Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

… Když komunisté uchopili moc, záhy mu jeho statečnost „spočítali“: „V roce 1950 najednou tatínka zavolali na bezpečnost, a ukázalo se, že jelikož jsme za okupace přechovávali parašutisty ze Západu, musí tatínek odevzdat pušky. Hajný bez pušek – přece není možné! A museli jsme se navíc z pohraničí odstěhovat do vnitrozemí. Pro rodiče to byla… zrada – nebo jak to nazvat.“

… Na sklonku války byli Przybylovi evakuováni do Libavé, a když se po osvobození vrátili do Bohumína, neměli kde bydlet, jejich byt byl jako německý majetek zapečetěný. Uchýlili se do opuštěného polorozpadlého domu, odkud otce Františka záhy odvedli do internace v Ostravě. Ingeborg zůstala jen s matkou, v chudobě a o hladu, protože přídělové lístky pro Němce byly zcela nedostačující. František Przybyl se vrátil za půl roku: „Byl vyhublý a zavšivený a takový zaskočený. Nevím, co zažil, nechtěl o tom vyprávět. Nikdo ho pak jako Němce nechtěl zaměstnat, lidé se báli.“

V dubnu 1947 dostali Przybylovi úřední výzvu, aby se připravili k transportu – měli být odsunuti do Německa. Odjeli do Kyjova, kde na ně však místo vlaku čekal nákladní vůz, který je spolu s několika dalšími lidmi odvezl do Svatobořic: „Viděli jsme strážní věž a dvojitý plot a mezitím ještě natažené nějaké dráty. Byli tam samí staří lidé. Nemocní, postižení a opuštění.“

V táboře, kde lidé umírali na nemoci a nedostatek péče, nebyly téměř žádné děti, Ingeborg neměla přátele, nenašla je ani ve škole, kam z lágru docházela: „Měla jsem jen knížky, to mi hodně pomohlo. Spolužáci mě neměli rádi, denně mě pronásledovali. Házeli mi na hlavu aktovky nebo shnilou řepu. Vždycky mě hnali ze školy až do tábora, to byl takový jejich sport.  A jednou přišla učitelka o přestávce do třídy, a nějaké děti na mě plivaly. A já jsem jí říkala: ,Podívejte, co mi dělají!‘ A ona: ‚Však ty jsi vinna!‘ Vůbec jsem nevěděla, čím jsem se provinila.“

Většina lidí v táboře musela i tehdy zadarmo pracovat, František Przybyl byl zařazen ve skladišti. Byl diabetik, jeho zdravotní stav se zhoršoval. V srpnu 1949 byla rodina ze Svatobořic odvedena, místo civilního života však Przybylovy čekala další částečná internace, tentokrát v Mohelnici.

Úřady je z neznámých důvodů neposlaly do Německa, ale udělily jim úplná občanská práva až v roce 1955 – nedlouho poté František Przybyl zemřel na neléčený diabetes. Ingeborg vystudovala zdravotní školu, dnes je předsedkyní Svazu Němců Severní Morava a Orlické hory a žije v Šumperku.

Celý článek: https://forum24.cz/vzdyt-ty-jsi-vinna-ale-ja-nevedela-cim-pribeh-veznenych-divek-z-tabora-svatoborice/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

* * *

Schwarzenberg v @RESPEKT_CZ o Havlovi: "(...) on se na mě tak usmál a říká: „Ty jsi tady dlouhá léta nebyl, tak já ti něco povím. Lidé baráky opraví, i ten les se zazelená, seženeme filtry do továren. To lze vyřešit. Ale škody na duších, to bude trvat dlouho.“ A měl pravdu.

J.Š.

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.71 (7 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)