Vlasta Burian: „Jednou budem v stejném šatě u nebeské brány stát. Choď si tady v hadrách, zlatě, tam nebudou na to dbát. Tam nalezne první místo, koho blaží vlastní soud. Kdo tu neměl v srdci čisto, sedne v tmavý, pustý kout.“
* * *
Z kolaborantů byli hrdinové a na skutečné hrdiny zapomínáme. Proč jsme asi o statečné rodině Dolečků nebyli schopni dodnes natočit film, nebo vydat knihu?
Nechtějme vědět z kolika skutečných kolaborantů se po válce stali „hrdinové odboje“ a z kolika skutečných hrdinů odboje „kolaboranti“. Článek Cesta do hlubin kolaborantovy duše je článkem o nás, o našem skutečném charakteru a povaze. Citáty z článku: „My děláme pro Hitlera, na nás nikdo nemůže“ (dělníci Škodovky na dovolené při večerní zábavě v době války) - „Češi jsou nejposlušnější národ na světě – ve dne poslouchají Berlín, v noci Londýn a Moskvu“.
Vlastu Buriana milovaly a milují miliony. Po válce byl odsouzen jako kolaborant a přišel o vše. Lid poslušně a bojácně mlčel. Z doby nacistické okupace připomenu dvě slavné scénky tohoto „kolaboranta“: „Tákhle vysoko skáče můj pes“ a zahajloval, dělníci Škodovky padali smíchy… Šel beze slova přes divadelní podium s bičem a na jeho konci měl zavěšeno písmeno „C“. Diváci pochopili „Bič na něm-CÉ“ a mohli se uřvat smíchy.
Ani o Vlastovi Burianovi jsme nebyli dodnes schopni natočit životopisný film… Nedivme se. Dokud si nebudeme schopni přiznat pravdu o nás samých budeme stále patřit mezi nevyspělé země i když se budeme topit v blahobytu. I ten má svůj konec. Blahobyt bez morálky a dobrých mravů končí dříve či později bídou materiální. Ta jedině může nastartovat duchovní a mravní obnovu země, pokud je ještě země schopna mít ve svém čele, v institucích a na odpovědných úřadech, nezpochybnitelné nositele těchto hodnot?
Jan Šinágl, 15.9.2019
* * *
Read more...