Neřekl bych třicáté výročí naší svobody. Dost lidí je spokojeno jak si žijeme. Asi jim stačí, že je co jíst, čemu se smát, cestovat jezdit do práce a raději si ničeho dalšího nevšímat.
Národ je rozdělen, jako nikdy předtím. Za prvního ani za druhého protektorátu nebyl tak rozdělen. Společnost připomíná boudu rozmlácenou na třísky. Od rybí hlavy je to cítit i dál. Aby toho nebylo málo usídlují se o nás tajné služby Číny a Ruska, aby jako kůrovec, či dřevomorka mohly napadat EU.
Stačí si poslechnout novináře. Na příklad pana Tomáše Etzlera akreditovaného v Číně s paní Drtinovou, jak se totalitní Čína dívá na Česko. Pana redaktora Kunderu z Respektu s novinářem panem Vilímkem. Ale i mnozí další, abychom zjistili, že si zde tajné služby Číny a Ruska nejen podávají ruce, ale vytvářejí si zde základnu pro působení v EU. Připomíná to rok 1945, kdy si komunisté připravovali převrat tím, že hned po válce na důležitá místa dosazovali svoje lidi a my jsme si jako dnes mnozí mysleli, že když je po válce tak už bude dobře a klid. Ten nastal až po únoru 1948, kdy jsme po komunistickém puči ani nedutali, abychom neskončili v uranových dolech, nebo ještě hůře. Když po roce 1964 začala „pěst dělnické třídy“ STB ochabovat a národ se začal probouzet, musely přiletět ruské tanky, aby nás na dalších dvacet jedna let učili správně myslet.
Přesto se najdou občané, kteří tvrdí, že za minulého režimu to bylo lepší, protože byl klid. Klid a pořádek byl i za prvního protektorátu, kdy nacismus na základě svých zákonů zabil na šest milionů občanů, zatímco komunistický režim jich zabil desetkrát více na základě zákonů komunistických. Od Pekingu po Aš. Mladší si mohou přečíst co to byla padesátá léta v ČSR. My staří ještě pamatujeme, kdy ozbrojení komunisté vyhlásili třídní boj proti občanům co neměli zbraně. Přesto byli lidé vražděni, aby byl klid a pořádek. Stále si ještě dobře žijí nepotrestaní nejvyšší, co podepisovali rozsudky smrti ačkoliv jsou to činy nepromlčitelné. Byl to opět pořádek podepřený strachem. V Číně Mao Ce-tung nechal mládeží pozabíjet na 60 milionů starších občanů s nevyhovujícími názory, aby myšlenka „nové ideologie“ se rychleji „ujala“. Jen v Pekingu bylo povražděno na 600 starších pedagogů a vzdělanců, kteří nedokázali tupě spolupracovat. Násilí je v komunistické Číně na tak „vysoké úrovni“, že tento masový vrah, který ve vlastním národě rozpoutal jatka, má dnes svůj portrét na bankovkách, sochy a obrazy po celé zemi a každý, kdo by se postavil proti je stíhán, samozřejmě i s rodinou. Takže občané, kterým stačí, strava, práce a zábava najdou klid, po kterém touží v každé totalitní zemi.
Na druhé straně ovšem takový klid nás v obou protektorátech sjednocoval. Nyní, když můžeme ještě relativně svobodně mluvit, psát, scházet se, bohužel už jednotní nejsme. Vadit by to nemělo, když společnost různými způsoby spěje ke společnému cíli. Je-li, ale rozdělena tak, že každá část směřuje zcela opačným směrem? Přesto můžeme stále ještě v tisících na ulicích zveřejňovat svoje názory, svoji nespokojenost. Je to poprvé od vzniku Republiky Československé, kdy emocionálně nejásáme, netruchlíme, nelitujeme, nemstíme se, ale rozumně žádáme a chceme.
Prý jsme „placeni“ za to, že se dostavíme do ulic. Právě naopak. Ti co takto provokují za tyto urážky dostávají pravidelný plat.
Najdou se lidé, kteří tvrdí, že je zde svoboda shromažďování, svoboda tisku. Když ale ke shromažďování dojde a televize by měla šířit vše do celé společnosti, buď se ani neobjeví, nebo se objeví pár šotů. Na čí straně televize vlastně je? Přeci na straně, která poskytuje mzdu.
To co v Česku provádějí cizí východní tajné služby a co ještě máme možnost od renomovaných novinářů o nich vyslechnout, to je výstraha! Přísná výstraha „Mene tekel“, kterou babylónskému králi Baltazarovi byl předpovězen pád jeho říše!
Tento apel míří dnes k těm, co touží po klidu dvou totalit.
K.Mrzílek, 23.10.2019
* * *
Ani po 25 letech by Karel Kryl na svých slovech nemusel nic měnit…
„Bude se muset pravděpodobně udělat jakési celonárodní narovnání. Bude třeba obnovit justici, nikoliv s tím, že by se zatýkalo za někdejší politické názory, ale zvůle a zvěrstvo nesmí zůstat nepotrestáno. Nesmí se opakovat rok čtyřicátý šestý, kdy jsme na zločiny na sudetských Němcích vyhlásili všeobecnou amnestii. To hluboce pokurvilo český charakter.“
(Karel Kryl, Lidové noviny, 13. dubna 1994)
* **
Demokracie panuje
od Aše po Humenné.
Samet a něha v pánu je
a zuby vylomené.
Dali nám postroje,
a ač nás chomout pálí,
zaujímáme postoje,
místo abychom stáli.
Demokracie dozrává
do žaludečních vředů:
bez poctivosti, bez práva –
a hlavně bez ohledů.
A je to mýlka soukromá –
snad z optického klamu,
že místo srdce – břicho má
a místo duše – tlamu…
(Demokracie –Karel Kryl, 1993)
* * *
"Sametem se dá krásně škrtit i dusit. A do sametu se koneckonců balily sťaté hlavy. Já nenavrhuji, aby se stínaly hlavy. Tady, ale jakoby nikdo nebyl vinen zradou, stavem této země. Lidé vidí bývalého tajemníka, jak si hoví dál, momentálně jako coby podnikatel. Jak chcete, aby vyrostla nová, lepší generace, když se každý může přesvědčit, že se vyplácí lumpárna a ne poctivost. Žádné přikázání není svaté, morálka je přežitek."
„S úsměvem mudrce si vlastní kapsu plnit, dát ruku na srdce a jako had se vlnit. Rozmlouvat o právu a bezprávím se živit. Nadávat pro slávu a pro slávu se křivit. Nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra a správná příslušnost je víc než v plotě díra. Mámu jsme zapřeli a bráchu zapřel tátu, někdo se odstřelí a jiným zlámem hnátu. Žene vás čert zas jdeme jako ovce, není to žert už zvěř se stala z lovce. Přítel je skřet a nad rozumem víra, vpřed jenom vpřed a vpředu smrdí síra.“
Karel Kryl
* * *
J.Š. 23.10.2019
Read more...