Publicista Vilém Barák si tuto otázku položil ve svém článku Kostka cukru, takové noc, a přitom… (LN30.10.2019). Roky už na toto stále aktuální téma píši. Je jen dobře, že se jím zabývají stále více i média.
Samotní čeští Němci se hrdě nazývají „Ich bin Böhme“, tedy jsem Bohemian. Je to přirozené, když žili po staletí na našem území a významně přispívali k rozkvětu země - jak hospodářskému tak kulturnímu. Z jejich řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny. Je proto velmi nespravedlivé tvrzení Jiřího Hanáka v článku Zloduch (LN 2.11.2019) o Edvardu Benešovi, že „měli svůj stát za hranicemi“. Dokladují to i poslední výzkumy, kdy už pouze 20% Čechů má čistě slovanské geny. Putování „národů a genů“ nemohlo nezanechat následky, jak pozitivní, tak negativní.
Pozitivní představují naše schopnosti, kreativitu apod. Ty negativní se podepsaly na našem charakteru. Dobře to vystihuje článek vlevo (LN 1.11.2019).
Zaplatili jsme za to opuštěním Rakousko-Uherska, nacistickou okupací a likvidací všech vrstev elity komunisty. Za to můžeme „poděkovat“ i Edvardu Benešovi. Dr. Emil Hácha měl pravdu: „Mnichovská dohoda a neštěstí naší země začaly založením Československa.“
TGM chtěl původně založit stát po švýcarském vzoru. Když zjistil, že by jeho absolutní moc byla ohrožena, založil místo Bohemie Československo…
Jan Šinágl, 2.11.2019
Read more...