Opět ukazujeme svoji malost a bezmocnost vyjádřit se a konat jasně ve jménu vyššího principu mravního. Rusko se spojenci osvobodilo svět od nacismu a umožnilo v naší zemi nástup ještě zločinnějšího komunismu. Ten připravil o život mnohem více lidí než nacismus. Kdo byl osvobozeným a kdo porobeným? Kam jednou vstoupí ruská bota, je svoboda nemilosrdně zadupána do země. Rusko rozumělo a uznávalo vždy jen hrubou sílu. O skutečný mír mu nikdy nešlo. Jakoby Rusko bez potřeby války, dobývání a nepřítele nemohlo existovat…
Poláci plným právem nepozvali ruského prezidenta Putina na připomenutí 80.výročí začátku II.světové války 1.září 1939. Rudá armáda 17.září 1939 zákeřně přepadla Polsko, statečně bojující proti nacistickým okupantům. Rusko s Německem uzavřelo tajný pakt o neutočení a hospodářsky roky masivně podporovalo Hitlera. Na pomníku Koněva tabulka plným právem připomíná jeho zločiny v Maďarsku v roce 1956. Podílel se i na rozdělení Berlína. Smutné je, že máme i pomník prezidenta Zápotockého, ale jeho zločiny nikdo tabulkou na jeho pomníku nepřipomíná, stejně jako se nepřipomínají zločiny K.Gottwalda a jeho následovníků.
Máme v Praze i pomník W. Churchilla. Náhle byla nařízena úprava parku kde se socha nachází a kdo o ní neví, neuvidí ji. Kdopak to asi zařídil a nařídil? Sochu W.Wilsona před hlavním nádražím v Praze, které nese jeho jméno, většina cestujících neuvidí, zato sousoší objímajícího se ruského a českého vojáka většina minout nemůže. Na sochu Ronalda Reagana jsme se nezmohli, jen na pojmenování ulice jeho jménem poblíž velvyslanectví USA. V Maďarsku jeho sochu můžete vidět na hlavní třídě v Budapešti v patřičné velikosti. Ruské velvyslanectví v Praze se může ustěžovat, zatímco velvyslanectví Velké Británie a USA decentně mlčí a důvody by měly - proč byla socha Churchilla „zneviditelněna“ před zraky veřejnosti. Stejné „zneviditelnění“ sochy Koněva či její přestěhování na velvyslanectví Ruska za stávajících poměrů by bylo překvapením. Proč se asi dosud nevybudoval památník na počest našich legionářů v České republice? Proč asi nemáme památník statisíců obětí okupace z roku 1968? Proč nevybudovala Praha památník na počest vojáků ROA (Ruská Osvobozenecká Armáda generála Vlasova), která osvobodila Prahu, kdy Rudá armáda už neměla co osvobozovat?
Připomeňme trapné problémy se sochou gen. George S. Pattona v Plzni, která nakonec skončila na vesnici, místo na důstojném místě v Plzni. Američané samozřejmě mlčeli a mysleli si své… Většině slušných občanů to bylo a je jasné, stejně jako to, kdo byli gen. Patton a maršál Koněv, kdo byl osvoboditelem a kdo okupantem.
Mimochodem v mezistátní smlouvě péče o vojenské pomníky se píše o poválečných pomnících. Pomník Koněva byl odhalen v roce 1980, tedy 35 let po válce a 12 let po okupaci vojsky Varšavské smlouvy proruským kolaborantským režimem. Koněv na jaře 1968 navštívil ČSSR…
Vojáci musí poslouchat rozkazy a sloužit, velitele si vybírat nemohou. Především ti si zaslouží památníky na místech kde padli. I tím se měří vyspělost zemí.
Stále platí výrok Jana Masaryka: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky.“ Nezapomínejme ani na jeho výrok po jeho návratu z Moskvy: „Kdyby táta věděl co způsobil, musel by se dnes Habsburkům omluvit.“
Blahobytně rosteme a o to více mravně pustneme. Jedině zastavením vnějšího „růstu“ může nastat obnova vnitřního, bez kterého nás budou očekávat jen další krize a tragédie – zasloužené.
Jan Šinágl, 1.9.2019
* * *
Pomníky v Praze: viditelný rudoarmějec a Koněv, ukrytý Churchill a Wilson...
Komentáře
Teprve až bude znovupostaven Mariánský sloup a socha maršála Radeckého, budeme se moci začít považovat za vyspělou zemi.
„…od poloviny 90. let přemýšlivější lidé postupně ztrácejí naději… těm ostatním stačí, jako před více než dvěma tisíci lety, chléb a hry… ještě pořád máme duši otroků a potácíme se pouští. Bez Mojžíše“.
Z TV dokumentu Pavla Kouteckého „Evoluce 4 z revoluce“.
Náš stát měl ve druhé válce kontraverzní pozici ve srovnání s ostatními státy, které bojovaly proti OSE Berlín, Řím, Tokio.
Byli jsme bez boje obsazeni Německem, respektive nechali jsme se obsadit a naše zbrojovky za války vydatně pomáhaly německému wehrmachtu. Heydrich dával české dělníky za vzor, měli možnost rekreace.
Druhá zcela odporná skutečnost vznikla v osvobozené republice, která se týká druhé světové války. Čeští a slovenští vojáci, kteří bojovali v západních spojeneckých armádách na třech frontách, byli vlastními Čechy, kteří zaměnili politiku za vlastenectví, po válce perzekuovaní, degradováni, mučeni a ostouzeni.
Pozvání Česka k 80 výročí počátku druhé světové války do Polska se mě jeví naše účast na podobném shromáždění jako dvojsmyslné. Stát pomáhal Německu vyrábět zbraně proti spojencům podobně jako Sovětský Svaz, nežli byl napaden Německem na základě smlouvy Ribentrop-Molot ov a dodával materiál pro německé a české zbrojovky. Tím, že jsme nebojovali ve své zemi, na svém území přesto mnozí trpěli nacistickou krutovládou, ale zároveň jsme přispívali k vítězství Velkoněmecké Říše. Máme své Lidice, jako Francouzi Oradour. Ale Rusové a Poláci jich mají na OSM SET!
Podíl české účasti na shromáždění 80. výročí počátků druhé světové války bychom měli nazírat z obou hledisek.
K.Mrzílek
Také Česko má podobnou tajemnou a nevysvětlenou realitu. Týká se to soch západních státníků jejichž armády osvobozovaly západní Čechy. Na Churchillově náměstí na Žižkově zcela ve předu u Seifertovy třídy byl zasazen piedestal pro sochu W. Churchilla. Při návštěvě britské premiérky Thatcherové bylo jí na tento kámen poklepáno,aby britský premiér tam byl viděn kolemjdoucími pražany. Chodíval jsem tam tehdy skoro denně. Bydlel jsem tam. Za pár měsíců do parku vtrhla rypadla kopáči. Cestičky změnily směr a piedestal zmizel. Objevil jsem jej později až zcela vzadu v koutě se sochou premiéra. Kolem byly nasázeny stromy, které když olistnily sochu tak, aby ji člověk hledal. Aby mohli, jak se říká při své cestě lidé sochu potkávat, nemůže být ani řeči. Ale sochy se přeci staví tam, kde chodí veřejnost, aby připomínaly události, za které jsme jim vděčni..
Podobně to dopadlo se sochou presidenta W. Wilsona, jehož socha po příjezdu presidenta Bushe staršího měla být instalována před hlavním nádražím, aby nesla jeho jméno. Tehdejší president W. Wilson v roce 1918, uznal samostatnost nového státu, Československa. Stalo se tak za účasti T.G. Masaryka a generála Milana Rastislava Štefánika, protože čeští a slovenští legionáři za první světové války udatně bojovali na třech frontách - francouzské, ruské a italské. Socha amerického presidenta měla stát před nádražím, aby se "potkávala" s kolemjdoucími občany, aby připomínala vznik naší samostatnosti.
Stalo se to samé co s britským premiérem. Socha byla umístěna zcela dozadu na okraj parku k Opletalově ulici. Takže pro občany je zcela stranou. Chodec jdoucí Opletalovou ulicí může zahlédnout její záda. Kdo asi má zájem, aby západní státníci byli umístěni mimo dohled veřejnosti, zatím co socha maršála Koněva stojí v Dejvicích na širokém prostranství všem na očích? Jistě by o tichém přemisťování soch dvou západních státníků mohli vědě starostové a archivy. Bylo by třeba, aby se televize o toto zřejmě záměrné uklizení soch západních státníků od veřejnosti zajímala, když socha ruského maršála může stát všem na očích.
K.Mrzílek
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.