených pět velkých  růží pro hostitelku ještě dlouho v obývacím pokoji pokvetou.   

 

Jan Šinágl, 12.5.2019

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.20 (5 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)